Co se musí zlepšit? Jednoznačně organizace očkování, říká reportér Skalický k boji proti britské mutaci

Matěji, podle analýz a dat, která jsi přinesl už minulý týden s odvoláním na testovací laboratoře například, se v tuto chvíli Českem exponenciálně šíří tzv. britská varianta koronavirů. A šíří se dokonce tak rychle, že na ni nezabírají současná opatření, jak připouští i samotná česká vláda. Co to bude v praxi znamenat? Na co se máme připravit?
Musíme se připravit na to, že se současná už velmi špatná situace bude pravděpodobně nadále rapidně zhoršovat. Alespoň to ukazují data z analýz PCR testů společnosti Diana Biotechnologies z Vestce u Prahy, která zajišťuje asi čtvrtinu všech PCR testů v ČR. Je to přesně ta firma, jejíž data v posledních týdnech využívala vláda při komentování a vyhodnocování současné situace. A od čtvrtečního odpoledne jsou ta data konečně veřejná. Měření PCR testů této společnosti je natolik přesné, že velmi dobře ukazuje trend v republice bez toho, aby se vzorky musely ještě dále sekvenovat, tedy více analyzovat a detailněji rozebírat. Z těch dat vyplývají především dvě hlavní zprávy. Ta první je, že šíření té tzv. britské varianty viru SARS-CoV-2 je exponenciální, mimořádně rychlé a stále zrychluje a pravděpodobně už v tuto chvíli převládá na celém území ČR. Diana Biotechnologies má data z devíti krajů, dva týdny stará, v nichž byl podíl britské varianty mezi 50 a 75 procenty. V tuto chvíli to ve všech zkoumaných místech bude určitě přes 60 %. A druhá zásadní zpráva je ta, o které už jsi také mluvila, tedy, že současná opatření na tuto mutaci patrně nefungují. Díky tomu, že z těch testů jde poměrně snadno rozlišit původní a zmutovanou variantu, víme, že lidé se při tom aktuálním lockdownu chovají velmi podobně jako při tom minulém na podzim. To znamená, že nebýt té zmutované varianty v populaci, přísná opatření už dávno viditelně zafungovala, což se bohužel neděje. Čísla nakažených jsou velmi špatná. Ale díky křížení křivek původní a zmutované varianty mohou stále vypadat o něco lépe, než jaká jsou ve skutečnosti. Tedy zjednodušená odpověď na tu otázku: musíme se připravit na to, že se situace bude dál zhoršovat.

Existují nějaké číselné odhady, jak se situace bude vyvíjet, na co se máme připravit?
Ano, nějaké predikce od té samé společnosti existují. Každých 14 dní dochází ke zdvojnásobení počtu nakažených, takže je tu poměrně jednoznačný předpoklad, že nejpozději na přelomu února a března se dostaneme na dvojnásobky počtu nakažených z půlky února. Pokud se tedy nestane nějaká nenadálá událost nebo se něco nezmění. Když nebudu brát v potaz víkendy, může v Česku být až 18 000 nakažených denně. Predikce společnosti Diana Biotechnologies jsou o něco mírnější, odhadují kolem toho přelomu měsíce února a března něco pod 15 000 nakaženými za den. Tak či onak by ten sedmidenní průměr teoreticky mohl překonat oba ty velké lockdowny, které jsme zatím zažili. Ta čísla by mohla být rekordní.

I samotný ministr zdravotnictví Jan Blatný za ANO mluví o tom, že současná opatření protiepidemická nefungují v situaci, kdy se tu dominantně šíří tzv. britská mutace koronaviru. Nabízí v tuto chvíli, Matěji, někdo konkrétní řešení, jak v této fázi pandemie dále postupovat?
Jistě, tato data jsou sice velmi přehledná, je skutečně na místě, že jsou veřejná, že jsou dohledatelná, ale nejsou nová. Jsou to data, o kterých vláda dlouhodobě ví. Jsou to data, na základě kterých pan ministr Blatný sám potvrdil, že tzv. britská mutace koronaviru v ČR postupně převládá a šíří se ze západu na východ. Nemocnice jsou kvůli tomu přetížené, postrádají místa na jednotkách intenzivní péče a zdravotníci jsou zas a znovu absolutně vyčerpaní, je jich nedostatek a tak dále. Tak či onak by ten současný stav mimochodem prý neměl ohrozit návrat dětí do škol. K němu má dojít už prvního března, přičemž úspěch tohoto kroku spoléhá na masivní testování. Pan ministr Blatný sám opakovaně přiznal, že zavedená plošná opatření v Česku v tuto chvíli nefungují, protože podle něj nejsou dodržována na individuální úrovni. Proto by namísto dalšího zpřísňování chtěl apelovat na každého z obyvatel, aby pravidla dodržoval. Samozřejmě mnozí z odborníků vyzývají k ještě přísnějším lockdownu, třeba i s uzavřením veškerého průmyslu. Navrhují změnu managementu pro řízení boje s pandemií a započetí masivního testování s masivní očkovací kampaní. V této souvislosti si dovolím připomenout, že je poslední třetina února a v Česku se očkuje skoro dva měsíce. Očkovací kampaň tu není pořád absolutně žádná.

Víc než kdy jindy v takové situaci vystupuje do popředí role očkování proti covidu-19, které momentálně v ČR značně vázne. Ty umisťuješ i na svůj twitterový účet pravidelně čísla, která získáváš od českých úřadů. Ta svědčí o docela dramatickém rozporu mezi počtem vakcín, které jsou v Česku k dispozici, a těmi, které jsou skutečně vyočkované. Můžeme se nad tím zastavit? Čím to, Matěji, je? Existuje nějaké jasné vysvětlení, kde ten proces vázne? Můžeme se možná na úvod odpíchnout od toho, jak ta čísla tedy vlastně vypadají?
Konkrétní, jednoznačný příklad vakcín od britsko-švédské firmy Astra Zeneca: první dávka těchto vakcín došla do ČR 6. února, v sobotu. A za prvních 5 dní, co tu těch 20 000 dávek bylo, se nevyočkovala ani jedna jediná. Vycházím z veřejně dostupných dat ministerstva zdravotnictví, která jsou každý den aktualizována. V současné chvíli máme v Česku k dispozici asi 76 000 dávek AstryZenecy, další desítky tisíc dorazí v sobotu. A vyočkováno bylo ke čtvrtku nějakých 6 000 z nich. O něco menší, byť stále výrazný rozdíl mezi počtem obdržených dodávek a vyočkovaných, je i u společnosti Moderna. Těch v mrazácích aktuálně leží nevyužitá asi polovina. U vakcín společnosti Pfizer/BioNTech jsou to desítky tisíc nevyočkovaných látek. Tam se nicméně už musí víc kalkulovat s druhými dávkami. Nicméně když se vrátím zpátky k AstřeZenece, je hrozně velká záhada, kde vlastně ty vakcíny přesně jsou. AstraZeneca potvrdila, že vakcíny do Česka dodala. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že distribuce na ta očkovací místa do krajů funguje.

Očkovací místa v krajích tvrdí, že vakcínami očkují a potřebují jich víc, protože jich dostávají málo. Takže jako by se v Česku vůbec nic vlastně nedělo. Ale ta čísla jsou jednoznačná. Ukazuje se, že je tu hned několik důvodů, které by mohly naznačovat, kde je ten problém a řadu z nich nastínila sama vláda, jmenovitě tedy premiér a ministr zdravotnictví. Ten první důvod, proč to očkování vázne, je podle pana premiéra v tom, že některé nemocnice neočkují přes víkend. Proto je očkování pomalé.

Za druhé, některé nemocnice stále ještě nevyočkovaly zásoby dávek vakcín od Moderny a od Pfizeru a těžko se jim do toho míchá v tuto chvíli AstraZeneca. Za třetí, pojišťovny teprve v pátek oficiálně ukončily výběrové řízení na distributora vakcíny od AstryZenecy, tedy připomínám skoro 14 dní od dodání první dávky. A čtvrtý důvod, ono jich bude asi víc, ale ten čtvrtý zásadní je, že někteří lidé se AstrouZenecou očkovat nechtějí, protože jí nevěří. Já bych se možná ještě zastavil u bodu číslo tři, tedy u distribuce vakcíny. Na začátku února jsem obepsal jednak pojišťovny a jednak všechny krajské koordinátory pro očkování. A zjistil jsem, že dva dny před dodáním té první dvacetitisícové dodávky nejen, že žádný z těch asi 10 krajů, co mi odpověděly, neví o tom, že by nějaká Astra k nim měla dorazit, ale pojišťovny nevybraly ani toho oficiálního distributora. A nejen to. Oni ani v té době nezahájily výběrové řízení na oficiálního distributora. Když jsem o tom mluvil s Asociací velkodistributorů léčiv, její výkonný ředitel Tomáš Votruba mi k tomu řekl, že ta soutěž byla zahájena strašně pozdě. Chyba prý ale není na pojišťovnách. Jejich svaz ostatně sám tvrdí, že všechno pojišťovny udělaly tak, jak nejrychleji mohly. Ale podle Tomáše Votruby je ten problém vládní, tedy, že ministerstvo ignorovalo urgentní zprávy a e-maily pojišťoven už někdy v prosinci, aby se na tato výběrová řízení distributorů vakcín dopředu připravilo.

Matěji, a jak to vysvětluje ministr zdravotnictví Blatný, potažmo premiér Babiš? Protože těch otázek přibývá, bylo to slyšet i na páteční tiskové konferenci ministra Blatného. Jaké nabízejí odpovědi?
Pan premiér říká, problém byl na straně pojišťoven. Pan ministr zdravotnictví a tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví říká, v distribuci není žádný problém.

V posledních dnech česká média informovala o tom, že řada seniorů odmítá vakcínu AstraZeneca kvůli menší účinnosti. Mluvil o tom koneckonců i sám premiér Andrej Babiš jako o součásti těch problémů s očkováním. Matěji, co všechno o tomto problému víme? Je podle vědců ta obava na místě? Jak to s tou činností u různých věkových skupin je?
Mluvil o tom i sám ministr Blatný na jedné z tiskových konferencí minulý týden. Velmi podrobně o tom psal server Ihned.cz s odvoláním na krajské koordinátory nebo hejtmany. Mimochodem hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schreck, který je zvolený za ODS a Starostové pro občany, serveru iHNed doslova řekl, že vakcínu od AstryZenecy nikdo nechce. Dostali 4,5 tisíce dávek a vyočkovali necelou polovinu. Takže ji teď nově vozí třeba i do psychiatrických nemocnic, do pečovatelských domů, aby ji měli komu udat.

Oni ji nemohou udat nikomu, protože ještě široké veřejnosti stejně to očkování určené není. Takže pořád tu mluvíme o nějakých těch prioritních kategoriích?
Přesně tak, zvláště o prioritní kategorii 80 +, senioři nad 80 let.

A je podle vědců obava z možné menší účinnosti u starších ročníků na místě?Jedenasedmdesátiletý imunolog Václav Hořejší Seznam Zprávám řekl, že by neváhal s očkováním, odmítá jakékoliv obavy, není prý důvod se strachovat. Byť jak známo, kompletní data neznáme, protože klinické testy Astry Zenecy probíhaly zejména na lidech ve věku od 18 do 55 let. A starších lidí do těch klinických studií bylo zařazeno poměrně málo. Také víme, jak zamotané to bylo s těmi informacemi o celkové účinnosti zrovna této vakcíny. V médiích se opakovaně objevovala nejméně tři různá čísla. Takže já vlastně naprosto chápu, že pětaosmdesátiletý člověk zpanikaří, když si přečte titulku v novinách s tím, že Astra nemusí být starých lidí tak účinná jako třeba Pfizer. Ale prosím, opakujme si, že každá vakcína v takto složité situaci, ve které teď jsme, je zlatá a odmítat ji není cesta z této krize ven. Byť tedy znovu, naprosto rozumím tomu, že jednoznačné stanovisko výrobce, ministerstva, jakékoliv autority zatím nepřišlo, a to na základě nějakých tvrdých dat, která tedy nejsou zatím k dispozici, je v tomto ohledu hodně hodně potřeba.

Na druhou stranu různé země k té otázce přistupují různě. Jsou tu i státy, které doporučily očkování vakcínou AstraZeneca u lidí mladších 65 let a u lidí nad 65 let doporučují ty další dvě schválené vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna. Jak české úřady vysvětlují ten zdejší postup, z jakých argumentů tento přístup vychází?
Já myslím, že mezi ty země, které AstrouZenecou teď neočkují právě lidi nad 65 let, patří Německo, Polsko, Francie. ČR svůj postoj vysvětluje poměrně jednoduše. Tuto vakcínu doporučila ke schválení EMA, Evropská léková agentura, bez horního věkového limitu, a tak není v tuto chvíli důvod žádný takový limit lokálně nastavovat. Byť bývalý poradce pana premiéra, exministr zdravotnictví Roman Prymula, říkal, že ta debata je na stole. Podle mých informací o tom skutečně jednala i Národní imunizační komise, což je poradní orgán ministerstva zdravotnictví. Jak známo, žádné jiné doporučení, než očkovat lidi bez rozdílu dál, zatím nepadlo. Česká vakcinologická společnost připouští, že s věkem bude ta účinnost patrně klesat. To je zkušenost, kterou máme i s vakcínami proti chřipce. Ale v tuto chvíli, jak už jsem řekl, nemáme tvrdá data, abychom jednoznačně stanovili účinnost pro lidi nad 55 let věku. A i tak vlastně nelze v tuto chvíli nijak předpokládat, a to říká i vakcinologická společnost, že by ta vakcína pro ty starší lidi nebyla účinná. Přesto musíme dodat i bé. Vakcinologická společnost doporučuje starším lidem spíš RNA vakcíny od Moderny, Pfizeru a mladším lidem Astru Zenecu. Pod tímto doporučením je podepsaný za Výbor vakcinologické společnosti pan prof. Roman Chlíbek, jinak také vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví.

V tuto chvíli si ani lidé z prioritních skupin nemohou vybírat, jakou vakcínu chtějí dostat?
Ne. V tuto chvíli nic takového není možné. Pokud odmítnou očkování Astrou Zenecou, tak pokud mám ty informace správné, rezervace v centrálním rezervačním systému se jim ruší a musí se přihlásit znovu.

Jsme v situaci, kdy EU bojuje s poměrně problematickým začátkem té očkovací kampaně hlavně v souvislosti s nedostatkem očkovací látky. K tomu se zdá, že konkrétně v případě ČR jsou tu další problémy, jako je váznoucí distribuce, v nějakém asi malém procentu i možné obavy lidí. Znamená to, že se v tuto chvíli k veřejnosti nedostává tolik vakcín, kolik by bylo potřeba. Naočkovaných lidí prostě není dost. Jaký bude nejbližší postup, jakým způsobem tu situaci prolomit?
Ta otázka je pochopitelně nasnadě. Biochemik Jan Konvalinka upozorňuje, že Česko musí v té vakcinaci minimálně pětkrát zrychlit. Musíme se podle něj dostat na čísla 50, 70, 80 000 lidí denně.

Pan ministr Blatný mluvil o 100 000 lidí denně. Já myslím, že médii proběhla informace o tom, že ta finální denní očkovací kapacita ČR bude na hranici až 140 000 lidí denně, a my zatím nejsme ani na 20 000. A o víkendech ty počty ještě markantně klesají. V Česku se do očkování zřejmě od prvního března zapojí praktičtí lékaři. V březnu by mělo do Česka dorazit asi 240 000 dávek vakcíny od AstryZenecy, což je trochu více než polovina původně očekávaných dodávek, ale to se odvolávám na lednový harmonogram. Od Pfizeru a Moderny by mělo dohromady přijít asi půl milionu dávek. Opět to jsou data z lednového harmonogramu distribuce. Je pravděpodobné, že se ta čísla nejen že změnila, ale že se mění v čase a měnit se dál budou. Stejně tak Česko možná nakonec požádá o navýšení už objednaných dodávek. Jak známo, EU se dohodla s firmou Moderna na nákupu dalších až 300 milionů dávek. Do toho Česko stále nevyčerpalo svou vlastní alokaci na AstruZenecu o navýšení této objednávky třeba až o další 4 miliony. V současnosti máme 3 miliony, takže o další 4 miliony dávek se v tuto chvíli jedná. A do toho čekáme na schválení dalších možných vakcín. Nejblíž tomu teď má v EU patrně jednodávková očkovací látka společnosti Johnson & Johnson. Kapacity na to masové očkování tedy pravděpodobně máme. V Česku se ale musí jednoznačně zlepšit organizace toho očkování.

Matěji, v úvodu jsme se bavili o tom, že se v ČR situace docela rapidně zhoršuje v souvislosti s šířením té tzv. britské mutace koronaviru. Není to ale jediná mutace, která se momentálně ve světě šíří. Jak jsou ty současné vakcíny, které máme k dispozici, schopné a účinné proti mutacím koronaviru?
Proti té tzv. britské mutaci by vakcíny neměly mít zásadní problém. Snížení účinku se ukazuje ale u té jihoafrické mutace. Už několikrát zmiňovaná AstraZeneca má v tomto ohledu asi největší potíže. Jihoafrická republika už očkování vakcínou od této firmy pozastavila. Britský deník The Financial Times zveřejnil nerecenzované výsledky studie dvou univerzit, a to v anglickém Oxfordu a jihoafrickém Witwatersrandu, na vzorku tuším asi 2000 lidí, tedy nijak velkém. A podle nich AstraZeneca neposkytuje ochranu před mírnou nebo středně těžkou formou onemocnění, které bylo způsobeno právě tou tzv. jihoafrickou mutací viru SARS-CoV-2. Nutno dodat, že u žádného z dobrovolníků ve studii se nevyskytly takové komplikace, že by musel být hospitalizován. K tomu je nutné také dodat, že jihoafrickou mutaci v Česku zatím laboratoře na rozdíl od té britské nepotvrdily. Byť třeba imunolog Zdeněk Hel už před více než týdnem na svém Twitteru psal, že s největší pravděpodobností je ta jihoafrická mutace už přítomna i na území České republiky. Nicméně chci se vrátit tomu, že jsme už rok skutečně v nezáviděníhodné situaci, která se v tuto chvíli konkrétně v Česku velmi rychle horší. A skutečně každá vakcína, která nás ochrání před nejhorším, je přece dobrá. Že se možná budou ty vakcíny muset upravovat kvůli mutacím a lidi se budou muset přeočkovat, to je naprosto běžné. Děláme to každý rok s očkováním na chřipku. Takže jedinou cestou, jak z roku 2021 vyjít se vztyčenou hlavou, je rychle očkovat, k tomu důsledně a masivně testovat a snažit se dodržovat všechna ta opatření k tomu, abychom tu situaci dále nezhoršovali, naopak, aby se třeba v příštích měsících zlepšila. Doufejme.