Prodej přes okénko bez předchozí objednávky. Někteří prodejci se snaží obejít vládní nařízení
Vláda zakazuje už měsíc dle vládního usnesení prodej a poskytování služeb v některých provozovnách. Ze zákazu existují určité výjimky, většina nepotravinových obchodů však může fungovat jen jako výdejna zboží pro věci zakoupené v e-shopech. Někteří obchodníci jsou ale přesvědčeni, že můžou zákazníkům vydat ven, mimo provozovnu, také zboží, které si vyberou na místě.
Petr Suchomel provozuje v Litoměřicích obchod s hudebninami. Prodeje se mu za poslední týdny propadly o 90 procent. Za každého zákazníka je tak rád. Mezi dveřmi svého krámku tak hudební nástroje nejen vydává, ale někdy taky přímo prodává.
„Oni si to lidi objednají, já jim to tady vydávám a když se jim to nějak nezdá, tak to tady na místě dořešíme. Když sem někdo přijde nebo zavolá, že chce nějakou věc, tak když přijde, tak mu ji vydám,“ popisuje, jak v současné době prodává.
A rozhodně není sám, kdo takto postupuje. Obchodníkům totiž utíkají tržby v nejdůležitějším období roku - před Vánocemi. Názory na to, jestli je takový prodej v souladu s vládními nařízeními, se ale liší.
Ministerstvo průmyslu a obchodu si to nemyslí. „U prodejen, které nespadají do vládní výjimky uvedené v usnesení vlády o přijetí krizových opatření, je možný pouze on-line prodej a následně zboží vyzvednout nebo vrátit. Dokoupit jiné zboží, které není zakoupeno on-line, není přípustné,“ upřesňuje nařízení mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Nakupování s novými pravidly. Lidé mohli do některých obchodů v Česku jen s košíkem
Číst článek
Jenže s takový výkladem vládního nařízení nesouhlasí třeba advokát Emil Holub z advokátní kanceláře Cliffort Chance. Vláda podle něj chtěla především omezit shromažďování osob.
„Pokud podnikatel zajistí, aby se jeho prodej neuskutečňoval v provozovně, ale mimo ní, a to jakýmikoli technickými prostředky a tím může být jak internet, tak třeba i to výdejní okénko jako bariéra mezi zákazníkem a jeho provozovnou, měl by mít i nadále možnost provozovat svou podnikatelskou činnost. K naplnění cílů vlády neshromážďovat více osob uvnitř provozoven, by i tak bylo dosaženo,“ oponuje Holub.
Jak se ukazuje, ani v největších českých městech se policie na takové kontroly nezaměřuje. Třeba mluvčí brněnských strážníků Markéta Skřivánková popisuje, že policie zatím zasahovala jen uvnitř obchodů: „Šlo o kamennou prodejnu s bižuterií, která návštěvníkům byla přístupná bez omezení. Provozovatel navíc zakazoval vstup do vnitřních prostor s rouškou. Zodpovídat se proto bude správnímu orgánu.“
Podobná je situace také v Ostravě. Podle mluvčího tamních strážníků Jindřich Machů by jeho kolegové na místě pokutu nevypisovali.
Opatření jsou nelogická, povedou ke krachům a propouštění, kritizuje šéf Hospodářské komory
Číst článek
„Doposud jsme nezaznamenali žádný případ takového porušení vládních nařízení. V případě, že by se strážníci s takovým porušením vládních nařízení setkali, oznámí případ příslušnému správnímu orgánu k projednání,“ dodává mluvčí.
Těm, kteří porušují nařízení, přitom hrozí pokuta až tři miliony korun. Jenže nejen ta se zdá být pro zoufalé prodejce likvidační. Podle plánů vlády se obchody otevřou až při dosažení třetího stupně rizika. A to s řadou omezení - třeba počtu nakupujících.
Podle Jana Kubíčka z Asociace nákupních center to ale povede jen k větší kumulaci lidí před jejich vchody. „Omezení provozu nákupních center povedou spíše k opačnému efektu, než je záměr. Budou kumulace lidí v nevhodných časech a jejich značná frustrace, protože nebudou třeba do nákupního centra vpuštěni. My si naopak myslíme, že je třeba, aby se lidé rozptýlili v čase i prostoru,“ varuje Kubíček.
Schválené omezení, kdy na každého zákazníka musí připadat 15 metrů čtverečních plochy, tak navrhují zástupci obchodních center zmírnit podle německého vzoru. V takovém případě by se počet nakupujících mohl zvýšit o polovinu.
