‚Cíleně lhát a budit v lidech strach není v pořádku.‘ Policie řeší případy šíření nesmyslů na sítích
„Kradou, unášejí děti a vyhrožují násilím.“ Policie začala intenzivněji řešit případy šíření falešných informací na sociálních sítích o ukrajinských uprchlících. Vyšetřuje případy, kdy lidé šíří prokazatelné nesmysly s potenciálem vyvolat ve společnosti napětí a konflikt. „To už rozhodně není jenom o nějakém názoru. Cíleně lhát a budit tím v lidech strach, v pořádku není,“ podotýká policejní mluvčí Jozef Bocán.
Začalo to jako příspěvek na sociálních sítích a skončilo to obviněním ze šíření poplašné zprávy, kterým se zabývá státní zástupce. I k takovým důsledkům může vést, když lidé na sociálních sítích vyvolávají konflikt pomocí lživých informací.
Kam až sahá svoboda slova? ‚Hrana je zákon a jeho výklad,‘ vysvětluje odborník Bartoň
Číst článek
Policie v posledních týdnech zveřejnila sérii příspěvků, které se jim povedlo velmi snadno vyvrátit předvoláním jejich šiřitelů k výslechu. A jak potvrzují sami původci falešných informací, nejčastěji jde o čisté smyšlenky.
„Takový člověk nám pak velmi často přizná, že se dané tvrzení na pravdě nezakládá a při zveřejňování příspěvku si neuvědomil, že toto jeho jednání může naplňovat znaky trestného činu. Nebo že on sám nebyl očitým svědkem konkrétní události, ale slyšel o ní od známého či kamaráda, tak ji zveřejnil,“ vysvětluje mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.
To byl případ i šestatřicetileté ženy z Přerovska, která rozšiřovala na facebooku informaci o tom, že ukrajinští uprchlíci vyhrožují Romům, že je zabijí. Poté, co policisté zjistili, že jde o lež, obvinili ženu z šíření poplašné zprávy.
„Spor mezi romskou a ukrajinskou komunitou žije hodně v mediálním prostoru. S tím souvisí ale i celá řada lží a polopravd, které se pohybují velmi často za hranou zákona. Oslovují lidi, mají potenciál v nich vyvolat velkou obavu a může se to zvrhnout až do nějakých násilností. To už rozhodně není jenom o nějakém názoru. Cíleně lhát a budit tím v lidech strach, v pořádku není,“ vysvětluje mluvčí s tím, že se policie rozhodla s pomocí některých řešených případů poukázat na to, že podobné počínání může mít následky.
„Je potřeba o tom veřejnost informovat i z preventivních důvodů, tak abychom upozornili, že prostředí internetu není zcela anonymní a že to není paralelní vesmír, kde si každý může dělat, co chce. I na internetu platí zákony,“ podotýká mluvčí.
To už ví třeba i muž z Karlovarska, který rozšiřoval informaci, že v Sokolově dva ukrajinští uprchlíci ubodali jedenáctiletého chlapce. I v tomto případě šlo o lež a muž ještě téhož dne uváděl na sociálních sítích celou věc na pravou míru. „Takže to byla neověřená informace, nic takového se nestalo,“ napsal na svůj facebook. I proto s ním vedou kriminalisté pouze přestupkové řízení.
Nejčerstvější podobný případ pak pochází z Plzeňska, kde policie prověřovala stále se vracející narativ o tom, že „Ukrajinci unášejí naše děti“, který rozšiřoval autor na facebooku. A i v tomto případě se nakonec ukázalo, že šlo o smyšlenou informaci, na kterou se bohužel nachytala skupina uživatelů sociální sítě.
Stále dokola
Příběhy o tom, že ukrajinští uprchlíci v Česku kradou, napadají lidi či právě třeba unášejí děti, se do veřejného prostoru dostávají pravidelně už od počátku ruské invaze. A ačkoliv jsou jejich šiřitelé často usvědčení ze lži a někteří se za jejich rozšiřování omluví, policie to takto ve všech případech podle Bocána bohužel uzavřít nemůže.
„Nemůžeme se s tím spokojit ve chvíli, kdy intenzita toho jednání naplnila skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy. Nebo některého z trestných činů, které se týkají třeba nenávisti ve vztahu k rase. Pokud máme tyto informace, tak nám nezbývá nic jiného, než zahájit úkony trestního řízení a postupovat v souladu s trestním řádem,“ popisuje mluvčí s tím, že vždy předchází prověření, zda se popisovaný případ skutečně nestal.
Hranou svobody slova je zákon a jeho výklad, říká odborník
Význam „svobody slova“ v české legislativě vysvětloval pro server iROZHLAS.cz Michal Bartoň z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se specializuje na ústavní právo, konkrétně na problematiku ochrany základních práv a svobod. Celý rozhovor na toto téma si můžete přečíst ZDE.
Připouští v něm, že svoboda slova je v Česku omezována. Na druhou stranu ale dodává, že to není a priori špatně. „Když už jsem citoval Listinu základních práv a svobod, tak ta vysloveně říká: je zaručena svoboda projevu, ale lze ji omezit zákonem. A vyjmenovává jednotlivé podmínky. Trestní zákon, verbální trestné činy, to je katalog, který omezuje svobodu slova. Zároveň je to ale omezení, které, pokud projde všemi kritérii, považujeme za legitimní. Státy a zejména ty evropské jsou založeny na tom, že svoboda slova není bezbřehá,“ říká v rozhovoru.
Falešné a lživé informace podle něj nemají z hlediska svobody slova žádnou hodnotu. „Když si vezmeme ty dezinformace, jakou hodnotu má sdílení nepravdivé informace? To, že někde způsobíte paniku? Tam je hodnota svobody slova nulová. U názorů je to složitější. I tam ale může stát extrémní názory člověka omezit. Teprve, když je omezení nelegitimní, tam už mluvíme o tom, že je svoboda slova porušována. Musíme se proto snažit, aby byla pouze legitimně omezována, ale aby nebyla porušována. To je cíl státních orgánů to takto vyvážit. Ta hrana, kterou nesmí svoboda slova překročit, je zákon a jeho výklad.“
Nejde ale jen o šiřitele, ale i o lidi, kteří následně zveřejněné informace přejímají a sdílejí. Podle Bocána je důvěra v podobné falešné informace velmi podobná tomu, že lidé uvěří nejrůznějším internetovým podvodům. A to navzdory tomu, že se média, policie či neziskové organizace snaží v tomto ohledu o osvětu.
„Snažíme se to opakovat pořád: když se s někým seznámíte na internetu a on po vás následně chce peníze, nedělejte to. Nevkládejte peníze do bitcoinomatů, když vás k tomu vyzývá domnělý bankéř či policista, protože takto tyto instituce nefungují. Všude je těchto varování plno a stejně se vždycky najde někdo, kdo to udělá. A stejné je to i v případě těchto nepravdivých informací,“ popisuje mluvčí s tím, že hraje roli i poměrně nízká míra kritického myšlení a ochota ověřovat si informace.
S tím souhlasí i Jaroslav Valůch z Organizace Transitions Online, který se dlouhodobě zabývá mediálním vzděláváním. Jak už dříve vysvětloval serveru iROZHLAS.cz, spatřuje ale více důvodů rozšiřování podobných nepravdivých informací.
Může jít třeba o snahu přinést neotřelou šokující informaci, za kterou lidé následně získají „odměnu“ v podobě reakcí a „lajků“. Svou roli ale hraje podle Valůcha i snaha obhájit si svůj odmítavý postoj vůči pomoci lidem prchajícím z válečných oblastí. „Nikdo z nás nechce být vnímaný jako někdo, kdo nepomáhá lidem, kteří jsou v nouzi. Takže hledání alternativního vysvětlení, že si za to vlastně mohou sami, je jejich omluvou pro to, že nemusejí tu situaci řešit,“ říká.
Policie proto chce v podobných „osvětových příspěvcích“ na sociálních sítích pokračovat. „V době, kdy Česko čelí současně několika krizím, vytváří se rizikové prostředí. Internet a projevy na něm jsou jedním z faktorů, které ho silně ovlivňují. Musíme se proto snažit zapůsobit a osvětově tuto situaci ovlivnit. Je zcela zřejmé, že na část veřejnosti to vliv mít nebude, ale je část veřejnosti, které pomůže to, že policie danou falešnou informaci vyvrátila,“ uzavírá Bocán.
