Smlouva expartnera jako podmínka příspěvku na bydlení. Nová pravidla ztěžují život samoživitelkám
Někteří rodiče v nouzi nedosáhnou na příspěvek na bydlení. Důvod? Úřady práce nově požadují po matkách-samoživitelkách důkaz, že už nebydlí s bývalým partnerem. Tím může být třeba jeho nájemní smlouva. Jak ale upozorňují organizace na pomoc samoživitelům, dokument je pro žadatele často obtížné, či dokonce nemožné sehnat. A to hlavně u komplikovaných rozchodů.
Iva Mráčková se sama stará o dvě děti. Manžel od ní odešel před rokem a na chod domácnosti finančně nepřispívá. Iva se dostala do finanční nouze, a požádala proto mimo jiné o příspěvek na bydlení. Jenže narazila.
„Je to kvůli vyloučení bývalého partnera z okruhu společně posuzovaných osob jeho nájemní smlouvou, kterou mi ale nedal, protože žádnou nemá,“ vysvětluje matka dvou dětí Radiožurnálu.
Nutnost doložit nájemní smlouvu expartnera komplikuje situace samoživitelkám, které žádají o příspěvek na bydlení. Téma pro Jaroslava Hrocha
Když nemohla dodat nájemní smlouvu expartnera, úřad práce požadoval rozsudek k určení výživného a péče o děti. Ani ten ovšem žena nemá, jelikož soud se i kvůli koronakrizi táhne už 10 měsíců.
Iva Mráčková proto musela zajít na odbor sociálně-právní ochrany dětí a žádat o potvrzení, že se o děti opravdu stará sama. Jenže tam jí pouze vydali doklad o tom, že dané potvrzení vydat nemohou, ale že s nimi manžel skutečně nežije.
To už podle Ivy úřad práce s rozpaky přijal. „Pro mě je to emočně hodně těžké. Nejsem po této stránce úplně v pořádku, a navíc se manžela o něco doprošovat je pro mě hodně náročné. Zároveň je to věc, kterou mi nedá, takže to na mě těžce dopadá.“
Nejen smlouva
S problémy se při vyřizování příspěvku na bydlení setkaly i další ženy. Upozorňují na to organizace na pomoc rodičům-samoživitelům. Podle nich úřady práce nepostupují jednotně. Zatímco někde smlouvu nechtějí a důkazy o tom, že spolu lidé fakticky nežijí, si zjišťují jiným způsobem, jinde požadují i další doklady.
„Setkali jsme se i s případem, kdy kromě doložení nájemní smlouvy expartnera úředníci požadovali i doklad o zaplacení nájemného,“ popisuje Radiožurnálu ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Třeba v Plzni se setkali s tím, že ženy pobíraly příspěvek několik let, ale teď musely nově dodávat nájemní smlouvy expartnerů.
Jak říká terénní pracovnice z organizace Společnost Teď a Tady Karolína Žitková, potřebné údaje můžou úřady získat i jinde: „Je to například doložení svěření do péče a stanovení výživného, samozřejmě by to šlo i nájemní smlouvou, kde je vyjmenován počet osob, které bydlí v bytě.“
Tvrdá metodika
S tím souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj není možné, aby úřad práce požadoval nájemní smlouvu, když expartner nekomunikuje, není známé současné místo jeho pobytu nebo bylo v rodině domácí násilí.
Samoživitelé bojují kvůli koronavirové krizi s nedostatkem financí. Pomoct mají sdílená místa
Číst článek
Resort zároveň tvrdí, že úřadům práce posílá doporučení, jak postupovat.
Podle mluvčího ministerstva Jana Brodského může žadatel dodat třeba rozpis služeb, které hradí nájemce, nebo prohlášení sousedů.
„Platí sice, že důkazní břemeno k prokázání, že druhý z rodičů byt neužívá, je na žadateli o příspěvek na bydlení, ale úřad práce je zároveň povinen informovat žadatele o veškerých možnostech, jakým způsobem lze neužívání bytu druhým rodičem prokázat,“ říká.
Místopředsedkyně poslaneckého Výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti) souhlasí s tím, že úřad práce musí obstarat důkazy sám, pokud je žadatel nemůže dodat. Na vině je ale podle ní i ministerstvo. „Rozeslalo takovou metodiku, která je nepřiměřeně tvrdá a přísná zejména na samoživitele a samoživitelky. Jádro problému je v tom, že se veškeré důkazní břemeno má přenést na klienty,“ přibližuje.
Podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení zpřísnila letos v červenci novela zákona o státní sociální podpoře. Pro získání dávky tak není rozhodující to, kdo má v bytě trvalé bydliště, ale kdo tam skutečně žije. Úředníci také můžou domácnosti nově fyzicky kontrolovat.
