Na pole i do války. Česká armáda by mohla v boji využívat drony, které původně vznikly pro zemědělce

Čeští vojáci by mohli využívat zemědělské drony vyvinuté českými vědci. Jeden z dvojice by sloužil k průzkumu, druhý k boji. Ten bojový je opatřený neviditelnou technologií, unese jednoduchou munici a může se vrátit k operátorovi. Koncept, který Technická fakulta České zemědělské univerzity vyvinula pro efektivní postřikování polí, by tak mohl najít uplatnění i na poli válečném.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dron (ilustrační foto)

Dron nazvaný Lokátor dokáže vzlétnout i přistát kolmo jako vrtulník. Jeho tvar ale připomíná klasické letadélko s naklápěcími vrtulemi (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dron nazvaný Lokátor dokáže vzlétnout i přistát kolmo jako vrtulník. Jeho tvar ale připomíná klasické letadélko s naklápěcími vrtulemi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Ivety Vávrové o armádních dronech

„Při startu se naklopí do kolmé pozice. Vypadá to jako kvadrokoptéra s křídly. Vznese se a pak se postupně pomalu překlápí do vodorovné polohy a stává se z toho konvenční letadlo, byť se čtyřmi motory a čtyřmi vrtulemi,“ říká vedoucí laboratoře Petr Hnízdil a vysvětluje, že tento dron slouží k průzkumu.

„Dokáže si dva motory vypnout, letí už jen na zbylé dva a šetří energii. Dokáže vydržet mnohem déle ve vzduchu. Letadlo se dokáže zastavit, slétnout nízko nad objekt zájmu, udělat detailní fotky a zase se vrátí do své letové hladiny, přepne se do konvenčního způsobu letu a pokračuje dál,“ doplňuje Hnízdil.

Průzkumný dron pak spolupracuje s druhým, který vypadá jako hranatý volant opatřený vrtulemi. Jde o takzvanou kvadrokoptéru, která má speciální tvar a využívá technologii stealth.

Díky ní je dron neviditelný na konvenčním radaru a dokáže nepozorovaně nad bojiště pronést třeba munici.

„Ve své střední části má průchozí otvor. Je to v těžišti, kde je zásobník, do kterého se uloží minometné granáty,“ dodává.

Vojáci mají zájem

Zájem o koncept obou dronů projevil resort obrany na základě zkušeností z války na Ukrajině, kde vojáci používají také civilní drony.

Rusko vyčerpalo zásoby dronů a řízených střel, tvrdí analytici. Prohloubí se závislost na Íránu

Číst článek

„Zorganizovali jsme s univerzitou několik sezení. Jeden průmyslový den za účasti příslušníků univerzity, obrany, Generálního štábu armády České republiky. Vývojáři, kteří to předtím dělali pro zemědělce, musí mít zpětnou vazbu na to, co požaduje voják – odolnost v silně narušovaném pásmu elektromagnetického spektra,“ potvrzuje náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný.

Odolnost je klíčová

Odolnost proti rušení radiového spojení mezi vojáky a technikou je klíčová.

„Jak se tento dron bude pohybovat v bojišti elektronického boje, aby to doletělo někam, kde to bude relevantní. Několik měsíců mělo velké množství nejpokročilejších ukrajinských dronů operační pauzu, kvůli tomu, že Rusové byli úspěšnější v elektronickém boji. Teď už nejsou,“ vysvětluje Kopečný.

Nejde však o takzvaný kamikadze dron, který používají Rusové na Ukrajině.

Jsou hlučné, létají v rojích a Rusku nahrazují drahé rakety. 10 otázek a odpovědí k íránským dronům

Číst článek

„Je to výhoda, že se vám to vrátí zpátky. Jen přehodíte cartridge se zbraněmi, nebo přehodíte baterii a pošlete zpátky. Také je to přesné. Můžete měnit svůj cíl. Vidíte, co on vidí. Můžete se rozhodnout, že jeden cíl necháte, protože se něco změnilo, a pošlete dron kousek vedle,“ upozorňuje Petr Hnízdil z Technické fakulty České zemědělské univerzity.

Výroba jednoho dronu vyjde podle něj na zhruba 300 tisíc korun.

„Systém výroby máme navržený tak, aby to bylo lehce vyrobitelné. Jejich tvary a geometrie je udělaná tak jednoduše, aby stroje šlo velmi rychle vyrábět z dostupných materiálů,“ popisuje.

Univerzitní tým musí nejprve získat vojenské certifikace, aby mohl koncept posunout dál do výroby. Podle náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného může celý proces trvat několik let.

Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme