Ústavní soud: Pokud chce někdo zasáhnout do voleb, musí se registrovat. Sporná část zákona platí
Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího správního soudu a ponechal spornou část zákona o volbách do Parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.
Právní úprava je podle Jana Filipa pokusem o zajištění toho, aby strany či kandidáti neobcházeli prostřednictvím třetích osob limity rozpočtů na kampaně.
Politická soutěž bez jasných pravidel a omezení není v demokratickém právním státě myslitelná, stojí v nálezu. Jinak by prý volby vyhrávaly peníze a schopnost zaplnit díky nim média i veškerý prostor „pro život“ konkrétními propagačními a agitačními materiály takovou měrou, že se volič – slovy nálezu Ústavního soudu – „bojí otevřít i konzervu“.
Milion chvilek dostal pokutu za prezidentské volby. Spolek s ní nesouhlasí, přesto ji uhradil
Číst článek
„Je často jednodušší přesvědčit voliče jednoduchými, bezobsažnými a zkratkovitými slogany, které jsou však marketingově dobře zacílené a masivně šířené, k čemuž je však podle Ústavního soudu vždy nutné značné finanční zázemí,“ uvedl Filip v nálezu.
Zároveň podle soudu norma reaguje na nové zkušenosti s vedením kampaní, politickým marketingem a trendy na sociálních sítích, které výrazně ovlivňují demokracii a svobodnou politickou soutěž. Nález přivítal člen dohledového úřadu Jan Outlý, který by pokládal zrušení institutu třetích osob za problém. „Paragrafy proti anonymní kampani bez pravidel nejsou protiústavní,“ uvedl v úterý Outlý na twitteru.
Svoboda projevu?
Návrh na zrušení části volebního zákona podal v roce 2020 specializovaný volební senát Nejvyššího správního soudu. Přerušil kvůli tomu řízení o kasační stížnosti proti pokutě za propagaci filmu a kritické knihy o tehdejším premiérovi, nyní předsedovi ANO a opozičním poslanci Andreji Babišovi.
35 tisíc korun za chyby v kampani. Nejvyšší pokutu za loňské senátní volby dostalo ANO a komunisti
Číst článek
Sporná část volebního zákona stanovuje povinnost registrovat se. Zároveň umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat takzvané třetí osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud registraci nemají.
Cíl právní úpravy, tedy transparentnost kampaně, je podle Nejvyššího správního soudu sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými prostředky, které budou méně zasahovat do svobody projevu. Účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, nelze podmiňovat předchozí registrací u orgánu veřejné moci, uvedl Nejvyšší správní soud.
Ústavní soudci ale většinově zaujali jiný názor. „Napadená právní úprava vytváří předpoklady pro to, aby každý z dotčených účastníků volební soutěže mohl vědět, kdo na čí straně stojí a kolik ta podpora ‚stojí‘,“ uvedl soud v nálezu.
Kniha kritická k Babišovi
Správní soud se problematikou zabýval na základě kasační stížnosti spolku Svoboda projevu, který dostal od úřadu pokutu 27 tisíc korun.
Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně žalobu spolku zamítl, Nejvyšší správní soud dosud čekal na verdikt ústavních soudců.
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek založili kvůli organizaci propagačního turné.
