Aprílový žert a absurdita. To je v očích mnoha států ruské předsednictví v OSN, komentuje politolog Bureš
Naposledy řídili Rusové zasedání Rady bezpečnosti OSN loni v únoru, kdy zahájili vojenskou invazi na Ukrajinu. Stálý zástupce Kyjeva v radě Serhij Kyslycja se nechal slyšet, že s ruským předsednictvím, které začalo 1. dubna, se „míra absurdity dostává na novou úroveň“. „Z hlediska dlouhodobého fungování OSN jako celky Rady bezpečnosti to není nic nového,“ komentuje Oldřich Bureš z Centra bezpečnostních studií pražské Metropolitní univerzity.
Dá se očekávat, že tato role Ruska na půdě Rady bezpečnosti OSN poznamená agendu orgánu, jehož posláním je udržovat mír a bezpečnost ve světě?
Z hlediska reputace v očích mnohých států a jejich občanů jde asi skutečně o aprílový žert, nebo absurditu.
Z hlediska dlouhodobého fungování OSN jako celku to není nic nového právě proto, že to je jediná univerzální organizace, kde jsou reprezentovány v podstatě všechny státy světa. A to je zároveň i největší síla, byť se může ocitnout i v situaci, která je teď popisována.
Z hlediska té agendy Rady bezpečnosti se domnívám, že to také úplně příliš poznamenáno nebude – kromě neformálních setkání, která může předsedající stát svolávat v podstatě dle libosti. Ta běžná agenda je ale daná dopředu.
Jde o běžné agendy, které se věnují krizím po celém světě. Řeší se třeba výroční a předběžné zprávy mírových operací OSN a to běží bez ohledu na to, kdo zrovna Radě bezpečnosti předsedá.
Předpokládá se, že další tři stálí členové rady, Američané, Francouzi a Britové, a jejich spojenci budou na dubnová jednání vysílat i nižší zástupce, ale nechystají se je bojkotovat. Znamená to, že se prostě v tomto měsíci o Ukrajině na zasedáních Rady bezpečnosti nebude mluvit?
Co jsem se díval na program, tak tam není žádná explicitní sekce nebo téma, které by se věnovalo právě krizi na Ukrajině. Ta neformální setkání, které jsou plánovány ruským předsednictvím, se jich pravděpodobně nějak dotýkat budou.
Jak se Rusko postaví k přijetí Finska do NATO? Bude vyhrožovat, ale jsou to jen slova, míní analytik
Číst článek
Je samozřejmě otázkou, do jaké míry se podaří alespoň v té rétorické a politické rovině ta setkání vyvažovat jinými názory. Je potřeba říci, že Rada bezpečnosti má celkem 15 členů. 10 jsou takzvaní nestálí, které reprezentují jiné státy než vítězové druhé světové války.
Mnohé státy globálního jihu příliš nechtějí, aby Ukrajina dominovala agendě, aby jiné, z jejich pohledu důležité, konflikty a krize nebyly dostatečně v rámci OSN projednávány.
Takže nejde jen o to, co chce Rusko nebo Spojené státy, případně další stálí členové Rady bezpečnosti, ale i o to, co chce těch deset nestálých členů.
Zneužití předsednictví
Jak může Rusko využít toto měsíční předsednictví v radě bezpečnosti? Panovaly i obavy, že by ta pozice mohla být zneužita k šíření dezinformací. Je to podle vás reálné?
Já myslím, že je to reálné v tom, co z úst ruských představitelů v Radě bezpečnosti i v dalších částech orgánů Spojených národů slýcháme od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. To znamená, že v tom nelze čekat žádný rozdíl. Nicméně podobně jako doposud mohou ostatní státy Rady bezpečnosti pohled vyvažovat.
V symbolické rovině je problém, že předsedající stát nejdůležitější mezinárodní bezpečnostní politické organizace světa je zároveň agresorem, aktérem agrese na Ukrajině, nicméně z hlediska šíření stanovisek to ostatní členové, zejména ti, kteří mají v Radě bezpečnosti právo veta, velmi pohlídají.
„V symbolické rovině je problém, že předsedající stát je zároveň agresorem“
V pátek prezident Vladimir Putin schválil aktualizovanou doktrínu ruské zahraniční politiky. Moskva v ní označuje Američany a jejich západní spojence za „zdroj existenčních hrozeb pro Rusko“ a Čínu a Indii za „strategické partnery“. Je v tom asi čtyřicetistránkovém dokumentu už zásadnější posun proti dosavadní ruské linii?
Pokud dosavadní ruskou linii budeme vnímat prizmatem posledního roku nebo roku a půl, těsně před a během zahájení intervence na Ukrajině, respektive tedy agrese na Ukrajině, tak ne.
Pokud to vezmeme z toho dalšího hlediska – myslím, že naposledy proběhla aktualizace tohoto dokumentu v roce 2016 – tak ano. V roce 2016 tam například ještě bylo explicitně napsáno, že bude Rusko usilovat o korektní vztahy se Spojenými státy americkými.
Zde je Západ jako celek označen za nepřítele a nové je pak asi i celkové rámcování, že se Rusko prezentuje nejenom jako stát, ale jako civilizace a ochránce nějakých tradičních hodnot, které kontrastují s „pseudohodnotami“ liberálního západu, což zase není úplně nové, ale explicitně to v tom dokumentu minimálně před pěti lety nebylo.
