Rok proměn Ústavního soudu. Měl tam sedět i Robert Fremr, funkce se jako jediný vzdal
Ústavní soud má za sebou rok zásadních změn. Odešla polovina původních soudců a nahradili je noví. Mezi nimi mohl být i Robert Fremr, soudce, kterého schválil Senát i prezident. Ještě než stihl obléct ústavní talár, ale na funkci rezignoval.
Je červen a česká média oznamují další možnou posilu ústavního soudu. Pražský hrad ho představuje jako „právnickou extratřídu“ se zkušenostmi ze zahraničí, která tak obohatí Ústavní soud. Robert Fremr má ve své kariéře ale i kapitolu, na kterou pyšný není. Na výborech před senátory mluvil o svém asi měsíčním členství v komunistické straně v roce 1989.
Odškodnění za dohled, rehabilitace ‚mániček’. Stát se přes 30 let potýká s dědictvím komunistické justice
Číst článek
„To považuji za šrám na své integritě, šrám, který za těch 35 let sice trochu vyblednul, ale nezmizí nikdy. Takže to považuju za svoji osobní prohru v té chvíli. Ale nic podobného jsem neopakoval,“ komentoval Fremr.
Robert Fremr v červenci získává souhlas obou výborů, které nominanty na funkci u Ústavního soudu posuzují jako první. O kandidátech pak, nezávisle na jejich (ne)doporučení, ale finálně hlasuje celý Senát.
Jenže přesně týden před jejich schůzí vychází na serveru Hlídací Pes článek o Fremrově minulosti, ve kterém stálo: Nejzávažnější profesní pochybení v jeho kariéře je proces s trojicí mladíků z roku 1988 známý jako „případ Olšanské hřbitovy“.
To byl zpolitizovaný proces, který manipulovala Státní bezpečnost. Robert Fremr kvůli němu čelí kritice a den před schůzí Senátu jede na Hrad jednat s prezidentem Petrem Pavlem. Po schůzce říká, že na své kandidatuře trvá.
„Tím, že bych tu kandidaturu stáhnul, tak bych víceméně potvrdil to, co mi na tom vadí. Že tvrdí o mně, že jsem vědomě spolupracoval s StB, což teda opravdu kategoricky odmítám,“ řekl Fremr.
Hlasování Senátu
Je srpen a senátoři začínají definitivně rozhodovat o nominaci Roberta Fremra. Důvěru všech politiků nemá jistou. „To, že některé věci byly jinak, než on říkal, se zdá, že je pravdou. To si myslím, že v případě ústavního soudce není dobrá zpráva,“ potvrzuje předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS.
Pavel Simon: Argumenty mě zatím nevedou k závěru, že bych měl na post ústavního soudce rezignovat
Číst článek
Nakonec ale těsně senátoři jeho nominaci schvalují. Robert Fremr prochází o tři hlasy. Blíží se den jeho jmenování. Jenže se začínají objevovat další informace o jeho předlistopadové minulosti. Konkrétně o více než 100 lidech, které Robert Fremr podle senátora Marka Hilšera z klubu STAN odsoudil za emigraci.
„Pan Robert Fremr vlastně tyto věci neuvedl na jednání Senátu. Nás informoval o tom, že kromě toho případu Olšanské hřbitovy jiné záležitosti politického charakteru nesoudil,“ vysvětloval senátor Hilšer.
Ze jmenování sešlo. Petr Pavel říká, že potřebuje čas na rozmyšlenou. Zároveň zadává Ústavu pro studium totalitních režimů, ať Fremrovo rozhodování prověří.
Nátlak médií
Jenže než se prezident rozhodne, svolává v srpnu Robert Fremr vlastní tiskovou konferenci. A na té oznamuje, že ústavním soudcem být nechce. Hlavní důvod je podle něj tlak některých médií.
Fremr na přímý dotaz zamlčel, že soudil politické procesy, naznačuje senátorka Kordová Marvanová
Číst článek
„Uznal jsem, že ta nedůvěra, která by mě provázela na Ústavním soudu, by chtě nechtě dopadala na důvěryhodnost celého Ústavního soudu. A to bych já rozhodně nechtěl,“ prohlásil.
Robert Fremr zdůrazňuje, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. Dva měsíce po jeho odstoupení, v říjnu, přichází i výsledky bádání historiků o jeho práci. Podle nich jako soudce musel vědět, že kauzu Olšanské hřbitovy vyšetřovala Státní bezpečnost. Robert Fremr říká, že závěry historiků jsou tendenční.
