Svlékat studenty je nehorázné. Taková bezpečnostní opatření nejsou ani na soudech, tvrdí advokátka
„Ta opatření jsou dehumanizující a urážlivá. Jsou v rozporu s etickým kodexem ČZU,“ kritizuje advokátka Klára Kalibová situaci v testovacím centru Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Server iROZHLAS.cz přinesl výpovědi studentek, které si v rámci zpřísněných kontrol proti podvádění musely k testu sundat podprsenku, kterou zachytily bezpečnostní rámy. „Nikdo na studující nemá vyvíjet neoprávněný nátlak,“ upozorňuje Kalibová.
Studentky Provozně ekonomické fakulty ČZU serveru iROZHLAS.cz popsaly, že si musely svléknout podprsenku, aby mohly úspěšně projít bezpečnostním rámem a napsat test. Zaměstnanci testovacího centra, kde k tomu docházelo, se řídili nařízením děkana, které tato omezení zpřísnilo. Je taková praxe v pořádku?
Principiálně mi to přijde neetické, v rozporu primárně s etickým kodexem České zemědělské univerzity a sekundárně i se zákonem o vysokých školách. Oba dokumenty říkají, že prostředí, ve kterém má být realizováno vzdělání na vysokých školách, má být prostředí partnerské a bezpečné. Nikdo na studující nemá vyvíjet neoprávněný nátlak či uplatňovat kolektivní vinu za údajné dřívější podvody.
K testu jen bez podprsenky. Studentky ČZU se musely před zkouškou svlékat, rektor svolá etickou komisi
Číst článek
Takto přísná bezpečnostní opatření neodůvodňuje ani žádné reálné bezpečnostní riziko, například předchozí bezpečnostní incident na půdě univerzity. Bezpečnostní opatření musí být přiměřená cíli, který tu ČZU z mého pohledu srozumitelně nedeklarovala. Studujícím tak patrně vůbec není zřejmé, k čemu by to mělo směřovat.
Pokud docházelo ke svlékání části studentstva z jejich spodního prádla, je to absolutně nepřiměřené a nehorázné. Citlivost rámů lze pochopitelně nastavit, nelze kohokoli nutit, aby se svlékal ze spodního prádla. Takto přísná omezení nejsou ani na soudech, na policii a ani na veřejných budovách typu parlament, kde by vnesením neoprávněných předmětů mohlo dojít k ohrožení osazenstva.
Nastavená opatření mají podle vyjádření školy zabránit dalším možným podvodům. Je to v tomto případě oprávněné?
Značí to něco obecně o přístupu České zemědělské univerzity ke studujícím, když předjímají, že budou všichni podvádět. V reakci na to zavádějí plošná opatření, která nemají obdoby, nepředpokládám, že by studující na ČZU byli z hlediska případných podvodů natolik odlišní od studujících na jiných vysokých školách, které plagiátorství jsou schopny řešit standardně - disciplinárním řízením s jednotlivci.
Rozpor s etickým kodexem
Etický kodex České zemědělské univerzity stanovuje, že její zaměstnanci a studenti mimo jiné „vůči ostatním nevyvíjejí nevhodný či nemístný nátlak“ nebo také „netolerují neetické projevy“. Kodex dále například uvádí, že „zaměstnanci ČZU jednají se studenty čestně, spravedlivě, partnersky a otevřeně“.
Postup fakulty není přiměřený cíli. Jestli jednotlivci podváděli, je logické z takového jednání vyvést odpovědnost. Pokud si ale univerzita neumí nastavit testování studentstva, aby předcházeli či rozpoznali podvod, vypovídá to něco o pedagogických schopnostech ČZU.
Univerzita vytváří prostor nedůvěry, opatření je dehumanizující, urážlivé a v rozporu s akademickými principy svobodného vzdělávání. To, že někdo podvádí, je věc, která se děje. Škola může určitě přijmout opatření, ta ale musí být přiměřená - tohle přiměřené není.
Jak mohou studenti takovou situaci řešit s univerzitou?
Pokud se někdo nepodrobil tomuto opatření a propadl mu termín, rozporovala bych to. Využila bych akademického senátu, případně individuálních stížností směřující škole.
Kde je hranice, co může chtít provozní řád univerzity a co už je zásah do soukromí?
Pokud s tím studenti nesouhlasí, je samo snímání studentů kamerami bez jejich souhlasu v rozporu s nařízením GDPR. Je otázkou, jestli je zájem univerzity nepodvádět dostatečně silný vůči zájmu studentů a studentek nebýt snímán.
Nařízení GDPR vychází z toho, že omezení jako zásah do osobnostních práv včetně snímání obličeje lze za situace, kdy je to přiměřené a je to oprávněný zájem. Rozumím oprávněnému zájmu na letišti, kolem nějakých budov, ale i tam se to smí pouze na přiměřenou vzdálenost. Nedomnívám se, že existuje oprávněný zájem sledovat studenta nebo studentku při psaní testu
