Senát označil omilostnění Baláka za ‚nepřijatelné politicky i právně‘. Prezidenta ale k abdikaci nevyzval

Milost, kterou udělil prezident Miloš Zeman šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, je podle Senátu nepřijatelná. Horní parlamentní komora o tom rozhodla ve středu na návrh KDU-ČSL. Senát ale nevyzval Zemana, aby se vzdal funkce hlavy státu, jak to požadovaly ODS a TOP 09. Pouze hlasy 55 ze 70 přítomných senátorů vybídl Zemana k tomu, aby v závěru druhého funkčního období vykonával svůj prezidentský úřad v souladu s ústavním pořádkem.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák | Foto: Dan Materna/MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Senát považuje rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti řediteli Lesní správy Lány ze dne 26. března tohoto roku za nepřijatelné obsahem i odůvodněním, politicky i právně,“ uvádí se v usnesení.

Podle něj Zeman milostí porušil své rozhodnutí z roku 2013 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, protože rozhodl bez návrhu ministerstva spravedlnosti a bez naplnění zdravotních důvodů.

‚Je znám jako mimořádně pracovitý a kvalifikovaný.‘ Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Balákovi

Číst článek

„Prezident republiky omilostnil svého spolupracovníka, který byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost související právě s úředním postavením, čímž vytváří z Hradu prostředí vyňaté z dosahu trestní spravedlnosti, prostředí jsoucí nad zákonem,“ stojí v usnesení.

Zeman by měl podle přijaté výzvy v posledních měsících svého volebního období vykonávat svůj úřad „v souladu s literou a principy ústavního pořádku, ku prospěchu České republiky a jejích občanů“.

Podle předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárky Jelínkové by senátní ústavní komise měla s partnerskou sněmovní komisí provést reflexi ústavního postavení prezidenta republiky, a to především z hlediska důvodnosti a možnosti zneužití jednotlivých kompetencí.

Ostřejší byla senátorka ODS a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, podle níž by výzva k abdikaci byla na místě, i když by jí Zeman podle ní nevyhověl. „Myslím si, že to neudělá,“ uvedla. Výzva by přesto podle Němcové měla svůj smysl, Senát tím netratí na své váze a důležitosti.

Podle předsedy klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václava Lásky by ale taková výzva smysl neměla. „Myslím, že se nám Hrad vysměje,“ uvedl Láska. Podle Jelínkové v současné době nemá smysl vyvolávat válku s prezidentem, podle Přemysla Rabase (za Senátor 21) by bylo nejlépe Zemana ignorovat.

Prezident podepsal schodkový státní rozpočet. Má ale výhrady například k podpoře obnovitelných zdrojů

Číst článek

Pro výzvu k abdikaci, kterou odmítli i lidovci, nakonec hlasovalo 30 z 69 přítomných senátorů.

Němcová patřila mezi ty, kteří by byli ochotni připravit další ústavní žalobu na Zemana. První z nich sněmovna v roce 2019 odmítla hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD, další loni.

K možnosti ústavní žaloby se připojili i Láska nebo předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý), jehož loňská snaha o odstavení Zemana z prezidentského úřadu kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku k žalobě nevedla.

Zeman se podle Němcové ani za devět let nenaučil být prezidentem, obklopil se lidmi, kteří pro Česko představují bezpečnostní riziko, a vyznamenává své podporovatele s pochybnou minulostí. Podle Tomáše Třetiny (TOP 09) je Zeman „svévolným prezidentem“, nahradil český parlamentarismus politickou pavlačí a podkopává samotné základy právního státu.

 Balák byl 24. března pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje.

Milost pro Baláka neodpovídá podmínkám, které si prezident dříve stanovil pro její udělení. Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Prezidentovo odůvodnění milosti pro Baláka bylo nepřijatelné také podle Unie státních zástupců.

Usnesení senátu k rozhodnutí prezidenta republiky omilostnit ředitele Lesní správy Lány:

Senát Parlamentu České republiky v reakci na rozhodnutí prezidenta republiky omilostnit ředitele Lesní správy Lány

I. považuje rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti řediteli Lesní správy Lány ze dne 26. března t. r. za nepřijatelné obsahem i odůvodněním, politicky i právně;

II. konstatuje, že

a) institut individuální milosti hlavy státu je výjimečným prostředkem k zohlednění zdravotních, sociálních či humanitárních skutečností, který umožňuje zmírňovat případnou tvrdost zákona;

b) milost, nesvévolná, morální integritou prezidenta republiky garantovaná a respektující základní principy demokratického právního státu, plní funkci pro-systémovou, zvyšuje citlivost výkonu veřejné moci vůči mimořádným okolnostem a přispívá důvěře veřejnosti v její vnímavost a empatii;

III. je přesvědčen, že milost udělená řediteli Lesní správy Lány takovou bohužel není, a to proto, že:

a) prezident republiky porušil své vlastní rozhodnutí č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, protože rozhodl bez návrhu ministerstva spravedlnosti a bez naplnění zdravotních důvodů;

b) prezident republiky rozhodl bezprostředně po rozhodnutí krajského soudu, bez znalosti jeho písemného odůvodnění;

c) prezident republiky omilostnil svého spolupracovníka, který byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost související právě s úředním postavením, čímž vytváří z „Hradu“ prostředí vyňaté z dosahu trestní spravedlnosti, prostředí jsoucí nad zákonem;

d) odůvodnění udělené milosti, založené na kritériu osobní známosti, opět zasívá nedůvěru v soudní systém České republiky, neboť se dovozuje, že přísně trestán je někdo jen proto, že slouží prezidentu republiky, což je ze strany nejvyššího ústavního činitele nepřijatelné;

e) demotivuje ostatní občany, kteří mají povinnost zachovávat zákony a pravidla občanského soužití a čestně plnit povinnosti ke státu a společnosti.

IV. vyzývá prezidenta republiky, aby v posledních měsících svého volebního období vykonával svůj úřad v souladu s literou a principy ústavního pořádku, ku prospěchu České republiky a jejích občanů;

V. žádá Stálou komisi senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, aby učinila součástí debaty se Stálou komisí Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR rovněž reflexi ústavního postavení prezidenta republiky, a to především z hlediska důvodnosti a zneužitelnosti jednotlivých kompetencí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme