Pavel jmenoval novou ústavní soudkyni Křesťanovou, v týmu bude třetí ženou. Fremrovu nominaci odsunul

Novou ústavní soudkyní v úterý jmenoval prezident Petr Pavel Veroniku Křesťanovou. Nominaci dosavadní místopředsedkyně pražského Městského soudu Senát schválil minulou středu v tajné volbě. Původně měl být jmenován také místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. Pavel si však chce nejdříve vyjasnit jeho působení v komunistické justici.

Praha (Aktualizováno: 11:11 8. 8. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Jsem rád, že mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu. Navíc ženu, která má široký právní záběr od advokacie, přes soudy, ale také celoživotní náplň v přípravě a vzdělávání nových právníků. Navíc také ženu, která je nejenom zdrženlivá, ale i odvážná tam, kde bude potřeba,“ řekl při jmenování Pavel.

Křesťanová se chce na Ústavním soudu řídit heslem rychlost, ale ne zbrklost. Plánuje být odvážná a zároveň zdrženlivá. Ráda by i nadále vyučovala.

Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala. 

„Šla jsem do toho opravdu s pokorou. Chtěla jsem uspět – člověk nejde do takové situace, že by uspět nechtěl. Vůbec jsem ale neočekávala žádný počet a je to potěšující,“ uvedla Křesťanová před jmenováním pro Radiožurnál poté, co ji podpořil Senát. Místopředsedkyně pražského Městského soudu získala 48 ze 67 hlasů senátorů, neměli k ní větší výhrady.

Křesťanová je známá také jako odbornice na právo duševního vlastnictví, ve kterém je držitelkou ocenění Právník roku. Dlouhodobě pracovala v advokacii, přednáší i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V minulosti například působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře.

Do obměněné sestavy Ústavního soudu vstupuje jako třetí žena. Z Pavlových nominantů již před ní brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. 

Otazníky u Fremra

Fremr zatím ústavním soudcem nebude. Prezident si prověří informace o jeho rozhodování v minulosti

Číst článek

Původně měl společně s Křesťanovou být do funkce jmenován i místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, to nakonec ale Pavel odsunul.

„Vnímám, že se objevily nové informace a mnoho faktických, někdy i velice emotivních vyjádření. V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ vysvětlil.

Prezident tím reagoval na dopis, který mu zaslali senátorka Hana Kordová Marvanová (ODS a TOP 09) a senátor Marek Hilšer (STAN). Uvádějí v něm, že Fremr podle historických záznamů odsoudil v 80. letech víc než stovku lidí za emigraci.

Jeho kandidatura je proto podle Hilšera nevhodná: „Cítili jsme povinnost o tom pana prezidenta informovat, pokud o té věci nevěděl. Robert Fremr tyto věci neuvedl na jednání Senátu.“

Robert Fremr podle dokumentů z Archivu hlavního města podepsal před rokem 1989 celkem 145 takových rozsudků. Kromě toho byl taky soudcem v kauze Olšanské hřbitovy, kterou zmanipulovala StB. Odložení svého jmenování prý respektuje, víc věc nekomentoval.

Činnost soudce Fremra za minulého režimu začne zkoumat taky tým odborníků z Ústavu pro studium totalitních režimů. Zaměří se u toho třeba na kauzu Olšanských hřbitovů. Fremr v ní odsoudil tři mladíky na základě důkazů, které zmanipulovala komunistická StB.

jac, dto, lpa, har, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme