Obžalované jsou oběťmi manipulátora, což je nevyviňuje, říká religionista o smrti léčitele Richarda

Ojedinělý a specifický. Tak hodnotí psychoterapeut a religionista Prokop Remeš případ léčitele Richarda z Kutné Hory, který kolem sebe shromáždil desítky lidí a postupem času začal řídit jejich životy. „To ti lidé nemají někde načtené, ale cítí, jak to funguje. A jdou na to na jednu stranu přes strach, na druhou přes pocity viny,“ přibližuje Remeš, jak takoví manipulátoři fungují.

Rozhovor Praha/Kutná Hora Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obžalovaná zubařka Magdalena čelí obžalobě z vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda

Obžalovaná zubařka Magdalena čelí obžalobě z vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda | Zdroj: koláž iROZHLAS.cz

Je možné společenství okolo Richarda označit za sektu?
Jako definici sekt přijímám, že je to vždycky nějaká skupina v religiózním nebo parareligiózním kontextu a vzniká obrovská závislost řadových členů na vůdci, kdy vůdce je považován za naprostou autoritu. A to jak autoritu v uvozovkách znalce, což znamená, že o čemkoli on řekne, že to je pravda, lidé nakonec přijímají za pravdu, i kdyby to odporovalo jejich stávajícím evidencím.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak popisují členové sekty manipulaci jejího vůdce a jak došlo k úmrtím některých z nich? Poslechněte si rozhovor s investigativními reportéry Martinem Štorkánem a Vítem Kubantem

Současně v sobě ale spojuje autoritu šéfovskou. Cokoli on prohlásí za správné a mělo by se učinit, tak ti lidé to stáhnou pro své svědomí a vnímají to jako vysoce zavazující. A udělají to dokonce s pocitem svobody, že to tak chtějí. Takhle já vnímám definici sekt a v tomto smyslu s tím, co o tom vím, ji to naplňuje. Takže já bych to sektou nazval.

A fungování samotného léčitele – s tím, co o něm víme – se dá označit za nějaký brainwashing?
Třeba. Vymývání mozků je termín, který se objevil před lety v souvislosti s korejskou válkou, kdy zajatí američtí letci najednou konvertovali ke komunismu. Něco podobného se objevilo během afghánské války, kdy zase zajatí sovětští vojáci najednou konvertovali k islámu. Byla snaha to nějak vysvětlit a ten klasický brainwashing se definoval tak, že člověk, když je ve stavu extrémního ohrožení smrtí, má tendenci ztotožňovat se s agresorem a přijímat jeho ideologii. Většinou se to vysvětluje tak, že člověk na nevědomé rovině bojuje o svůj život, hledá záchytný bod, jak přežít. Většinou to fungovalo tak, že to pak ti lidé opustili, jakmile přestal tlak.

Asi se nedá v případě této skupiny mluvit o brainwashingu v klasickém slova smyslu, ale že tam byla ta manipulativní proměna, to znamená, jak se teď mluví třeba o gaslightingu, že se u lidí zpochybní jejich vzpomínky a stávající evidence, tak v tomto smyslu by se o brainwashingu čili o vymývání mozků dalo mluvit.

ON, náš vůdce: jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech

Číst článek

Hraje v tom roli inteligence nebo vzdělání?
Spíš tam hraje roli vrozený skepticismus. Snaha vidět věci i jinak, než jak je mi to prezentováno, a být otevřený jiným pohledům. To s obecnou inteligencí souvisí, ale není to tak, že by vrozené IQ nebo dosažené vzdělání před takovými lidmi chránilo, tak to bohužel není pravda.

Můžou být právě – třeba s ohledem na to, že hledají odpovědi – naopak třeba vysokoškoláci k něčemu takovému náchylnější?
Jsou náchylnější ke skupinám nebo k lidem, kteří jim nabízejí odpovědi na hluboké existenciální otázky. To znamená otázky smyslu života, dobra a zla, konečnosti lidského života. Když najednou někdo přichází s nějakým řešením, tak ti lidé, co jsou na to citliví, mají na to intelekt a vzdělání, jsou ochotni přijmout, co jim ten člověk říká. Tím pádem přijímat i autoritu člověka, který jim na takové otázky odpoví.

