Pozor na lajky, nedůstojné debaty a podezřelá přátelství. Soudci mají manuál na sociální sítě
Soudcovská unie přišla s manuálem etického působení soudců na sociálních sítích. Neměli by například “lajkovat“ stránky politických subjektů, vstupovat do nedůstojných internetových debat a vyhnout by se měli “podezřelým“ virtuálním přátelstvím.
Většina soudců podle serveru Česká justice svůj profil na sociálních sítích raději nemá nebo je na něm více či méně neaktivní. Přesto se soudcovská unie rozhodla sestavit rádce pro etické chování ve virtuálním prostředí. Inspirovala se mimo jiné případem trestního soudce Městského soudu v Praze Kamila Kydalky. Podle kárného senátu Nejvyššího správního soudu chyboval, když na síti aktivně debatoval k volbám v Mnichovicích u Prahy v roce 2014. Liberecký soudce Miloš Zbránek zase v článcích na internetu satiricky vykreslil migranty a pracovníky neziskových organizací.
Debaty zpochybní důstojnost
Podle unie je totiž svoboda projevu soudce omezena možným ohrožením důstojnosti dané funkce, nebo dokonce zpochybněním důvěry v samotnou justici. Vyjadřování k politickým tématům by podle unie mohlo zapříčinit námitky z podjatosti.
Manuál soudce odrazuje také od vstupu do internetových debat. Tyto podle něj totiž mají nízkou úroveň a jsou nedůstojné. „Přistoupí-li soudce na svou účast ve veřejných výměnách politických názorů, zpochybní svou vlastní důstojnost (nepřímo i důstojnost justice jako celku) a jak již bylo výše zmíněno, zpochybní do budoucna i svou nestrannost," uvádí se v materiálu.
Závěry k působení soudce na sociálních sítích
1) Všechny projevy soudce (příspěvky, komentáře, fotografie aj.) musí zachovávat důstojnost soudcovské funkce a nesmí vzbuzovat pochybnosti o jeho nestrannosti či nezávislosti. 2) Soudce si nemá vytvářet takové vztahy, které by mohly vzbudit dojem, že mohou ovlivnit soudcovo rozhodování. 3) Soudce nekomentuje probíhající soudní řízení. 4) Soudce nedává právní rady. 5) Soudce se vyhýbá politickým hodnocením (mj. podpoře konkrétního kandidáta na politickou funkci, „nelajkuje“ politické strany či hnutí, nevyjadřuje se ke kontroverzním politickým otázkám, netýkají-li se justice). 6) Soudce by měl mít na paměti, že si nemůže být nikdy jist, kde všude se jeho komunikace objeví, byť původně byla určena jen omezenému okruhu adresátů.
Nepřípustné je podle unie také zveřejňování příspěvků v mediálním prostoru, který by bylo možné považovat za extremistický.
Unie ale soudcům sociálních sítě nezakazuje úplně. Profil na facebooku doporučuje používat spíše k soukromé komunikaci a pro veřejnost ho mít omezený. I tak by měl soudce ale pečlivě vybírat, co všechno „olajkuje". Podle unie totiž může jeden lajk znamenat následnou podjatost soudce v celém případu.
Problémem mohou být také facebooková přátelství. „Problém s „přátelením" soudce může nastat v procesní situaci, kdy rozhoduje věc, ve které je jeho „přítel" účastníkem řízení nebo zástupcem účastníka. Místo v seznamu „přátel" může vzbuzovat dojem výjimečného postavení soudcova „přítele", který může i ovlivňovat soudce při rozhodování soudních věcí," stojí v stanovisku unie.
Za vysloveně nevhodné pak unie považuje podložení svých argumentů na sítích vlastní soudcovskou funkcí.
