Česko je v protiruských sankcích pomalé, říká exdiplomatka. Děláme, co jde, brání se náměstek
Český sankční seznam podporovatelů Vladimira Putina se rozrostl na šest jmen. Sankcionuje vláda lidi napojené na Putinův režim dostatečně razantně? „Ano. Je to složitý proces a děláme, co můžeme,“ říká náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). „Postup by mohl být rychlejší. Takzvaný Magnitského zákon má mezinárodní kontext a tam by Česká republika mohla být také aktivnější,“ míní bývalá diplomatka Gabriela Svárovská.
Náměstek ministra zahraničí Jan Marian opakuje, že zařazovaní osob na český sankční seznam není pro ministerstvo zahraničí jednoduchý úkol.
„Musíme případy připravit tak, aby se v budoucnu nestalo, že třeba prohrajeme nějaký soud. Je to práce, která vyžaduje mnoho podkladů, aby to vláda mohla schválit. Probíhá to v utajovaném režimu a my to skutečně chceme dělat dobře a tak, abychom pak byli schopni tyto lidi udržet,“ říká.
„Protože už máme případy z Evropské unie, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že některé osoby ze seznamu budou vyřazeny. Chápu, že jsou očekávání, že lidí na seznamu bude víc, ale my to děláme tak, aby to obstálo,“ zdůrazňuje náměstek ministra zahraničí.
Svárovská tomuto argumentu rozumí, přesto by se podle ní nestalo nic tak strašného, kdyby české soudy musely posoudit nějaké konkrétní jméno na sankčním seznamu.
„Vytvořila by se judikatura, která by pomohla zpřesňování celého procesu. Ten přespříliš skrupulózní přístup ke shromažďování podkladů je jenom jedna stránka věci. Druhá je reálná politická priorita, která je seznamu přisuzována,“ vysvětluje.
„A třetí je, jestli vláda a konkrétně ministerstvo zahraničí vyčlenily dostatečné kapacity na shromažďování materiálů,“ nastiňuje spolupracovnice platformy Přátelé svobodného Ruska, která podporuje demokraticky smýšlející Rusy.
Rusko chce vyměňovat zmrazené majetky se Západem. Sankce to ale nejspíš neumožní
Číst článek
Marian připomíná, že Česko buď navrhuje samo jména na evropský sankční seznam, anebo podporuje to, co navrhnou jeho partneři. Zároveň bude podle něj dál pracovat na národním sankčním seznamu.
„My tady plníme dluh – to, co zanedbaly minulé vlády v oblasti odolnosti proti ruskému vlivu. Magnitského zákon mohla přijmout i některá z minulých vlád. Nikdy se to nestalo. Mohli jsme začít dříve. Stalo se to teď za vedení ministra Lipavského (Piráti) a je to pro nás jako stát nová agenda,“ říká.
„Skutečně to musí být uděláno tak, aby to obstálo, a je to věc nejen ministerstva zahraničí, ale i Finančního analytického úřadu a dalších,“ vysvětluje.
Připouští, že v některých případech budou rozhodovat soudy, jestli skutečně ta osoba na sankční seznam patří, nebo ne.
„To se pochopitelně bude dít, ale my to děláme podle zákona. Ve chvíli, kdy toho člověka zařadíme na národní sankční seznam, tak zároveň navrhujeme, aby byl zařazen na ten evropský. Může se dokonce stát, že ty osoby budou postupně zařazovány na evropský sankční seznam a v tu chvíli se nám ten národní třeba dočasně zkrátí,“ pokračuje.
Západní sankce začínají fungovat až teď. Problém byl v odebírání ruského plynu, míní investiční stratég
Číst článek
„Ale rozhodně je to priorita vlády, ministerstva zahraničí a aktivně se na tom podílí i mnoho dalších resortů,“ zdůrazňuje.
Svárovská plán jako takový nezpochybňuje, otazníky ale má v souvislosti s realizací.
„Jak velký je na ministerstvu zahraničí tým, který se zabývá sběrem informací, jak velká síť partnerů se na tom podílí z řad nevládních organizací a investigativních novinářů? Jak jsou nastaveny koordinační mechanismy s dalšími složkami, které se na tom podílejí? To je můj otazník a mám o tom určité pochybnosti,“ přiznává bývalá diplomatka.
Priorit je víc
Náměstek upřesňuje, že na ministerstvu zahraničí se plnění českého sankčního seznamu věnuje samostatné oddělení, které je v tuto chvíli z velké většiny personálně obsazené.
„Cílový stav je asi čtyři nebo pět lidí. Jsme vázáni zákonem o státní službě, který je často velmi rigidní, a také tím, že potřebujeme najít, ať už v rámci ministerstva, anebo zvenku, lidi, kteří jsou ideálně právníci se znalostí jazyků, a to nejen ruštiny, protože ten nástroj je tady od toho, aby sloužil dlouhodobě, a to nejen ve vztahu k ruské agresi a válce proti Ukrajině,“ říká.
„Ale pracují na tom i další útvary ministerstva. Pracuje na tom pochopitelně bezpečnostní komunita, Finanční analytický úřad a další ministerstva. Takže v rámci státní správy můžeme mluvit asi o desítkách lidí,“ popisuje.
V budoucnu může být český sankční seznam delší, říká expert. Zatím je na něm jen šest Rusů
Číst článek
Svárovská chápe, že je těžké relativně rychle obsadit takto náročné oddělení. Zároveň ale připomíná, že o tom, že zákon bude přijat a že bude potřeba mobilizovat nějakou kapacitu ve státní správě, nevíme od letošního ledna.
„Na zákoně ministr Lipavský pracoval ještě v době, kdy byl v opozici. Čili časové období na přípravu bylo mnohem delší. A ministrem zahraničí se nestal letos v lednu,“ vysvětluje.
„Vím, jak je to těžké, protože jsem sama byla v minulosti v takové situaci. Na druhou stranu nevidím větší prioritu pro ministerstvo zahraničí v čase války s Ukrajinou než postihovat personálními sankcemi konkrétní osoby podporující ruský režim, konkrétní osoby podílející se na agresi proti Ukrajině,“ konstatuje.
„Toto je jednoznačně naše priorita, ale těch priorit je víc,“ reaguje Marian.
„Je to například to, že musíme posílit naše kapacity pro východní Evropu v politickém odboru. Je to to, že jsme vybudovali oddělení strategické komunikace. Je to skutečně zásadní priorita pro ministerstvo. Ale těch věcí, které se na nás nabalují v souvislosti s ruskou agresí a s tím, jak se mění mezinárodní prostředí, je prostě víc,“ říká náměstek ministra zahraničí.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu výše. Moderuje Lukáš Matoška.
