ON, náš vůdce:
jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech

• Manipulace, psychický nátlak, náboženské blouznění i nebezpečné rituály. Tím vším se vyznačovala sekta, kterou kolem sebe shromáždil léčitel Richard z Kutné Hory.
• Desítky lidí dovolily tomuto muži, aby ovládl jejich životy. Nosili mu peníze. Podle jeho pokynů ale také cvičili, měnili zaměstnání i partnery, stěhovali se nebo nakupovali auta.
• Poměry uvnitř této skupiny se začaly odkrývat až poté, co její vůdce loni v říjnu zemřel. Z jeho vraždy jsou obžalované dvě členky společenství. Před soudem se hájí tím, že jednaly na vůdcův pokyn a uvěřily mu, že jeho tělo zázračně zmizí.
• Radiožurnál a iROZHLAS.cz z rozhovorů s lidmi okolo sekty, dokumentů a výpovědí před soudem zrekonstruovaly, jak společenství kolem kutnohorského léčitele desítky let fungovalo a svá zjištění probraly s odborníky.

Praha/Kutná Hora 30. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Do odvolání neordinujeme,“ stojí na dveřích ordinace zubařky Magdaleny v Nemocnici Kutná Hora.

„Paní doktorka je zavřená ve vězení,“ křikne pacientka, která čeká na vyšetření u vedlejší ordinace. „Přišla mi esemeska, že mě vyřazuje. V té zprávě nebylo žádné vysvětlení, bylo to těsně nějak, než došlo k té události,“ popisuje žena.

„Tou událostí“ myslí smrt vůdce kutnohorské sekty Richarda. Na začátku loňského října ho zubařka Magdalena s tělocvikářkou v důchodu Irenou usmrtily v bytě na Praze 4.

Případ, který společenství okolo Richarda odhalil, nyní projednává Městský soud v Praze. Říjnovému úmrtí léčitele předcházely rituály, psychické i fyzické týrání uvnitř uzavřeného společenství, kterým v průběhu let prošly desítky lidí. Pozadí událostí Radiožurnál a iROZHLAS rozkrývaly několik měsíců a zmapovaly, jak skupina fungovala.

Z vesničky do Kutné Hory

Ústřední postavou celého příběhu je již zmíněný alternativní terapeut Richard. Tomu všichni přezdívali Ríša a v psané formě ho označovali jako „ON“. Pro pochopení toho, proč mu lidé bezmezně důvěřovali, plnili jeho vůli nebo věřili jeho nadpřirozeným schopnostem a teoriím, je potřeba se vrátit na začátek milénia, do malé vesničky u Kutné Hory.

Richardův otec měl v obci nedaleko Kutné Hory dlouholetou léčitelskou praxi a syna odmalička přesvědčoval o tom, že po něm zdědil schopnosti. Zhruba v osmadvaceti letech se tak původně vyučený kuchař „udělal pro sebe“. „Léčil“ přikládáním rukou na místo, kde měl mít člověk zdravotní problém. A na Kutnohorsku se to rychle rozkřiklo.

Část klientů z tohoto období vytvořila základ pro postupně vznikající společenství. Mezitím se léčitel rozvedl. V té době ho vyhledala rodina, která pro jednu z dcer sháněla alternativní léčbu kožní choroby. Postupně začal Richard léčit i další členy rodiny včetně matky.

„Začal mi říkat, že mě můj muž nemá rád, že se rozvedu, že si najdu někoho jiného a že s ním budu šťastná. Postupně mi začal naznačovat, že to bude on. Já jsem tomu ze začátku nevěřila, nechtěla jsem se rozvádět a nic takového. Ale postupně jsem se do něj zamilovala,“ popsala tato žena v přípravné fázi trestního řízení. S Richardem se nakonec na dalších skoro dvacet let nastěhovala do bytu v Kutné Hoře. Do její výpovědi měly Radiožurnál a iROZHLAS možnost nahlédnout.

Změna chování

Po několika, jejími slovy „takových těch hezkých měsících“ přišly první změny chování. Léčitel jí například vyčítal, že již předtím, než se seznámili, byla vdaná a měla dvě dcery.

V té době se staral také o jejího otce, který ovšem léčitelským schopnostem zpočátku nevěřil. Nakonec se mu ale ulevilo a Richard si tím získal jeho důvěru. Po nějaké době mu ale napsal textovou zprávu, že mu už nikdy nepomůže. To ženina otce natolik ranilo, až ho zasáhla mrtvice. Podle léčitelovy expřítelkyně skončil v nemocnici a asi po půl roce zemřel.

Za vinu to pak ale Richard dával jí. „Tvrdil, že je to tím, že nefunguji, že nic nedokážu, že nic neumím, že mu stoprocentně nevěřím. A že proto to nefunguje, nefunguje léčení, nefunguje nic. Ríša tvrdil, že každý má mít svého elfa a já jsem měla být jeho elf,“ vzpomněla si na jednu z jeho prvních ezoterických teorií.

V Richardově životě se podle ní mělo pohybovat několik takových elfů, kteří mu pomáhali léčit a zvládat životní situace. Později se léčitel zaměřil na její dceru a tvrdil, že elf je ona.

„Věřila jsem, že naším posláním je mu pomáhat, vytvořit mu zázemí. Z mé strany to byla platonická láska. Ale on bohužel vyžadoval i nějakou sexuální roli, kterou jsem nechtěla. Stavěl to tak, že jsem byla pro něj určena, že tím mohu pomoci i své rodině,“ popisovala dcera.

Mezi lety 2005 až 2010 již Richard pracoval i se svým dalším vysvětlením fungování světa. Tvrdil, že každou noc odchází do jiné dimenze, ze které pochází on i jeho elfové. Podle svých slov sloužil jako „převozník“, který pomáhá duším nalézt samy sebe a následně jim pomůže na druhý břeh.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak popisují členové sekty manipulaci jejího vůdce a jak došlo k úmrtím některých z nich? Poslechněte si rozhovor s investigativními reportéry Martinem Štorkánem a Vítem Kubantem

Do toho začal mluvit o své smrti. „Po celou dobu, co jsme ho znaly, tak nám říkal, a taky nám tím trochu i hrozil, že pokud mu nebudeme vytvářet zázemí, tak bude muset odejít k sobě domů, zpět do světa, ze kterého pochází, čehož jsme se bály. Bály jsme se, že nás opustí. Říkal, že když odejde, tak ho nenajdeme, že zmizí i s tělem. V té době jsme mu to vše věřili,“ popsala nevlastní dcera.

Tuhle teorii pak vyprávěl i řadě vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří se k němu postupně přidávali. Byli mezi nimi zubařka, učitel ze základní školy, psychiatrička nebo vědec.

Podle psychoterapeuta a religionisty Prokopa Remeše právě vzdělaní lidé takovým věcem často propadnou. „Jsou náchylnější ke skupinám nebo k lidem, kteří jim nabízejí odpovědi na hluboké existenciální otázky. To znamená otázky smyslu života, dobra a zla, konečnosti lidského života,“ nabízí Remeš vysvětlení, proč bylo u vysokoškoláků tak úspěšné učení léčitele bez maturity. „Když najednou někdo přichází s nějakým řešením, tak ti lidé, kteří jsou na to citliví, mají na to intelekt a vzdělání, jsou ochotni to přijmout. Tím pádem přijímat i autoritu člověka, který jim na takové otázky odpoví,“ podotýká.

Božská komedie s trvanlivostí jogurtu

Postupně začal Richard k léčení připojovat stále více ezoteriky. Společně s dalšími členy skupiny vytvořil teorii o sedmi třídách, které připomínaly kasty z počítačových her. Byli to třeba vědci, sliční, skřetové nebo moudří, nejvyšší bytosti, mezi něž vůdce sekty patřil. Elfové měli povinnost jim posluhovat.

Sám sebe Richard později označoval za Ježíše. Někteří členové popsali, že v takových chvílích dokonce plakal, protože mu lidé, v době, kdy byl v těle Ježíše, ublížili. Jindy o sobě tvrdil, že se v minulých životech často reinkarnoval a na světě vystupoval jako staroegyptský kněz Imhotep, renesanční umělec a vynálezce Leonardo Da Vinci, středověký kat Mydlář nebo Adolf Hitler.

V každé z těchto reinkarnací se měl Richard podle svých slov snažit přimět lidi, aby přestali válčit a chovali se „vzorně“. Ale protože jsou lidé zkažení, tak se mu to nikdy nepovedlo. Přestával být léčitelem a začal říkat, že je bohem a ďáblem zároveň. Každý ho vidí tak, jak si zaslouží – kdo jde s ním, vidí ho jako boha, kdo jde proti, jako ďábla.

Často pracoval s motivem pekla. „Hodně používal Dantovo rčení z Inferna: Zanechte veškeré naděje (‚Zanechte veškeré naděje, kdo vstupujete,‘ stojí nad bránou do pekla tak, jak ji popisuje Dante Alighieri ve své Božské komedii, pozn. red.). Kdo mě neposlechne, tak se ztratí v Dantově pekle, v té nekonečné hrůze a bez naděje. Vím, že to zní banálně, ale v té době jsem mu věřil bezmezně,“ vysvětloval ve svědecké výpovědi u soudu postarší muž, který byl součástí skupiny dlouhou dobu.

Peklo v Housce

Richardovi se podařilo zhmotnit i samotnou představu pekla a hrozícího trestu. I několikrát týdně instruoval své svěřence, aby se ve večerních hodinách vydali a strávili noc na hradě Houska na Kokořínsku, kde je podle legend brána do podsvětí.

Skupiny, ale i jednotlivci spávali u ohniště v hradním areálu, v kapli nebo nazí ve sklepení na železném trůnu, který byl součástí pekelné expozice. Richardovi to mělo pomáhat při léčení. Tvrdil, že tím, že na jeho svěřence působily jiné síly, mohl sám ušetřit energii. Vše včetně klíčů od sklepa zařídil dřívější člen sekty, který se znal s kastelánem.

Noční výjezdy k pověstmi opředené bráně do pekla ustaly 21. prosince 2012. V ten den totiž měl podle mayského kalendáře skončit svět. A energie spojené s hradem se podle Richarda v té chvíli rozprostřely do okolí.

Stejně Richardovu učení věřili i ostatní členové, přestože si ve svých teoriích často protiřečil a upravoval si je tak, aby mu seděly do typu manipulace, který zrovna používal. „Stálo to na hliněných nohou, ta jeho teorie. Ono se to měnilo, mělo to trvanlivost jogurtu,“ vypověděl jeden ze členů sekty. A dodal, že cílem vždy bylo, aby dotyční poslouchali vůdce, odstřihli se i od přátel nebo rodiny a kontrolu nad jejich životem postupně přebral Richard.

Sporťáky za cizí

Jak taková manipulace funguje, popsal religionista Remeš. „Manipulátoři to nemají někde načtené, ale cítí, jak to funguje. A jdou na to na jednu stranu přes strach, na druhou přes pocity viny. To je hodně silná emoce, která dokáže manipulovat. Jakmile vzniká nějaká vazba na vůdce, který říká, jak by měl daný člověk žít, a pak ho odměňuje za správný život a trestá za špatný,“ přiblížil.

„Mají třeba zhoubnou nebo rizikovou diagnózu a najednou se objeví někdo takový, kdo jim pomohl nebo je uzdravil. Tam má najednou člověk empiricky pocit, že je ten člověk mimořádný. A to, co jim říká, najednou přestane odpovídat běžnému lidskému poznání,“ vysvětlil odborník.

V praxi to vypadalo tak, že Richard řídil třeba to, kde členové sekty pracovali nebo za co utráceli peníze. Některé přesvědčil třeba o tom, že celý život prahli po sportovním autě. To se stalo i dvojici obžalovaných žen.

U soudu na to vzpomínal syn obžalované učitelky. „Když jsme jezdívali, tak nás předjížděly kamiony na dálnici. Najednou baba, když to řeknu v hezkým, kožená sukně, kožený rukavice, pětašedesát let, vám vyleze ze sporťáku, tak já na to takhle koukal,“ popsal u soudu okamžik, kdy si jeho matka pořídila sporťák.

Richard jí vymyslel i další „tuning“, aby bylo auto jedinečné a zapamatovatelné: motiv sexuálního spojení ďábla s andělem na kapotě a poznávací značka „666NINJA“.

Sportovní vůz si zakoupila i druhá obžalovaná, zubařka Magdalena. Ve své výpovědi ale uvedla, že o jeho provozu rozhodoval Richard. Například jí nařídil, že musí parkovat na hlídaném, ale odlehlém parkovišti. Když pak vůdce sekty potřeboval někam odvézt, musela jít pro auto 40 minut pěšky.

Jak ale vyplývá z výpovědí obžalovaných a svědků, Richard si přes své nejbližší plnil vlastní sny, do kterých sám nechtěl investovat. Často docházelo k situacím, kdy vůdce sekty auta řídil anebo ostatní v řízení trénoval.

„Dle jeho názoru si nepořídil auto, protože by mu ho někdo zničil, sousedi, co ho nemají rádi. Ale dle mého názoru do něj nechtěl dát peníze, protože byl lakomý. Nevím, jak to říci, on nerad za cokoliv utrácel,“ popsala žena, která se kvůli němu rozvedla a devatenáct let s ním sdílela domácnost.

Střídavá péče

V rámci kutnohorské skupiny docházelo i k situacím, se kterými někteří členové nesouhlasili, nakonec však Richardovi ustoupili, protože mu věřili, že pro ně chce to nejlepší. Postupně kolem sebe vytvořil auru řešitele problémů.

Jenže Richardova východiska byla často svérázná a nesmyslná, jak dokládají další výpovědi svědků. Například o obžalované zubařce Magdaleně podle svědectví opakovaně tvrdil, že je neschopná, málo uklízí a trpí neovladatelnou touhou po mužích. A tak jí v průběhu let několikrát zavolal s neodkladným požadavkem, aby u sebe v bytě ubytovala jiného člena sekty, zpravidla muže.

„V té době jsem žil se svojí ženou a Magda dostala za úkol, že se musím přestěhovat k ní. Takže když mi začala manželka (rovněž členka sekty, pozn. red.) balit věci, tak i když jsem nechtěl, opravdu nechtěl, tak jsem se nakonec přestěhoval a asi čtrnáct dní, nějakou dobu, jsme spolu byli v jejím bytě,“ popsal před soudem o generaci starší muž.

Další muž, který u Magdaleny bydlel, popsal, že se před Richardem zmínil, že se mu zubařka líbí. Vůdce společenství okamžitě vyslovil návrh, ať se spolu sestěhují. „Nakonec na to kývla, tak já nevím, jestli chtěla. Já jsem ji k tomu přímo nenutil. To, že s tím souhlasila, bylo asi přes něho, že jí řekl, že to má udělat. To nevím,“ řekl reportérům.

Richard tímto způsobem sestěhovával ale i další členy společenství, u některých žen se tak vystřídalo i několik mužů. Takto náhodně sestěhovaní lidé spolu museli pár týdnů, ale i měsíců trávit veškerý volný čas a naučit se spolu žít. Někteří členové popsali, že to byl takřka partnerský život s vyloučením sexuálních aktivit. Z dalších svědectví však vyplývá, že Richard vyloženě vybízel ke zvláštním rituálům, nahotě i intimitě. Redakce podrobnosti zná, ale z důvodu citlivosti se je rozhodla nezveřejnit.

Důkaz oddanosti

Změna vůdcova chování nastala zhruba po dvaceti letech, konkrétně předloni v zimě. Když se v neděli 5. prosince vrátil z léčebné seance, z jeho bytu na kutnohorském sídlišti zmizela partnerka se svou dcerou. Tajně se s pomocí příbuzných – také bývalých členů Richardovy sekty – odstěhovaly do bytu mimo Kutnou Horu, aby se dalšímu kontaktu s léčitelem vyhnuly.

„Prožila jsem s ním dvacet let náročného života plného ubližování a týrání,“ zdůvodnila matka svůj odchod v soudní síni a požádala o neveřejné slyšení.

Podle výpovědí několika svědků pak Richard propadl splínu a neustále mluvil o zradě. Jako novou partnerku si vybral právě zubařku, kterou následujících deset měsíců brutálně psychicky trýznil, znásilňoval a mlátil.

„Co jsem slyšela, tak schytala víc za ten rok než my za celou tu dobu,“ řekla k tomu ve výpovědi zmíněná léčitelova expartnerka.

Richardovi vadilo, že Magdalena před ním žila s několika muži, ačkoli to sám nařídil. Tvrdil, že ji musí očistit, protože každá žena má mít jediného muže.

V dlouhých rozhovorech, které s ní i s jejími bývalými spolubydlícími vedl, se vracel i do minulosti, kdy několik členů sekty trávilo dovolenou ve Španělsku. Jeden z nich soudu popsal, jak musel stále dokola vysvětlovat událost, kdy omylem vstoupil do koupelny, kde se Magdalena sprchovala. Richarda zajímalo, zda ji viděl nahou.

Požadoval po něm důkaz oddanosti a věrohodnosti jeho výpovědi. Po telefonu mu tedy řekl, že jestli ji skutečně neviděl, má si uříznout článek malíčku na noze. Muž v důchodovém věku úkol splnil, svou výpověď na přání vůdce sepsal na papír a o půlnoci ho podepsal krví. O několik dní později si na důkaz věrnosti amputoval malíček i na druhé noze.

U soudu to zdůvodňoval tak, že chtěl dokázat, že mluví pravdu. Udělat to bylo podle něj podobné jako ublížit jinému člověku. „Ztratíte ten vnitřní kompas, ztratíte zodpovědnost i ke svému tělu,“ vysvětloval situaci před soudem, kde si dokonce sundal jednu botu a zmrzačenou nohu ukázal.

Očista v lese

Uříznutými prsty a krvavým podpisem to ale neskončilo. Loni v polovině srpna totiž léčitel Richard nařídil několika svým následovníkům „očistný” rituál v hlubokém lese u hradu Český Šternberk. Co přesně v lese dělali, není jasné. Strávili v něm několik dní, během kterých si měli uvědomit svoje sexuální problémy, které jim „diagnostikoval“, a díky tomu se z nich vyléčit.

Během jednoho týdne zemřeli dva dlouholetí členové sekty – šestapadesátiletý František J. a o tři roky starší Jiří H. Oba případy stále vyšetřuje středočeská policie a web iROZHLAS.cz je popsal zde.

Richard měl podle některých členů obavy, že by smrt dvou mužů mohla k němu a celé skupině přilákat pozornost policie. K tomu se pak podle některých výpovědí přidal jeho strach z oslepnutí.

Tíživá situace nakonec vyeskalovala 4. října 2022. Richard přesvědčil Magdalenu s Irenou, aby ho odvezly do bytu na Jižním Městě v Praze. Tam ho zbavily života.

Obě obžalované se hájí tím, že jednaly na jeho příkaz. Richard dlouhé roky prohlašoval, že až nastane čas, „odejde na druhý břeh” a s ním i jeho tělo. Ženy prý uvěřily, že ten čas nastal. Když jeho tělo ale do rána nezmizelo, obrátily se na policii a nešťastnou událost ohlásily.

Skoro jako Kuřim

Skutky, které se v rámci společenství kolem Richarda udály ve druhé půlce loňského roku, podle religionisty a psychoterapeuta Remeše ukazují, jak silnou měl autoritu.

„Cokoli on prohlásí za správné a mělo by se učinit, tak ti lidé to stáhnou pro své svědomí a vnímají to jako vysoce zavazující. A udělají to dokonce s pocitem svobody, že to tak chtějí,“ uvažuje, jaké bylo zřejmě rozpoložení Richardových následovníků. I to je podle něj jeden ze znaků, které umožňují celé společenství nazývat sektou.

Dění okolo kutnohorské skupiny považuje v českém prostředí za velice specifické a ojedinělé. Případ je podle něj zhruba srovnatelný s kauzou týrání chlapců v Kuřimi.

Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková popsala, že Richardovi následníci mohli naprosto uvěřit teoriím, které roky hlásal. „Žijeme-li v absurdním prostředí, jakoby se ocitneme v bublině, kde najednou jsou zavedena absurdní pravidla, tak mozek, naše uvažování, naše cítění se musí s nimi nějakým způsobem popasovat. Dostáváme se do stavu, že člen sekty myslí stejně a věří tomu. Jde o obranný mechanismus psychiky, aby ti lidé úplně nezešíleli v tom zvráceném světě,“ popsala Českému rozhlasu.

Oba odborníci se shodují, že bude trvat dlouho, než se Richardovi stoupenci zbaví jeho vlivu. Hrozí i to, že některým se to nepodaří vůbec.

„Jsou různé cesty a nejlepším lékem je dobrá a silná podpora v nejbližším okolí. To znamená od lidí, kteří jsou pro mě důležití a kteří mě dovedou zachytit, kteří dají i pochopení. Neodsuzují mě třeba tím, že jsem byla hloupá a naivní, protože tím by vlastně zraňovali ještě jednou,“ uvádí Čírtková.

Ideální podhoubí

Současná socioekonomická situace, válka na Ukrajině a covid podle odborníků vytvořily ideální podhoubí ke vzniku takových společenství s jedním silným vůdcem.

„Lidé k tomu budou náchylnější. Je otázka, zda to vždycky bude nějaké religiózní řešení. Ale stále přibývá prvků, které nás ohrožují. Bohužel i kvůli covidu ztratila věda v očích běžných lidí autoritu, což je neštěstí. I díky tomu může nějaká pseudověda a různé alternativy dobře vzkvétat,“ myslí si Remeš.

Podle Čírtkové trpíme větším pocitem úzkosti a nejistota spojená s nepřehlednou dobou může vést k „hledání nějakého záchranného stébla“.

„Pak právě záleží na tom, jestli se v daném čase vyskytne nějaký vhodný manipulátor, nějaký vhodný guru, který přijde s nějakou pseudoideologií toho či onoho rázu a je tak manipulativní, že kolem sebe dovede sdružit určitou skupinu lidí, ze které pak žije naprosto bez výčitek svědomí,“ uzavírá psycholožka.

Martin Štorkán a Vít Kubant

Související témata: výpověď, Prokop Remeš, Kutná Hora, smrt, Ludmila Čírtková, Městský soud v Praze, Kutnohorská sekta, sekta, manipulace, vražda, týrání