Dá se říct, že to je největší takový případ v Česku?
Takhle se to asi říct nedá, protože je to otázka kritérií. Nicméně svou bizarností a mimořádností je to jistě velmi specifické a ojedinělé. Ale když si vzpomenu na kuřimskou kauzu před nějakými zhruba 15 lety, tak to mělo ještě větší rozsah, působilo to ještě bizarněji. Je to každopádně nějaká bizarnost navázaná na parareligiózní prostor.

Prokop Remeš | Foto: Kamila Schusterová | Zdroj: Český rozhlas

Dají se nějak odhalovat podobné sekty? Pomůžou třeba informace o tom případu někomu, kdo se do podobné pasti chytil?
Problém je v tom, že to často vzniká v situacích, kdy lidé zažívají těžké životní zkoušky. Mají třeba zhoubnou nebo rizikovou diagnózu. A najednou se objeví někdo takový, kdo jim pomohl nebo je uzdravil. A tam má najednou člověk empirický pocit, že je ten člověk mimořádný. A to, co jim říká, najednou přestane odpovídat běžnému lidskému poznání. V oblasti takto budovaných sekt se tomu pro člověka daleko hůř brání, protože měl na začátku prožitek toho, že ten vůdce je mimořádný.

Policie řeší úmrtí spojená s kutnohorskou sektou. Dva muži zemřeli kvůli rituálům u hradu Šternberk

Číst článek

A asi i pro okolí je to těžké odpozorovat.
Zvenku je to těžké odpozorovat. Nejvíc nebezpečné jsou sekty navíc právě v téhle první generaci. Jakmile máme klasické sekty, jako jsou třeba svědkové Jehovovi, kteří trvají třeba přes 130 let, tak tam jsou další a další generace a vzniká nějaká mocenská hierarchie. Ta brání i zneužívání moci, kdyby vůdci něco přeskočilo v hlavě, tak už to tak neprosákne mezi ty ostatní.

Nejhorší jsou ty sekty, kdy jsou lidé přímo napojení na vůdce a on s nimi může bezprostředně manipulovat. Nejrůznější alternativce teď vnímáme jako extrémně nebezpečné.

Strach a pocit viny

Léčitel Richard byl tedy asi hodně šikovný manipulátor.
Je zajímavé, že se rozešel se svým otcem, nevím, jaký byl ten důvod. Těžko říct, zda byl, nebo nebyl léčitel, ale rozhodně byl výborný manipulátor, když tohle dokázal.

Zřejmě také používal metodu cukru a biče.
To ti lidé nemají někde načtené, ale cítí, jak to funguje. A jdou na to na jednu stranu přes strach, na druhou přes pocity viny. To je hodně silná emoce, která dokáže manipulovat. A pak je to tak, jak říkáte, jakmile vzniká nějaká vazba na toho člověka, který nějak říká, jak by měl daný člověk žít, tak pak už je odměňovaný za správný život a trestaný za špatný.

Jak velkou roli v takových sektách hraje sexualita?
Obecně sexualita může hrát velkou roli, nedá se ale říct, že by to bylo specifikum sekt, že by na tom stavěly. Ty klasické sekty jsou spíše prudérní v dnešní době, kdy je vše uvolněné. Samozřejmě má sexualita složku vztahovou, která může být silně manipulativní. To tak je.

Smrt léčitele

Poměry uvnitř této skupiny se začaly odkrývat poté, co její vůdce loni v říjnu zemřel. Z jeho vraždy jsou obviněné dvě členky společenství. Před soudem se hájí tím, že jednaly na vůdcův pokyn a uvěřily mu, že jeho tělo zmizí.

Teď bylo výročí 30 let od americké sekty Davida Koreshe, těch Davidiánů, kteří uhořeli na statku v Texasu. Tam vlastně David Koresh také vystupoval jako od boha poslaný prorok. Ostatní museli žít přísným asketickým životem, tam byla sexualita zakázaná, protože se to zdůvodňovalo tak, že ještě nejsou natolik duchovně vyspělí. Takže on, když už je duchovně vyspělý, nemusí žádná tabu a sexuální morálku dodržovat. A vlastně tím, že vytvářel vztahy, které byly spíše jako něco oceňujícího, tak to může hrát velkou roli přes sexualitu. Většinou je to tak, že ženy se navazují na muže.

Což se týká třeba i některých sekt od mormonů.
I sekty od mormonů to praktikují. Asi by se to muselo nějak psychologicky zkoumat, ale oni to mají nějak zdůvodněné. To mnohoženství tam je a je to zase nějaký mocenský prostředek. Vznikají tam hierarchie a boje o přízeň vůdce. Takže to může být velkou mocenskou pákou.

Když to vztáhneme konkrétně zase na tento případ. Dvě ženy, které jsou u soudu, protože podle obžaloby Richarda zavraždily, považujete spíše za oběti?
Je tam samozřejmě hledisko právní a hledisko lidské. Z hlediska právního jsou prostě vinice. Psychologicky ale oběťmi jsou, staly se obětí manipulátora. A když ta manipulace dosáhne takové bizarnosti, že věří, že je správné ho zabít a jeho tělo zmizí, tak to je opravdu manipulace mimo běžné psychické fungování. V tom smyslu oběťmi jsou. Ale bohužel je to nevyviňuje. Vinu mají, byť s nimi může mít člověk soucit.

Členové sekty v Keni věřili, že je hladovka dostane ke Kristovi. 303 z nich zemřelo, policie nalézá další těla

Číst článek

Uvidíme, jak se to vyvine. U té zmíněné kuřimské kauzy to třeba bylo tak zamotané, že soudce na to nakonec rezignoval, jestli je to sekta, nebo ne, a postavil se k tomu ve smyslu, že udělali tohle a dostanou tenhle flastr.

Jak si myslíte, že se k výsledku soudního jednání postaví zbytek sekty?
Ti lidé mají nějaký systém přesvědčení a nechat si ho zbořit není vůbec jednoduché, protože to vede k velké úzkosti. Já jsem věřil, že svět je nějak strukturovaný, a ona to není pravda. Není jednoduché pro ty lidi to opustit.

Tady je ale nějaký tlak společnosti a vyšetřujících orgánů a současně tam chybí manipulátor, který to v lidech neustále oživuje, tak dříve nebo později budou také dopadat. Nebo alespoň připustí takový kompromis, že něco bylo špatně, ale bylo tam mnoho dobrého. Že to úplně odvrhnou, se asi může stát jen u těch lidí, kteří do toho málo investovali. U těch, co do toho hodně investovali i psychicky i materiálně, to bude těžší.

Přibývá prvků, které nás ohrožují

Dá se proti takové manipulaci nějak bránit?
Stát se to může každému, protože všichni jsme manipulovatelní. Všichni hledají nějaké řešení, jak v sobě zvládat úzkost ze současného světa. Když se objeví někdo, kdo nabídne řešení, můžeme snadno podléhat manipulaci. Když to postupuje salámovou metodou, tak po čase to může být opravdu velmi nebezpečné.

Potřebujete pomoct?

Pokud máte pocit, že vy nebo váš příbuzný prožíváte něco podobného, nevíte si rady, jak se ze společenství vymanit, nebo potřebujete pomoci, působí v Česku několik služeb, na které se můžete obrátit. Existuje Linka první psychické pomoci – má číslo 116 123. Můžete na ni volat odkudkoli zdarma. Pro oběti trestných činů je tu Bílý kruh bezpečí. I na něj je možné se obrátit. Anebo se ozvěte odborníkům z poradny Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jsou teď lidé k vůli společenskému podhoubí – covidu, válce na Ukrajině, zhoršující se ekonomické situaci – náchylnější k takovým věcem?
Myslím si, že budou náchylnější. Jde tam o to, zda to vždycky bude nějaké religiózní řešení. Ale stále přibývá prvků, které nás ohrožují. Bohužel i kvůli covidu ztratila věda v očích běžných lidí autoritu, což je neštěstí. I díky tomu může nějaká pseudověda a různé alternativy dobře vzkvétat.

Je tedy hlavně o tom nabízení snadných řešení různých problémů?
Ty problémy jsou ale reálné. Když někdo řekne, že stoupá teplota, tak se můžeme přít o to, kdo za to může, ale velmi snadno se to dá zneužít k vystrašení lidí, aby dělali, co se po nich chce. To je podstata manipulace, aby člověk dělal něco, co by nedělal, kdyby tam to působení nebylo. A přes ty emoce není vůbec snadné se z toho vymanit.

Martin Štorkán, Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme