Ochota firem přijímat uprchlíky z Ukrajiny neklesá. Chybí ale jasné výhledy do budoucna, říká Krchová
Začít společně. Právě takto se nazývá kampaň spadající pod platformu Pomáhej Ukrajině, zaměřená na integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti. „To, co děláme pro uprchlíky, děláme i pro sebe. Když dostanou příležitost se ve společnosti uplatnit, mohou nám pomoc vracet,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.
Kampaň Začít společně je součástí platformy Pomáhej Ukrajině. Na čem přesně je založená?
Jedná se o dva oddělené projekty Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Platforma Pomáhej Ukrajině vznikla jako zcela prvotní základ, kdy jsme potřebovali dát rychle dohromady volné kapacity pro ubytování prvních uprchlíků, kteří přicházeli ke konci února a začátku března.
Postupně bylo naším cílem vytvořit takovou platformu, kde by se na jednom místě mohly sbírat nabídky pomoci a podpory, lidé by mohli svou nabídku elektronicky evidovat a zároveň by pomáhající organizace měly místo, kam se mohou uprchlíci na pomoc obrátit v případě, že potřebují například ubytování.
A právě k tomu vznikla myšlenka, abychom nějak systematicky a kontinuálně informovali o tom, jak integrace probíhá, a cílili tak na českou veřejnost, která by o uprchlících dostávala pravdivé informace. Zároveň bylo potřeba informovat i další aktéry, kteří do procesu integrace ukrajinských uprchlíků vstupovali.
Nezaměstnanost je podobná jako loni. Téměř 150 tisíc uprchlíků z Ukrajiny již pracuje
Číst článek
Ze začátku jsme kampaň chtěli nabídnout vládě a ministerstvům, abychom veřejnost informovali společně. Základním sdělením kampaně je, že to, co děláme pro uprchlíky, děláme i pro sebe. Uprchlíci nám mohou dát příležitost pro jiný úhel pohledu.
První kampaní, která se do médií dostala počátkem října, jsme chtěli poděkovat za obrovskou vlnu solidarity, pomoci a podpory. Zároveň dodáváme, že pomoc není jen jednostranná. Uprchlíci přicházejí s málem, ale přinášejí mnohem víc. Když dostanou příležitost se ve společnosti uplatnit, mohou nám pomoc vracet.
Od února do Česka přišlo přes 460 tisíc uprchlíků. Na stránkách kampaně je zmíněno, že je mezi nimi dvakrát více vysokoškolsky vzdělaných lidí než v české populaci. Máte údaje o tom, jak velké procento z nich je schopno si najít práci ve svém původním oboru?
Z důvodu neznalosti jazyka, a velmi často i kvůli neuznání kvalifikace zatím mnozí nemohou pracovat ve svých oborech. Těch, kteří našli uplatnění v práci, které se věnovali na Ukrajině a pro kterou mají vzdělání, jsou jednotky. Řada Ukrajinců v tuto chvíli pracuje na nízkokvalifikovaných pozicích, velmi často s nejistou budoucností.
Příkladem je i naše protagonistka spotu Alina, která i přesto, že na začátku spolupráce zaměstnání měla, o něj během několika týdnů přišla a hledá nové. Postavení uprchlíků na trhu práce je velmi nejisté. Nyní stojíme před úkolem, jak se postavit k jejich kvalifikaci a jak využít jejich potenciálu, aby se uplatnili a nezůstali na pozicích, které spíše spadají do šedé zóny, někdy až k vykořisťování.
Začarovaný kruh
Za jakých podmínek by se podle vás tato situace mohla zlepšit? Jak zajistit, aby si uprchlíci byli schopni najít práci v oboru, pro který mají kvalifikaci?
Myslíme, že není tolik zásadní, aby na pracovní trh vstupovali tak rychle, jak se domnívají vládní činitelé, například ministerstvo vnitra. A ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovanými opatřeními v podstatě tlačí na to, aby do práce nastoupili co nejrychleji.
Víme, že v situacích, kdy pracují na opravdu nízkokvalifikovaných a velmi špatně placených pozicích, například jako pomocné síly v restauracích či kuchyních, dochází následně i k tomu, že jsou uprchlice zaměstnávané v různých domácnostech, a tím pádem spadají právě do zmíněné šedé zóny.
Dostávají příjem na ruku a neodvádí sociální a zdravotní pojištění, což může vytvářet určitou nejistotu, ve které se mohou jen těžko dovolávat zaměstnaneckých práv. Zároveň je pro ně práce velmi časově náročná. Když dostávají například sto korun na hodinu, musí být v dané práci co nejdéle, a tím pádem jim zbývá jen velmi málo času na učení češtiny. Dostanou se do kruhu, ze kterého se špatně vystupuje.
Myslíme si, že je opravdu důležité nabízet jazykové kurzy ve všech možných podobách, zkoušet a ověřovat jejich zkušenosti a nabízet nostrifikaci diplomu, aby se mohli do pracovního trhu zapojit tím, co umí.
Nakolik velkou překážku při hledání práce pro uprchlíky stále tvoří čeština?
Je velký rozdíl mezi tím se se základy jazyka domluvit, dojít si nakoupit a dokázat používat jazyk na konverzační úrovni a tím, že při opravdu specializovaných pozicích a oborech už musí uplatnit určitou odbornou terminologii.
U běžných záležitostí není slovní zásoba tak náročná, ale když je člověk například architekt nebo pracuje ve zdravotnictví, musí znalosti být výrazně vyšší. I proto zdůrazňujeme, že je třeba nabízet specializované jazykové kurzy, aby lidé dokázali ve svých oborech mluvit.
MIGRAČNÍ KONSORCIUM
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, založené v roce 2003, sdružuje patnáct nevládních organizací zabývajících se migrací a integrací cizinců do české společnosti. Poskytuje jim právní a sociální služby po dobu jejich pobytu v Česku a podílí se na tvorbě migrační politiky. Mezi jeho projekty patří i platforma Pomáhej Ukrajině a kampaň Začít společně.
Máte od uprchlíků zpětnou vazbu, na jaké nejčastější předsudky nebo překážky kromě jazyka při hledání práce naráží?
Značnou komplikací je, že v tuto chvíli neexistuje možnost přecházet ze statusu dočasné ochrany do jiných pobytových statusů, které by i pro zaměstnavatele zajišťovaly stabilní situaci.
V případě, že zaměstnavatel neví, jestli zde daný člověk bude za rok dále pracovat, jej zcela logicky a pochopitelně nezaměstná na nějaké strategické pozici nebo pozici, kde se musí nějakou delší dobu vzdělávat. Čím kvalifikovanější pracovní post je, tím delší dobu zaučení přirozeně vyžaduje.
Představa, že má zaměstnavatel seznámit někoho s tím, jak daná firma funguje, a daný člověk za rok odejde, v nich pochopitelně nevzbuzuje chuť dané lidi zaměstnat. Žádají, aby uprchlíci měli například možnost zaměstnanecké karty a tím by se tak vytvořil prostor pro jistější situaci jak pro zaměstnavatele, tak i pro potenciální zaměstnance.
Klesá ochota českých zaměstnavatelů uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat?
Myslím, že ne. Naopak, rádi by je zaměstnávali. Potřebují ale mít nějaký výhled, jak zde kdo bude zůstávat a na jak dlouho a s jakým množstvím lidí mohou v týmu počítat.
Široké uplatnění
Jednou z tváří kampaně je lékařka z Charkova Alina, kterou jste už zmínila. Ve svém oboru má dvacetiletou praxi. Jaký je ve zkratce její příběh? Pokud si pamatuji správně, podařilo se jí najít práci ve zdravotnictví, zaměstnavatel jí ale dal výpověď…
Spot kampaně, trvající přibližně padesát vteřin, je pohled do života Aliny, která uprchla z Charkova, ubytovala se v Brně a žije tam se svou rodinou. Začala pracovat na nízkokvalifikované pracovní pozici, myslím, že někde uklízela. Proto, aby mohla nastoupit na pozici ve zdravotnictví, docházela na velmi intenzivní jazykové kurzy.
Nelze však mluvit o tom, že by začala pracovat jako lékařka, protože uznání kvalifikace je velmi náročný proces. Minimálně ale hodně usiluje o to, aby mohla pracovat na nějaké zdravotnické pozici, a zároveň se k tomu snaží vzdělávat i jazykově.
V Česku pracuje 98 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Zaměstnaných přibývá, počet vyplácených dávek klesá
Číst článek
Sama říká, že kdyby tu neměla svou maminku, která jí pomáhá s péčí o děti, vůbec by to nezvládla. Tím, že chodí do práce a intenzivně se učí česky, děti téměř nevidí. Právě teď máme od ní zprávu, že jí zaměstnavatel bohužel ukončil pracovní poměr, takže si hledá práci a zároveň i bydlení.
Jaké jsou podle vás hlavní přínosy, které ukrajinští uprchlíci mohou do českého trhu práce vnést? Máte přibližná data, kolik z nich prozatím plánuje v Česku zůstat?
