Zájem o přírodní pohřby v Česku stoupá. Opravdu ekologickému pohřebnictví ale brání legislativa

Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů zatím nepřejícné.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Správa hřbitovů a krematoria města Plzně uvedla do provozu pohřebiště „ke kořenům“, které je součástí Lesního hřbitova v areálu Ústředního hřbitova.

Podmínkou uložení ostatků u stromů v hájku je v Česku stále kremace | Zdroj: Správa hřbitovů a krematoria města Plzně

Jedno z přírodních pohřebišť je na příklad na Ďáblickém hřbitově. Les vzpomínek tvoří háj dubů, třešní nebo švestek, k jejichž kořenům pozůstalí ukládají urny s ostatky svých blízkých. Rozloučit se s nimi mohou na obřadním místě uprostřed hájku, kde je několik laviček, ohniště a velká kamenná skořápka s vodou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Naturu Ondřeje Nováka o přírodních pohřbech

Místa uložení ostatků u jednotlivých stromů označují dřevěné destičky vyrobené z vyřazených palet. Les vzpomínek je po sedmi letech existence naplněn zhruba z poloviny.

Vedle něj vzniká Louka vzpomínek, která bude představovat přírodní pohřebiště porostlé lučním kvítím. Sloužit bude k pochovávání celých těl.

Zatímco podmínkou uložení ostatků u stromů v hájku je kremace, během které se do ovzduší uvolňuje řada škodlivých látek a je energeticky náročná. V případě tradičních pohřbů je naopak problematický fakt, že rakve a oděvy pro zesnulé často obsahují plasty, které se v Zemi nerozloží.

Mělké hroby nebo vodní pohřeb

Na Západě jsou už dnes zavedené pokročilejší a ekologičtější metody jako například kompostování těl nebo uložení do plytkých hrobů v asi metrové hloubce. V půdě je pak více kyslíku a živých organismů než v případě tradičních hrobů hlubokých alespoň 160 centimetrů.

Ve Spojených státech amerických je na některých místech povolena i takzvaná vodní kremace, kdy dojde k rozpuštění těla v teplé vodě za vysokého tlaku. Vzniklý roztok po přečištění může putovat zpět do přírody a vrátit tak do životního prostředí živiny.

Ostatně právě pocit, že člověk je součástí přírodního koloběhu, hraje u přírodních pohřbů velkou roli zcela v duchu rčení „prach jsi a v prach se obrátíš“.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme