Válek vs. doktoři. Spor se zasekl na penězích, do odvrácení výpovědí zbývá 20 dní

Praha 10. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 na straně jedné, lékaři spojení čerstvým viceprezidentem České lékařské komory Janem Přádou na straně druhé. Měli spolu už několik jednání. Proč se pořád nedokáží dohodnout?
Myslím, že to je dáno poměrně složitým začátkem jejich jednání. Připomeňme, že jde primárně o od října platnou novelu zákoníku práce, která zvyšuje počet přesčasových hodin. Pracovníci ve zdravotnictví tak mohou místo původních 416 odpracovat až 832 hodin. To je to, co u lékařů vyvolalo protest. Ze začátku ho pan ministr Válek nebral vážně, a mladým lékařům, kteří s tím začali, se trochu vysmíval. Teprve když zjistil, že protest nabírá na síle a šíří se, tak otočil a přislíbil, že zákoník práce znovu novelizuje. Udělá novelu novely, která situaci vrátí do původního stavu, tedy že opět sníží limit přesčasové práce na 416 hodin. Takže si myslím, že tenhle pomatený začátek pak poznamenal další jednání. 

To mimochodem nebyl jenom pan ministr Válek, který protesty nebral úplně vážně. Spoustu lékařů říkalo, že to k té profesi patří…?
To je pravda. Do jisté míry jsem očekával, že se z toho stane generační spor. Ale i starší lékaři už měli plné zuby přístupu politiků, takže tenhle protest využili, a přidali se k němu. Pan Přáda, čerstvý viceprezident České lékařské komory, tvrdí, že věkový průměr lidí, kteří podali výpovědi z prosincových přesčasů je někde nad 38 lety, což je pořád poměrně nízko. Mladých lékařů je tak pravděpodobně převaha. 

Z asi šesti tisíc lékařů.
Ano, v tuhle chvíli je to asi šest tisíc lékařů. To je zhruba polovina lékařů, kteří nastupují do služeb, takže to nejsou všichni. Co je ale potřeba zmínit – existují lékaři, kteří jsou v současném systému spokojení, a berou ho jako příjemnou možnost si poměrně flexibilně přivydělat. Když potřebujete finanční injekci, vezmete dvě tři víkendové služby během dvou měsíců, a docela se na tom finančně zahojíte. Takže skutečně jsou i lékaři, kterým to vyhovuje. Nicméně polovina sloužících lékařů je přece jenom velké množství. To je něco, co hrozí, že v českém zdravotnictví od prosince nadělá paseku.

Čtyři požadavky

Nyní mají protestující lékaři čtyři požadavky. Pokud je ministerstvo nesplní, hrozí, že přesčasové služby vypoví už od 1. prosince. Zaprvé jde o změnu nedávno novelizovaného zákoníku práce a navrácení „pouhých“ 416 hodin přesčasové práce. Na to už ministerstvo kývlo. Zadruhé jde o záruky, že směna nebude mít víc než 24 hodin. Zatřetí chtějí navýšení platových tabulek. Začtvrté žádají garance, aby nebyl lékař, který se připravuje k atestaci, vydíratelný právě přes časové služby. Ministerstvo na mnoho požadavků už kývlo, ale pokud chápu správně, strany se stále nedokáží dohodnout na penězích…?
Je to tak. Požadavky se dají shrnout do dvou. V novele zákoníku práce, která by se měla každou chvíli objevit ve sněmovně, aby mohla od 1. ledna začít platit, jsou obsaženy i 24hodinové směny s nárokem na následný odpočinek. Jeden požadavek je tak novela, která je na cestě, a měla by být konsenzuální. 

Druhá zásadní věc jsou platové tabulky, kde v tuto chvíli shoda není. Po posledním jednání bylo zřejmé, že je to skutečně problém, ale jinak se ve spoustě dalších věcí zdá, že se lékaři s ministerstvem dokáží dohodnout, například v hlídání případů, kdy nadřízení své podřízené nutí do přesčasů pod výhrůžkou, že jim zkomplikují postgraduální vzdělávání, ať už přípravu na kmenovou zkoušku nebo k atestaci.

Ministerstvo tvrdí, že nabízí ústupky. Na navýšení odměn lékařů našlo bezmála 7 miliard korun, ve středu navrhlo garanci minimálních platů ve státních nemocnicích. To se ale stejně protestujícím lékařům nelíbí. Například předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková novinářům řekla, že lékaři chtějí sjednotit odměňování ve všech nemocnicích, bez ohledu na formu. To znamená, že se jim nelíbí, že by ministerstvo přidávalo jen některým?
Jednání ještě budou složitá a napínavá. Netroufám si odhadnout, jak to bude fungovat. Trochu mě zaráží, že proti sobě stojí dva návrhy, a já plně nerozumím ani jednomu. Nevím přesně, co je ministerstvem garantovaná nepodkročitelná výše platu. To je institut, který neznám, možná mi něco uniklo… Znám institut zaručené minimální mzdy, a ten je nižší, než je hodnota v platových tabulkách, tudíž to asi není něco, o co se pan ředitel sekce legislativy a práva Policar, který na tiskové konferenci vystupoval, opíral. Blíže to nespecifikoval. Návrh byl většinově zamítnut, ale vlastně ani nevím, jak vypadal.

Naproti tomu stojí návrh odborů, primárně Dagmar Žitníkové, u které je potřeba připomenout, že zastupuje spíše menší množství lékařů. Výrazně více zastupuje zdravotní sestry a pracovníky v sociální péči. Tím se začíná rozmělňovat cíl celé akce – Dagmar Žitníková už po minulém jednání přišla s tím, že by se do protestu mohly zapojit i zdravotní sestry. Tady je potřeba říct, že se přesčasová práce sester sice taky týká, ale v menší míře než lékařů. Ve spoustě nemocnic sestry pracují v normálním třísměnném provozu. Navíc to, co teď Dagmar Žitníková navrhuje, tedy zavedení plošných tabulek ve všech nemocnicích, bez ohledu na jejich právní formu…

… myslím, že to navrhuje provizorně.
Mluví o tom, že by to bylo přechodné, ale to je strašně silné opatření, které by vyžadovalo obrovskou legislativní práci, a to je velmi riskantní. Spousta nemocnic, zejména těch, co jsou zřizované kraji, mají formu akciových společností, kde je jediným akcionářem kraj. Je to ale akciová společnost, takže se na ni vztahují zákony, které se vztahují na akciové společnosti. To znamená, že tam neplatí platové tabulky, ale vyplácejí se smluvní mzdy. Úplně si neumím představit, jakým způsobem by stát mohl vstoupit do akciových společností, a začít tam diktovat mzdy prostřednictvím platových tabulek. To je velmi problematická konstrukce, a to nemluvím o nemocnicích, které fungují v systému veřejného zdravotního pojištění a mají soukromé vlastníky. Platové tabulky platí pro organizace přímo řízené ministerstvem, fakultní nemocnice a další zařízení. Ministerstvo nemůže soukromému provozovateli nemocnice říkat, kolik má vyplácet primářům a neatestovaným lékařům.

Nepřátelská atmosféra

Jak byste popsal atmosféru na jednáních?
Doufám, že teď už je atmosféra na jednáních trochu dělnější. Je pravda, že, po tom, co to pan ministr Válek začal brát alespoň trochu vážně, tak to trošku vzal jako útok na svoji osobu. Jednání byla dost nepřátelská, a vůči protestujícím lékařům nebyla úplně vstřícná. Myslím si, že to se teď trochu změnilo.

Pamatuji si na jednání někdy v půlce září, kde se lidé i překřikovali…?
Nevím, jestli máte na mysli jednání, na kterém byli přítomní i ředitelé nemocnic, kde padla památná slova Miloslava Ludvíka, šéfa motolské nemocnice. To bylo velmi divoké. 

Jaká slova?
Pan Ludvík mluvil o tom, že mu mladí lékaři ochotně otročí, protože si tím přijdou na dobré peníze. Uváděl příklad úderníka, který nadělal snad přes dva tisíce přesčasových hodin za rok. Místo toho, aby to vnímal jako svoje manažerské selhání, to naopak chválil. Mluvil také o tom, že mladí doktoři sloužit musí, protože kdyby měli sloužit přednostové klinik, profesoři nebo primáři, tak to bude pro nemocnici strašně drahé. Zkrátka byl poměrně otevřený. Taky říkal, že je sekretářka dražší než doktor. Peníze jako takové do jednání nepochybně patří. Ne kvůli debatám o důstojném odměňování nebo o tom, kolik si lékaři za svou práci zaslouží nebo nezaslouží, ale hlavně kvůli tomu, že zvýšení ceny práce lékařů by pro managementy nemocnic představovalo ekonomickou motivaci, aby s jejich prací zacházeli rozumněji, a aby systém lékaře netlačil do takového množství přesčasové práce. V tomto si myslím, že peníze do debaty nepochybně patří. 

Kvůli byrokracii?
Ano. Aby byl ředitel nemocnice motivován k tomu, že má administrativní úkony dělat někdo jiný než lékař, kterému trvalo deset let, než vůbec získal kvalifikaci a možnost samostatně vykonávat svoje povolání.

… a teď hodiny píše zprávy.
Přesně tak. Administrativa jim zabírá přes polovinu jejich pracovního času. Samozřejmě to nemůže být absolutní nula. Lékař musí zprávu minimálně nadiktovat, zkontrolovat a tak dále. Administrativa nemůže být nulová, ale neměla by to být víc než polovina pracovní doby vysoce kvalifikovaných lidí. 

Na druhou stranu ministerstvo zdravotnictví slibuje dlouhodobější reformu. Mimo jiné chce konečně splnit už před dávnou dobou deklarovaný slib navázání platu lékařů na průměrnou mzdu ve výši jednoho a půl až trojnásobku. Lékařům to před více než deseti lety slíbil Leoš Heger z TOP 09. Věří nynější lékaři, zastoupení právě třeba doktorem Přádou, že se ministru Válkovi něco razantnějšího podaří prosadit?
Nevěří. Myslím, že nedůvěra vznikla po tom, jak to dopadlo s memorandem na začátku roku 2011, kdy po velkých protestech došli lékaři s ministrem Hegerem k nějakému závěru. Vzniklo memorandum, z něhož však bylo naplněno jen pár bodů. Potom v důsledku politických turbulencí padla vláda, ve které Leoš Heger seděl, a další ministři už se necítili být memorandem zavázáni, takže sliby jsou skutečně stále na papíře. Nedůvěra je nepochybně velká a nemyslím si, že se pan ministr Válek těší výrazně větší důvěře než pan ministr Heger. Spíš naopak.

Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že indexace lékařských platů je problematická hned z několika důvodů. Jednak se to nedá vydávat za jakoukoliv reformu zdravotnictví. Rezort potřebuje rozumně pracovat s penězi, které má teď. Je potřeba v něm hledat spíše výdajovou efektivitu a tak dále. Nechť potom peníze ušetřené na efektivitě jdou třeba lékařům. Nechci s tím polemizovat, ale prostě si říct, že lékaři budou brát od jednoho a půl do trojnásobku průměrné mzdy má jediný efekt, a to je další fixace mandatorních výdajů do nemocných českých veřejných financí.

Ke každému indexačnímu kroku, který váže hodnotu, ať už výplatu nebo výdaje na nějaký ekonomický ukazatel, a odebírá ministrovi financí nebo vládě z rukou svobodu rozhodování, by se mělo zacházet velmi opatrně. Nevím, jestli zrovna tohle je něco, co bychom si měli psát do zákona.

Schopnosti ministra Válka

Ptal jsem se i proto, zda nelze upřít ministru Válkovi snahu o změnu? Není to trošku nefér, když pak v Poslanecké sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš vystoupí a zostra útočí slovy, že je dezorientovaný, totálně neschopný, pak se ho musí zastávat předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová?
Nechci hodnotit míru vkusu, která provází vystoupení Andreje Babiše na adresu vládních politiků. Ale že bych viděl u pana ministra Válka nějakou frenetickou snahu systémově zlepšit české zdravotnictví, to skutečně nevidím. Nemám nic proti zákonu o léčivech, nechť se projedná. Uvidíme, jestli cesta, kterou ministr Válek zvolil, skutečně povede k vyšší dostupnosti nebo menším šokům z výpadků léků. Ale obecně, pokud jde o systémové změny, tak se ministr Válek nepustil prakticky do ničeho.

Takže se za dobu jeho úřadování zatím nic nestalo?
Nic, co by systém do hloubky proměnilo. Na ministerstvu zdravotnictví teď vzniká novela klíčového zákona číslo 48, o veřejném zdravotním pojištění, která by měla obsahovat systémové prvky. Zase ale vzniká způsobem, že i stakeholdeři ve zdravotnictví o tom v tuhle chvíli vůbec nic nevědí. Nemají například v rukách zdravotní pojišťovny, kterým má novela rozšířit kompetence a vyjasnit odpovědnost. Oni ale vůbec nevědí, co je v novele napsáno, protože to vzniká na ministerstvu někde v kanceláři. Nevíme, jestli v ní je náznak připojištění, o kterém mluvil pan ministr Válek, a které ostatně je obsažené v programovém prohlášení vlády. Nevíme, jestli tam je, natož abychom věděli, jak je konstruované, což je mimořádně důležité. Víme velmi málo. Ano, asi je to pravděpodobně novela, se kterou až vyjde pan ministr Válek ven, tak ji bude vydávat za reformu zdravotnictví. Uvidíme, na kolik to bude oprávněné, ale zatím ji nikdo neviděl. 

Jak TOP 09 vidí jeho práci za tu dobu, co působí v rámci rezortu zdravotnictví? Stojí za ním, anebo se naopak šušká třeba i v TOP 09, že to není člověk, který by nás měl zastupovat?
Pokud vím, tak se tohle v TOP 09 rozhodně nešušká. Naopak je docela dobře možné, že na víkendovém sjezdu TOP 09 bude pan ministr Válek kandidovat na pozici prvního místopředsedy strany. Uvidíme, jestli uspěje, nebo jestli k tomu vůbec dojde. Ve straně má silnou pozici, asi z jednoduchého důvodu – je viditelný. Je pravda, že v průzkumech popularity je na chvostu, ale všichni voliči ho znají. Na rozdíl od Heleny Langšádlové, druhé zástupkyně TOP 09 ve vládě, kterou nikdo nezná. Nechci to říkat úplně ošklivě, ale prakticky ji nezná nikdo, má skutečně obrovský podíl lidí, kteří vůbec nevědí, že ve vládě sedí. Z toho důvodu to má pan ministr Válek ve straně dobré, protože je to výrazná tvář, a s tím se dá marketingově pracovat. 

Pokud jde o to, co udělal, tak většina zásluh, které jsou mu připisovány, se týká nástupu do funkce ještě v době covidu. Tam skutečně nedošlo k žádné zásadní aktivitě. Je pravda, že pan ministr Válek nezavřel ekonomiku, zemi, ale to proto, že nemusel. Ale nechci to úplně hodnotit. 

Nechalo se to doplynout…?
Nechalo, a dobře to dopadlo. To je bráno jako zásluha pana ministra Válka. Když se podíváte na projev, který měl Petr Fiala ve sněmovně během projednávání nedůvěry jeho vládě, vyjmenoval 70 úspěchů svojí vlády. Z nich se ani jeden netýkal rezortu zdravotnictví. Možná tam byl zmíněn covid, že nebyly lockdowny, ale jinak tam skutečně nebylo nic. Obávám se, že to je do jisté míry signifikantní pro činnost pana ministra Válka.

Není pár týdnů, které do prosince zbývají, důvodem, aby se tomu začal věnovat třeba pan premiér?
Čistě teoreticky by mohl do jednání vstoupit, ať už otevřeně nebo v skrytě. Myslím, že nakonec k nějakému kompromisu dojde. Pokud k němu nedojde, tak věřím, že jsou nemocnice schopné akutní péči zajistit, i když to bude velmi komplikované. Zcela nepochybně dojde k omezení odkladné péče. Nechceme to zažít nikdo, ani lékaři. Věřím, že i kdyby to mělo být úplně na poslední chvíli, tak k nějakému kompromisu dojde. Další jednání mezi ministrem Válkem a protestujícími lékaři má proběhnout v pondělí. Pokud by ani tohle jednání nikam nevedlo, tak by určitě pan premiér Fiala měl zvážit nějakou formu svého vstupu. Obecně vzato pan ministr Válek není úplně nejlepší vyjednavač, zatímco o Petru Fialovi by se to říci dalo. Takže pokud by do toho vstoupil, myslím, že by to nemuselo uškodit. Nicméně nevím, nakolik by to třeba nenarušilo vztahy v koalici, kdy by to vypadalo jako vměšování ODS do rezortu, který patří TOP 09. V tuto chvíli to skutečně neumím odhadnout. 

V podcastu byly kromě Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, záznamů Poslanecké sněmovny a soundcloudového účtu Andreje Černého.