Uvolnění pracovního trhu po vzoru Dánska má smysl se souběžnou podporou v nezaměstnanosti, míní Prokop
Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla 37 opatření k vyššímu ekonomickému růstu. Jedním z nich je i modernizace pracovního zákoníku po vzoru Dánska, které skrz systém flexicurity poskytuje podporu v nezaměstnanosti a komplexní rekvalifikaci. „Trh je mnohem flexibilnější a vede k tomu, že jsou firmy nucené inovovat,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Naučit se efektivně pracovat s pracovním trhem ale podle něho může Česku trvat několik let.
Vy navrhujete propouštět z práce bez udání důvodu na hodinu. V opatřeních je bod 10 o modernizaci zákoníku práce jako hybatele pracovního trhu, ale nic takového, jako vyhodit někoho z práce bez udání důvodu na hodinu, jsem tam doslova napsané nenašel.
Je to zjednodušený popis dánského flexicurity - flexibility pro pružnost a security pro zabezpečení. V podání české vlády to ale zatím vypadá, že to bude pouze jenom „flexi“.
Důležité je, aby se v dávkovém systému vyplatilo pracovat, vysvětluje Daniel Prokop
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale říká, že to tak nechce...
Oni byli v Dánsku a ví, jak flexicurity funguje.
U nás je velmi svázaný trh práce. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má takový index, která měří regulovanost zaměstnaneckých poměrů, která je v Česku nadprůměrná. Zároveň máme dohody o provedení práce, OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a nějaké výplaty na ruku, kterými to lze obcházet.
Z hlediska šedé ekonomiky není dobré mít hodně svázaný trh práce regulacemi. Zároveň když máte trh práce hodně regulovaný, tak zejména firmám, které platí velmi málo, se vyplatí držet lidi, i když pro ně nemají optimální využití, protože by je musely poté nabírat znova a podobně.
Takže je drží v době, kdy tam nedělají tu nejlepší věc, kterou by na trhu práce mohli dělat, a mohli by jít do jiné firmy, kde mají mnohem větší přidanou hodnotu pro ekonomiku. Vede to k neoptimální alokaci zaměstnanců, kteří jsou drženi v neproduktivních pracích.
Jisté uvolnění má smysl, byť to nemusí být výpověď na hodinu. K tomu je právě ta security či jistota na druhé straně. Když v Dánsku dostanete výpověď, máte náhradu ve výši dosahující 85 % vašeho předchozího platu a ten náhradový poměr, co dostanete v nezaměstnanosti, je oproti Česku výrazně vyšší.
Je to takové menu pro vládu, popisuje sociolog 37 opatření, které navrhla Národní ekonomická rada
Číst článek
Úřady práce se snaží s lidmi pracovat, rekvalifikovat je a naučit je nové věci. Zároveň podpora hodně závisí na tom, jestli se rekvalifikací účastníte. Firmy na druhé straně nemají dotace, protože jak jsem říkal, jedním z účelů je, aby tam nebyla mrtvá místa, kde se drží ti lidé, kteří by mohli pracovat jinde.
To, že firmy mají dotace, jim umožňuje vytvářet tato mrtvá místa. V Dánsku není podpora těchto jakoby zanikajících firem jako v Česku – že firmu dotujete a zachráníte jí na dalších pět let. Trh je mnohem flexibilnější a vede k tomu, že jsou firmy nucené inovovat, protože si nemůžou držet tuto práci, která nemá přidanou hodnotu.
Musíte k tomu ale udělat právě věci jako je vysoká podpora v nezaměstnanosti, dobře udělá rekvalifikace, a nemít dotace polomrtvých segmentů ekonomiky.
Vytlačení z pracovního trhu
Takže v Dánsku bude člověk v nezaměstnanosti po dobu dvou let dostávat 80 % předchozího příjmu, ale bude tam rekvalifikace a vzdělávání. Jsou tam i další nástroje, které vedou k tomu, že Dánsko vydává 1,5 % HDP na podporu aktivní politiky v nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti je tam 4,5 %.
Je srovnatelná jako u nás. Více lidí tam přichází a odchází, rekvalifikují se a odchází do lepších pozic.
Z toho čerpají firmy, které potřebují kvalifikovanější pracovní sílu nebo polo-kvalifikovanou a tím pádem ekonomika inovuje. Jsou tam firmy, které nyní vyvinuly lék na obezitu, byť je otázka, jestli je to dobře, ale je to obrovská přidaná hodnota z inovací pro dánskou ekonomiku. Je to věc, do které musíte investovat. Není to tak, že uděláte jedno z opatření a vyřeší se to.
Hledáme optimum pro člověka i celou společnost, říká sociolog Prokop o nastavení důchodového systému
Číst článek
Někteří dánští experti, kteří v Česku debatovali na téma flexicurity, popisovali i trojí vztah vláda – zaměstnanci – zaměstnavatelé. V Dánsku vláda do záležitostí zaměstnavatelů a zaměstnanců tolik nemluví, nechává to na nich, a odbory a zaměstnavatelé jsou v Dánsku v trochu jiném vztahu než v České republice.
V Dánsku je větší flexibilita - kratší výpovědní doba na začátku zaměstnání a snazší zdůvodnění, ale na druhou stranu si odbory u velké části trhu vyjednaly nějaké kolektivní smlouvy, že to u dané práce není možné.
Odbory tam jsou silnější a myslím si, že kdyby se to zavedlo v Česku, tak si odbory také v řadě oblastem vyjednají, že to bude více chráněno. Byl by to krok dobrým směrem, ale ideální je kombinovat všechny nebo většinu věcí, co dělají v Dánsku, a nevybrat si jenom jednu třešničku.
Byť by to státní pokladnu něco stálo, zejména ty rekvalifikace…
Rekvalifikace u nás funguje velmi špatně. Tam bychom museli úplně změnit přístup a naučit se s tím pracovat.
V Dánsku také sledují úspěšnost rekvalifikací. My řadu věcí děláme a vlastně ani nevíme, jestli má rekvalifikace úspěšnost, takže bychom se to museli naučit. Není to věc na rok, ale na řadu let naučit se takto s trhem práce pracovat.
Myslím si, že na trhu práce jsou důležitější věci, a sice že z něj jsou vytlačeni rodiče malých dětí kvůli školkám, část cizinců, lidé v exekuci, a že tam chybí desítky až nízké stovky tisíc lidí, kteří by mohli pracovat mnohem efektivněji, kdybychom je nevytlačovali z trhu práce. To je větší problém českého trhu práce.
Pozn. red.: V původní verzi textu se respondent nepřesně vyjádřil v předposlední otázce. Výrok jsme opravili.
Celý rozhovor s Danielem Prokopem si můžete poslechnout v audiozáznamu na začátku článku.