To bohužel není možné nějakým způsobem zjistit. Všichni stále doufáme, že válka skončí. Myslím, že se však číslo velmi zpřesní tím, kolik lidí bude nyní žádat o prodloužení dočasné ochrany na druhý rok. Nejvíce přišlo žen a zároveň jde o vysokoškolsky vzdělané Ukrajinky.
Můžeme je v rámci pracovního trhu zapojit do oblasti péče, vzdělávání. Jsou mezi nimi ale také architektky, počítačové expertky, programátorky. Škála uplatnitelnosti je opravdu široká a zároveň ještě stále nemáme zmapováno, kolik zaměstnavatelů by o ně mělo v případě, že se jim zkušenosti a dovednosti podaří uplatnit ve svých oborech, zájem.
Myslíte, že solidarita Čechů, a to i z pracovního hlediska, s ukrajinskými uprchlíky už opadla? Jak vnímáte posun jejich integrace do české společnosti?
Z výzkumu společnosti PAQ Research vyplynulo, že solidarita a ochota Čechů pomáhat se pohybuje někde okolo padesáti procent. Když výzkum provedli na jaře, vyjádřilo se tak přibližně sedmdesát procent lidí.
Ochota pomáhat časem klesá, a to i tím, že do života přichází běžné konfliktní situace, kdy může dojít k tomu, že uprchlíci nechápou nějaký „kód“, jakým se zde komunikuje, jak se zde společnost chová. Občas tedy dochází k běžným komunikačním nezdarům, což k poklesu solidarity také přispívá.
Byla bych ale ráda, kdybychom některé věci, které jsou menšího rázu, dokázali s tolerancí přejít a uprchlíkům trpělivě vysvětlovali, jaké jsou naše „kódy“ vzájemného chování. Zároveň musím zmínit, že uprchlíci velmi často přichází s určitým traumatem a potřebou psychosociální péče, což přispívá k tomu, že konflikty v běžných životních situacích někdy mohou opravdu nastat.
Lex Ukrajina
Pomáhá česká vláda uprchlíkům dostatečně? Je schopna zaručit, aby se do zdejšího pracovního trhu byli schopni začlenit?
Od české vlády postrádáme systematickou podporu. Pokud se ve strategii pro něco společně rozhodneme, a daná strategie byla společně přijata někdy v dubnu, bylo by skvělé, kdybychom v daném procesu, v určitých nastavených procentech strategie, pracovali. Bohužel se ale velmi často stává, že v legislativních návrzích opatření přicházejí vzkazy, které strategii neodpovídají nebo jsou s ní v rozporu.
Ohrožení cenami bydlení i socioekonomický status. Co ovlivňuje ochotu Čechů přijímat uprchlíky z Ukrajiny?
Číst článek
Poté dlouze diskutujeme o tom, jaký mají daná opatření smysl, jestli nejsou například předčasná a jestli to v případě, že se mění podmínky dočasné ochrany už během prvního roku, nevnáší do systému víc zmatků než postupu. Druhý rozměr je, že do integračního procesu někdy přímo vstupují i zájmy a požadavky Ukrajiny, která pochopitelně chce, aby se lidé po ukončení konfliktu vrátili a pomáhali s obnovou země.
Vzhledem k tomu, že integrace už nyní záleží na „trojlístku“ Ukrajiny, Česka a samotných lidí, musíme najít rozumný balanc, jak uprchlíkům pomáhat a nabízet, aby tu s námi žili, ale zároveň jim umožnit, aby se na Ukrajinu vrátili silní, zdraví, nefrustrovaní a vytvářeli tam zdravou občanskou společnost.
V lednu má v platnost vstoupit novela zákona lex Ukrajina. Migrační konsorcium k ní mělo několik výhrad. O jaké připomínky se jednalo?
Byli jsme velmi zásadně proti tomu, aby od začátku ledna skončila podpora hromadného ubytování. Varovali jsme před tím, že na to uprchlíci ani náš systém nejsou připraveni a může se stát, že mnoho lidí zůstane na ulici. Myslím, že daná připomínka byla vzata v úvahu a už se tam neobjevuje.
Dále nám v této legislativní úrovni chybí opatření, které by nějakým způsobem zaznamenalo, že lidé, kteří nemohou být v evidenci úřadu práce z různých, nejčastěji zdravotních důvodů nebo z důvodu péče o blízkou, zdravotně znevýhodněnou osobu, vypadávají z celého systému zdravotního pojištění.
Doufáme, že se tato záležitost bude řešit při příští legislativní úpravě. A upozorňovali jsme také na to, že u neúspěšné žádosti o dočasnou ochranu neexistuje žádný mechanismus, který by uprchlíkům dával možnost se proti zamítavému rozhodnutí odvolat.
