‚Výchovný trest‘ za šikanu chartisty. Příslušník StB dostal dvouletou podmínku
Odvolací soud ve čtvrtek pravomocně potvrdil dvouletou podmínku třiasedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Janu Hatašovi. Zrušil mu ale peněžitý trest ve výši 150 000 korun. Muž podle verdiktu zneužil svou pravomoc, když šikanoval právníka, který podepsal Chartu 77.
„Skutkový stav byl zjištěn dostatečně a bez pochybností. Není důvod pochybovat o pravosti podpisů pana obžalovaného na příslušných listinách,“ uvedl předseda odvolacího senátu Kamil Vacík k archiváliím, z nichž v původním rozsudku vyšel Obvodní soud pro Prahu 6.
Profesor filozofie Palouš zachránil disidenty. Při výslechu Státní bezpečnosti snědl tajný dopis
Číst článek
Uložení peněžitého trestu ale podle Vacíka není na místě. „Četnost kontaktů obžalovaného ve vztahu k panu poškozenému nebyla zase taková, že by v důsledku svého jednání získal nějaké mimořádné odměny nad rámec platu,“ vysvětlil.
Poručík Hataš působil jako starší referent na oddělení, které se zabývalo „osobami nepřátelskými socialistickému zřízení“. Na šestatřicetiletého podnikového právníka Vasila Lattu, kterému StB ve svém spisu přezdívala „Řidič“, se zaměřil v březnu 1977 a vyvíjel na něj systematický nátlak do srpna 1979.
Různými způsoby se ho snažil izolovat od společnosti a psychicky ho zdeptat. Dělal mu například problémy v zaměstnání, snažil se dosáhnout odebrání jeho řidičského průkazu. Latta se pak v roce 1981 v rámci tak zvané akce Asanace vystěhoval z Československé socialisticé republiky.
Hataš k čtvrtečnímu zasedání nedorazil. Jeho právník Pavel Hlavička v odvolání zdůraznil, že Latta sám projevoval zájem o vystěhování ze země.
‚Lépe pozdě než vůbec‘
Podle obhájce se neprokázala příčinná souvislost mezi počínáním jeho klienta a vystěhováním Latty. Poukazoval také na dvouletou prodlevu mezi Hatašovým jednáním a Lattovým vystěhováním. Požadoval proto, aby soudci Hataše zprostili viny.
Soud ale argument ohledně časové mezery odmítl. „K morálnímu rozkladu pana poškozeného měla vést celá řada šikanózních kroků, která představovala soustavný nátlak, v jehož důsledku se rozhodl pro vystěhování,“ konstatoval Vacík.
Lorencova skartace měla zakrýt stopy po zločinech Státní bezpečnosti, popisuje historik
Číst článek
Hataš podle něj jednal v přímém úmyslu - věděl, že svým jednáním omezuje práva a svobody poškozeného a že nekoná v souladu s ústavním pořádkem. Hataše podle soudce nijak neomlouvá, že StB porušovala ústavní pořádek standardně.
Podmíněný trest uložený na spodní hranici sazby označil Vacík za výchovný. Obvodní soud při jeho uložení podle odvolacího senátu nepochybil, protože od spáchání činu uplynula značná doba, Hataš vede řádný život a v jeho případu nebyly žádné přitěžující okolnosti.
Státní zástupce Ondřej Šťastný označil zrušení peněžitého trestu za „kosmetickou úpravu“. „Důležité je, že byl uznán vinným,“ řekl novinářům. „Vina a trest měly být vysloveny mnohem dříve, ale lépe pozdě než vůbec,“ dodal, zda má z jeho pohledu ještě smysl stíhat někdejší příslušníky StB více než 30 let po sametové revoluci.
