Vojenský expert: Strategický význam Bachmutu je sporný. Pomáhá ale Ukrajincům vyčerpávat ruské síly
Dlouhodobě nejsložitější situace na rusko-ukrajinské frontě zůstává kolem města Bachmut. Z úterního shrnutí ukrajinského generálního štábu vyplývá, že se ho ruským jednotkám podařilo po týdnech bojů téměř úplně obklíčit. Strategický význam Bachmutu je přitom podle vojenských odborníků sporný. „Myslím, že zavládlo ukrajinské politické rozhodnutí, že je to důležitý symbol,“ tvrdí Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.
Jak relevantní zprávy o situaci kolem Bachmutu jsou? A pokud se ruským jednotkám daří postupovat, znamená to, že přisunuly posily, nebo Ukrajincům naopak dochází síly?
Jde tam o to, že Rusové měli dlouhou dobu stálý tlak. Snaží se město sevřít do pomyslných kleští ze severu a z jihu a ukrajinští obránci se jim v tom snaží zabránit. A pokud to člověk sleduje zpovzdálí, tak samozřejmě někdy na něj mohou informace působit poněkud protichůdně.
Zhruba tři dny zpátky se ukrajinské velení nechalo slyšet, že situace se stabilizovala, a teď se zase o něco zhoršila. Ukrajinští obránci dál v odporu pokračují, čili musíme si počkat na další průběh. I Ukrajinci mají k dispozici nějaké zálohy. Město důležitost evidentně má, jinak by o něj takto odhodlaně devět měsíců nebojovali.
Dejte nám abramsy, žádají ukrajinští tankoví velitelé u Bachmutu. Museli si koupit i vysílačky
Číst článek
Souhlasíte tedy s tím, že strategický význam Bachmutu je sporný? Případně co je cílem operace?
Já si myslím, že tady v jistý moment zavládlo politické rozhodnutí z ukrajinské strany, že je to pro ně důležitý symbol. Je to město relativně důležité, protože leží na docela důležité železnici, křižovatce. Hned za ním dál na západ jsou klíčová města, to je Kramatorsk a Slavjansk. To je taková brána Donbasu na centrální Ukrajinu. Tam všude dál, i na západ od Bachmutu, mají Ukrajinci vybudované obranné pozice.
Čili je to svým způsobem sporné, s tím souhlasím. Myslím si ale, že částečně tady zároveň Ukrajincům pomáhá i to, že se snaží ruské útočníky utahat a vyčerpat, jako v případě wagnerovských žoldáckých jednotek. To se jim minimálně nějakým způsobem podařilo, protože tam zbrzdili obrovské síly.
Vidíte nějaké náznaky snah o větší ofenzivu, ať už na ukrajinské, nebo ruské straně?
Teď je to spíš situace, kdy čekáme na další zlom. Obě strany mají velké ztráty na technice, na živé síle. Ukrajincům pomáhá postupně přicházející posila ze Západu, byť možná ne tak silná, jak by si situace vyžadovala. Co se týče techniky, vracejí se postupně i ty jednotky, které jsou cvičeny v západních zemích včetně České republiky.
Rusům dominuje politické rozhodnutí Kremlu: chceme v tlaku pokračovat dál a nehledáme politické východisko. Sázejí na vojenskou kartu. Je zde neústupnost obou stran, a dokud se jedna či druhá strana nezlomí, tak válka bude pokračovat.
Hrozba jaderné katastrofy
Jaká je situace kolem jaderné elektrárny v Záporoží, kterou Rusové okupují a k níž se včera vyjádřil i ukrajinský prezident Zelenskyj? Podle něj se tam situace nijak nelepší a boje v okolí nadále hrozí katastrofou.
Je to porušení všech možných dohod. Z pohledu válečnictví jsou jaderné elektrárny objekty, kde se nesmí válčit, protože hrozí katastrofa. Tady není dodrženo, že by se válka objektu vyhýbala. Takže vyjádření ukrajinského prezidenta je pochopitelné, protože rizika hrozí dál, byť jaderná elektrárna jede v úsporném režimu a má záložní generátory.
‚Sláva všem, kdo bojují za Ukrajinu!‘ Zelenskyj navštívil u Bachmutu bojující vojáky i raněné
Číst článek
Pokud by byl zasažen nějaký reaktor, tak nám tady hrozí druhý Černobyl, takže určitě je to nebezpečné. Nic se nedaří ani vyjednavačům Mezinárodní agentury pro jadernou energii, aby se tam boje neděly, takže zatím se to míjí účinkem.
Kyjev v noci znovu čelil útoku dronů. Protivzdušné obraně se je povedlo zničit. Mělo jít o bezpilotní íránské drony Šáhed. Kolik jich může Rusko mít? Víme, jak stabilní je rusko-íránská spolupráce v tomto směru a dodávky?
Tady je to hodně zahalené rouškou tajemství. Nevíme, kolik jich přesně dostali na začátku jejich spolupráce a kolik je Írán schopen postupně posílat dál. Je zjevné, že spolu mají vytvořené nějaké dopravní kanály, když se tam íránská technika postupně dostává.
Proto to působí dojmem, že se nějakou dobu už drony neútočilo, a pak přijde zase nějaký trochu větší útok. To si myslím, že je případ tohoto. Ze začátku útoků bylo víc, byly masivnější. Teď je to třeba jednou za týden, za 14 dní, kdy je to takový větší útok. Tento ráz to má v posledních asi dvou třech měsících. To se také bude dál vyvíjet.
Úplně nevíme, co je záměrem ruských útoků, protože nejsou zase tak přímo mířené jako ty raketové na energetickou infrastrukturu. Podobně zde hraje roli snaha o psychologický teror, kdy nevíte, kdy přijde další úder, a že jste v riziku, ať jste kdekoli.
