Chtěli ušetřit za letenky, najít si dobře placenou práci v Německu či dostat garantovaný tip na kurzové sázení. Místo toho dostali fakturu na uhrazení téměř deseti tisíc korun, následně předžalobní výzvu a výhrůžky exekucí. To je případ zhruba pěti desítek lidí, kteří se nechali zlákat falešnou reklamou na sociálních sítích. Případem podvodné firmy se už zabývají Česká obchodní inspekce a policie.

Doporučujeme Praha 17:39 12. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Někdy 8. prosince jsem si doma projížděl Facebook a vyskočil na mě úplně nevinný banner: ‚Létej levně, letenky za 99 korun.‘ Samozřejmě u toho byly líbivé nápisy jako: ‚Klikni a zjistit více.‘ Tak jsem kliknul,“ začíná vyprávět svůj příběh Libor Z. na konci na něj čekala faktura na deset tisíc korun.

Kyberútoků v roce 2023 přibylo. Podvodníci se snažili z lidí vylákat peníze, hackeři útočili i na vládní weby

Číst článek

Jak popisuje, aby „zjistil více“ musel vyplnit na facebooku vygenerovaný formulář. Požadoval po něm kontaktní údaje, ale třeba i datum narození či místo bydliště. Podezřelé mu to zpočátku nepřipadalo.

„Datum narození mohli chtít, protože třeba cílí letenky podle věku. Telefonní číslo jsem pak třeba vyplňoval i na Pelikánovi (portál Pelikan.cz nabízející levnější letenky - pozn. red.), takže mi to nepřipadalo nebezpečné. Chtělo to pak po mně, ať potvrdím správnost údajů a pak ten banner zmizel,“ vypráví s tím, že až poté zaváhal a začal se pídit po tom, jaké společnosti své údaje odeslal. Našel si její facebookovou stránku a zjistil řadu negativních komentářů. Už ale celou věc nešlo vzít zpět, kontakt na firmu na sociální síti neexistoval.

Když pak druhý den Libor Z. otevřel e-mailovou schránku, zjistil, že tam má dvě zprávy od firmy „Hezké oblečení s.r.o.“ – fakturu na téměř deset tisíc korun se splatností do dvou dnů a k tomu všeobecné obchodní podmínky. Obě se odkazovaly na stránku Létej levně, jejíž formulář Libor už dříve vyplnil. „Bylo tam napsáno, že ve chvíli, kdy to odkliknete (formulář na Facebooku - pozn. red.), souhlasíte s plným zněním těch obchodních podmínek a s tím, že jde o placenou službu,“ popisuje Libor.

Nebyl si prý vůbec vědomý, že by nějakou smlouvu s firmou uzavřel a proto se rozhodl požadovanou částku nezaplatit. „Okamžitě jsem jim odpověděl, že jsem si od nich nic neobjednal a už vůbec ne za takovou nesmyslnou cenu. Že s okamžitou platností žádám o ukončení spamování mého e-mailu a zakazuji jakkoliv používat mé osobní údaje. Odpověď se vrátila jako nedoručitelná,“ vysvětluje.

Dodává, že pak podal podnět také na Českou obchodní inspekci, najal si právníka a podal také na firmu trestní oznámení.

Navíc vyvěsil na sociální síti Facebook varování před praktikami firmy, na což mu přišla reakce asi 50 lidí, kteří se stejně jako on nechali zlákat líbivou reklamou. A to nejen na levné letenky, ale třeba i na dobře placenou práci v Německu či na garantované tipy na kurzové sázení.

Ti teď koordinují postup proti firmě společně. Řada z nich už podnikla stejné kroky jako Libor Z. Trestní oznámení tak evidují třeba policisté v Liberci či Hradci Králové. „Případy prověřujeme. Zatím nelze říci žádné podrobnosti,“ napsala mluvčí královéhradeckých policistů Iva Kormošová.

Mezi lidmi, kteří postup koordinují, je třeba i Tereza H., která také věřila, že se poskytnutím údajů k ničemu nezavazuje. „Doteď jsem měla zkušenost, že byla třeba nějaká cvičební výzva, ke které jste se přihlásili a chodily vám zdarma nějaké tipy. Až poté jste si mohli na tomto základě koupit nějaký produkt – třeba lekci jógy. Že by na této stránce byla nějaká zmínka o deseti tisících korun, to si opravdu neuvědomuji,“ vypověděla. I ona podávala okamžitě podnět na obchodní inspekci i trestní oznámení na policii.

Kdo za firmou stojí?

Lidé, kteří se jednáním firmy „Hezké oblečení s.r.o.“ cítili podvedení, společně hledali, kdo za ní stojí. Firma vznikla teprve 5. prosince 2023 a podle obchodního rejstříku to působilo tak, že je dílem osmnáctiletého mladíka ze Středočeského kraje.

V kauze Xixoio stíhá policie dva lidi a firmu za podvod 2931 klientů. Škoda je přes 300 milionů korun

Číst článek

Jenže mladík zřejmě o podnikání své firmy vůbec nic nevěděl. Podle Libora Z., který za poškozené kontaktoval jeho otce, to naopak spíše vypadá, že šlo o jakéhosi „bílého koně“, což ostatně vyplývá i z reakce, jak se otec a syn snažili nastalou situaci řešit. „Nechali okamžitě zablokovat účet, na který měli lidé posílat podle faktur ty peníze. A okamžitě kontaktovali právníka a podnikli kroky, aby došlo ke zrušení té firmy,“ popisuje Libor Z. s tím, že zároveň vydávali jednotlivým lidem i potvrzení o bezdlužnosti vůči firmě.

Otce mladíka kontaktoval i server iROZHLAS.cz, bližší informace k případu ale poskytnout nechtěl. Uvedl, že byl se synem podávat během týdne vysvětlení na policii a je tedy vázán mlčenlivostí. Přesto zdůraznil, že jeho syn ve firmě nefiguroval už od 6. prosince, což ostatně dokazují také dokumenty zveřejněné v obchodním rejstříku.

Firma ovšem funguje dál. A kdo za ní tedy ve skutečnosti stojí ? Podle úpravy v obchodním rejstříku jde o Toma Kavtičnika, dvaadvacetiletého muže, pro kterého nejde zdaleka o první podobný případ. Už v minulosti poukazovala média na jeho podnikání v sázkařském byznysu – Betcademy a Betting Advice. V obou případech měl za částky ve vyšších jednotkách tisíců měsíčně nabízet klientům sázkařské tipy s garancí vysoké úspěšnosti.

Jenže jak upozornily v roce 2022 Seznam Zprávy, Kavtičnik ve skutečnosti žádný zázračný recept na sázení nenašel. Jím prezentovaní experti byli ve skutečnosti jen najatí herci. Kavtičnik měl navíc upravovat v grafických programech u prezentovaných výherních tiketů vsazené a vyhrané částky, což potvrdily sázkové kanceláře. Lidé tak kvůli tipům Betcademy přišli o vyšší statisíce korun.

V prosinci pak poukázal server iDNES.cz také na to, že ačkoliv činnost kritizované Betcademy postupně utichá, Kavtičnik přišel s novým „byznysem“ v podobě firmy Betting Advice. Ta už funguje na podobném principu, jaký zmiňují lidé, kteří se nechali zlákat reklamou na levné letenky.

Zájemce se k službě zpravidla dostane přes reklamu na sociálních sítích, klikne na banner a vyplní zdánlivě neškodný formulář. Na e-mail mu ale záhy přijde faktura na zaplacení necelých deseti tisíc korun a v případě, že nezaplatí, následuje nátlak v podobě hrozeb žalobou a exekucemi.

Server iROZHLAS.cz se snažil Kavtičnika dostihnout. Dohledatelné kontakty z jeho firem a e-mailové adresy ale nefungovaly.

Nic neplaťte

Podle vedoucí spotřebitelské poradny dTest Aleny Ivanové je klíčové, aby se lidé, kterým přijde podobná výzva, nenechali zlomit výhrůžkami a peníze neposílali. „Pakliže podnikatel požaduje úhradu za službu, kterou si spotřebitel neobjednal, pak doporučujeme nehradit požadovanou částku. A doptat se na důvod zaslané faktury. Neobjednanou službu není spotřebitel povinen platit,“ upozorňuje Ivanová.

‚Falešný Pirk‘ stále doporučuje přípravky na srdce. Prodejce na dotazy reagoval nátlakem a urážkami

Číst článek

Dodává, že z popsaných případů je navíc patrné, že uživatelé neměli vůbec povědomí o tom, že nějakou smlouvu za placenou službu uzavřeli. „Před uzavřením smlouvy musí podnikatel informovat spotřebitele o jejích podmínkách, jako jsou parametry poskytované služby nebo její cena. Pokud se navíc informace o ceně nachází pouze v obchodních podmínkách, může se jednat o překvapivé ujednání a to je vůči zákazníkovi neúčinné,“ podotýká Ivanová.

Podle ní je v takovém případě vhodné obrátit se také na dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce (ČOI). „Doporučujeme věc oznámit také policii pro prošetření, zda se nejedná o naplnění skutkové podstaty trestného činu,“ radí.

Právě Česká obchodní inspekce už před Vánoci avizovala, že se případem praktik Kavtičnikovy firmy zabývá a opakovaně před nimi varovala. Podle mluvčího Františka Kotrby evidují inspektoři už několik desítek podání, jejich počet stále narůstá.

Ačkoliv se témata podvodných reklam liší, jejich modus operandi je podle inspekce stále stejný. „Tyto subjekty propagují na Facebooku formou reklamních bannerů nabídku doporučení k nákupu levných letenek, případně poskytování tipů například na kurzové sázení či na nabídky práce v zahraničí,“ popisuje Kotrba a radí, aby byli uživatelé sociálních sítí obezřetní, jaká reklamní sdělení otevřou.

„V případě pochybností radíme, aby si uživatelé sociálních sítí udělali rešerši spotřebitelských recenzí a zkušeností a případně aby zdokumentovali a zálohovali celý postup elektronické komunikace jako možný důkaz pro další řízení,“ říká Kotrba.

Tomáš Pika, Tomáš Jeník Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít