Politolog: Voliče zajímají tři věci. Jestli je kandidát připravený, velkorysý a jaký má ‚program peněženka‘
Prezidentští kandidáti, kteří vsadili na kontaktní kampaň, mají zřejmě největší šance, usuzuje politolog Jan Kubáček. „Jezdili republikou a prováděli kampaň podaných rukou. To je podle mě velmi dobrá přidaná hodnota prezidentské volby, nejdříve poznat zemi a její občanstvo a strasti a štěstí. A pak se teprve ucházet o prezidentský stolec.“ Podporu nejméně 50 tisíc občanů mají ale jen dva kandidáti, ostatní oslovili poslance a senátory.
Sázet na podporu Sněmovny a Senátu se ale může ukázat jako liché, předpovídá v pořadu Jak to vidí... na Dvojce politolog Kubáček. Podle něj nebude v prezidentské volbě stačit, pokud budou voliči znát kandidáta jen z debat.
„Říkám to s vědomím, že některé rozhlasové a televizní debaty budou nesmírně důležité a odolnost kandidátů vůči stresu bude podstatným faktorem rozhodování,“ upozorňuje politolog.
Kandidát Andrej Babiš (ANO) – sice volí kontaktní kampaň, zároveň ho do voleb nominovali jeho poslanci – oznámil, že letos se debat nezúčastní. Podle Kubáčka to může být úspěšná strategie:
Expertka: Nestačí koupit si reklamu. Prezidentské volby jsou osobní, voliče zajímá charakter i soukromí
Číst článek
„Pokud jste v politice už dlouho a máte jisté politické DNA, tak je pro vás výhodné nedostávat se na roveň ostatních soupeřů. Tím byste totiž mezi sebe dávali pomyslné rovnítko, dávali byste tím možnost voliči poohlédnout se i jinde a porovnávat. A to není v zájmu tohoto kandidáta. Je to takový nepsaný zákon: pokud jsi v politice dlouho, tak si nesedej mezi nováčky, pokud nemusíš.“
Předpoklady, nadhled a peněženka
Voliči se podle Kubáčka budou letos rozhodovat na třech úrovních. Zajímat je budou prezidentské předpoklady kandidátů, schopnost nadhledu a také ekonomický program, byť prezident má omezené pravomoci.
„Pro voliče bude důležité sledovat, jestli jeho kandidát už působí jako prezidentka nebo prezident. Jestli je od první minuty připraven zaujmout úřad. To znamená, jak odolává stresu v debatách, jak dokáže zvládat nepříjemné výpady, otázky, konfrontaci a chování moderátora a soupeřů,“ domnívá se politolog a dodává druhou podmínku:
„Také bude voliče zajímat, jestli má kandidát schopnost nadhledu, úsměvu, velkorysosti.“
„A za třetí je to program peněženka. Tedy co chce prezident, ač má omezené kompetence, udělat v ekonomické oblasti, protože toto období bude nelehké a budeme ho hodně poměřovat právě peněženkou,“ odhaduje Kubáček.
Text pokračuje pod online reportáží:
Zdraví, tým a pohodlná podpora
Že jdou do voleb tři poslanečtí, čtyři senátorští a pouze dva občanští kandidáti, ukazuje podle politologa na to, že pro spoustu voličů už není důležité, jak byla podpora získána.
„Zatímco pět let zpátky to hrálo velkou roli. Kandidáti si zakládali na tom, že jsou občanští kandidáti, že to opravdu vydupali z ulice napříč republikou. Bylo to jedno z velkých témat volební kampaně,“ vzpomíná.
S končícím prezidentstvím Miloše Zemana se ale ukazují jako důležitá jiná témata.
„Když třetina senátorů jednou za dva roky končí a nastupují jiní, je samozřejmě snazší sehnat si podporu. Někteří senátoři v té době totiž budou svobodnější a mají ochotu experimentovat s podporou.“
„Voliče zajímá třeba budoucí personální tým, který bude obklopovat hlavu státu. Důležité pro ně je financování kampaně, zdraví a kompetence kandidáta. Poloha voliče prezidentského klání se tedy posunula. A myslím si, že snazší cesta získávání podpory v Senátu se bude ukazovat čím dál silnější,“ odhaduje Kubáček.
Kandidátka Denisa Rohanová totiž o podporu požádala zákonodárce, kterým končil mandát. Toho by podle politologa mohli příště využít i další:
Březina, Diviš, Janeček i Zítko. Neúspěšní kandidáti na prezidenta se chtějí odvolat ke správnímu soudu
Číst článek
„Když třetina senátorů jednou za dva roky končí a nastupují jiní, je samozřejmě snazší sehnat si podporu. Někteří senátoři v té době totiž budou svobodnější a mají ochotu experimentovat s podporou.“
Logika soutěže
Kubáček soudí, že devět kandidátů, jejichž jména v pátek potvrdilo ministerstvo vnitra, doplní jeden až dva další. Karla Janečka, Karla Diviše a Tomáše Březinu totiž z klání vyřadili úředníci po prozkoumání chybovosti podpisových archů a kandidáti s tím nesouhlasí.
„Jejich reakce chápu. Pokud totiž na jedné straně ministerstvo pustí kandidátku, která získala potřebné podpisy dva a půl roku před samotnou volbou, a pak formálně blokuje počet získaných podpisů, kdy se opravdu neprochází arch za archem, tak si myslím, že je to na pováženou. Říká to totiž, že podpisy poslanců a senátorů jsou víc, ať jsou sebrány v jakémkoli období, než podpisy získané na ulici od občanů těsně před volbou. A to jde proti logice a důstojnosti soutěže samé,“ uzavírá politolog.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
