Nejen o šéfovi ANO. Díky lex Babiš zmizí díra v zákoně. Teď se netýká úřadů, které rozdělují miliardy
Dosud se na ně pravidla pro střet zájmů nevztahovala, a to ačkoliv rozdělují na dotacích veřejné peníze v miliardových objemech. Řeč je o českých úřadech, které dosud stojí kvůli „díře“ v zákoně mimo pravidla. Paragraf 4c zákona o střetu zájmů nyní hovoří o rozpočtových pravidlech, jenže těm nepodléhá třeba zemědělský fond nebo fond životního prostředí. Změna zákona protlačená koalicí minulý pátek ve Sněmovně má pravidla sjednotit.
„Obsese Andrejem Babišem je pro Jakuba Michálka a celou Pirátskou stranu to jediné, co mají. Pokud by ho neměli, celé čtyři roky by jen mlčeli,“ napsala před pěti dny na twitteru šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
Babiš může přijít o média, novela prošla Sněmovnou. Hnutí ANO chce kvůli zákonu k Ústavnímu soudu
Číst článek
Reagovala na to, že vládní koalice v čele s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem odhlasovala minulý pátek v rámci zákona o sdružování v politických stranách také změny v zákoně o střetu zájmů.
Předloha zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Také ale upravuje terminologii. Pokud novela projde Senátem a podepíše ji prezident, nově už by se při posuzování střetu zájmů měl brát v úvahu skutečný majitel firmy. Dosud to byla tzv. ovládající osoba, to přitom podle protikorupčních organizací způsobovalo výkladové problémy a umožňovalo obcházení zákona.
Opoziční ANO během projednávání i po něm opakovaně uvedlo, že zákon míří proti jednomu muži. Jejich šéfovi a bývalému premiérovi Andreji Babišovi, který prostřednictvím svěřenských fondů vlastní koncern Agrofert, pod který patří i média ze skupiny Mafra.
Kvůli Babišovi ale zapadl v debatě jeden důležitý detail, změny ve střetu zájmů dopadnou také na několik českých úřadů, které rozdělují miliardy z veřejných rozpočtů a dosud se stěžejním paragrafem 4c nemusely řídit.
Mimo zákon
Vraťme se o necelé čtyři roky zpět do poloviny prosince roku 2019. Tehdy Státní zemědělský intervenční fond vydal tiskovou zprávu s tímto titulkem: SZIF (Státní zemědělský intervenční fond – pozn. red.) neporušuje zákon o střetu zájmů.
AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ § 4C ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.
V té době se řešily výsledky unijního auditu k Babišově střetu zájmů, podle nichž porušuje zákon a Agrofert čerpal řadu dotací neoprávněně. Fond totiž tehdy odblokoval koncernu dotace za 177 milionů korun.
„Považujeme za potřebné opětovně vysvětlit rozdílné postavení fondu a poskytovatelů dotací ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, jakožto i důvody, proč se na fond nevztahuje ustanovení 4c zákona o střetu zájmů,“ stálo dál v tiskové zprávě.
A vysvětlení? Paragraf 4c zákona o střetu zájmů se zmiňuje o dotacích poskytovaných ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel. Jenže zemědělský fond je zřízen podle jiného zákona, neřídí se rozpočtovými pravidly a dotace rozděluje ze svého vlastního rozpočtu. Současný zákon o střetu zájmů, ač fond hospodaří s veřejnými prostředky, se tak na něj nevztahuje.
Stejným výkladem se řídí i Státní fond životního prostředí, který na ekologických dotacích rozděluje ročně miliardy.
„Co se týče dotací poskytovaných z prostředků SFŽP ČR (Státního fondu životního prostředí – pozn. red.), jsou tyto dotace poskytovány na základě zákona SFŽP ČR, přičemž paragraf 4c zákona o střetu zájmů hovoří pouze o dotacích poskytovaných podle rozpočtových pravidel – a tedy se poskytování dotací z fondu netýká,“ nechal se slyšet jeho ředitel Petr Valdman na jednání rady fondu v lednu 2020.
Zákon se nevztahuje ani na Grantovou agenturu, která finančně podporuje výzkum, jak už loni vysvětlil její mluvčí Vojtěch Janů. „Toto ustanovení (paragraf 4c – pozn. red.) bylo doposud vykládáno tak, že se vztahuje pouze na dotace poskytované podle rozpočtových pravidel a předpisů upravující investiční pobídky obchodní společnosti, ale nikoliv na dotace poskytované podle zvláštních předpisů,“ popsal.
Takovým zvláštním předpisem je například zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podle kterého poskytuje dotace právě Grantová agentura České republiky. Podle stejného zákona je zřízena také Technologická agentura České republiky, která rovněž rozděluje peníze na výzkumné projekty.
Stejná pravidla
Změna, kterou navrhl pirátský poslanec Michálek, se ale s touto dírou v zákoně vypořádává. „Dnes paragraf 4c odkazuje na dotace podle rozpočtových pravidel, což některé úřady vykládají tak, že se nevztahuje na dotace, kde mají speciální zákony vlastní proces poskytnutí,“ připomíná důvodová zpráva k novele stávající praxi.
„Domnívám se, že v zákoně byly chyby od počátku, ale nevím, v jaké fázi vyjednávání se tam dostaly. Mohla to být politická dohoda, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Piráti jsou pro kvalitní legislativu a pravidla, která mají co nejméně skulin.“
Jakub Michálek (předseda poslaneckého klubu Pirátů)
A hned dodává, že takový postup nedává smysl: „Takový výklad je však absurdní, když v případě dvou žadatelů v téměř totožném postavení se na jednoho zákon o střetu zájmů nevztahuje a na druhého ano. Navržená změna zajistí, že pro všechny platí stejná pravidla.“
Smysl postrádající rozdíl v přístupu připustily v minulosti i samy úřady. A sjednocení, které od schválení dělí jedno hlasování v Senátu a prezidentův podpis, vítají a jsou připraveny se mu přizpůsobit.
„Státní fond životního prostředí dlouhodobě zastává názor, že jakékoliv legislativní omezení poskytování veřejných prostředků má být bez ohledu na zdroj financování,“ uvedla pro iROZHLAS.cz jeho mluvčí Stanislava Beyerová.
„Státní zemědělský intervenční fond si je vědom probíhající novelizace vybraných ustanovení zákona o střetu zájmů a samozřejmě bude po skončení legislativního procesu postupovat v souladu s platným a účinným zněním tohoto zákona,“ řekla mluvčí Eva Češpiva.
Ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Bývalý ministr financí a premiér Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj.
Po její účinnosti vložil v únoru 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Skupina Mafra spadající pod Agrofert patří k největším mediálním domům v Česku.
