Ekologické domy s bombovými kryty. Ukrajinci ukazují, že s udržitelností nečekají na konec války
Na Vladimira Putina je vydaný mezinárodní zatykač, a tak ruský prezident do zahraničí moc nejezdí. Teď ale udělal výjimku a vydal se do zemí, které Mezinárodní trestní soud neuznávají. Kvůli ropě a válkám na Blízkém východě i na Ukrajině, kde ji sám rozpoutal, jednal ruský prezident v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Tam se na rozdíl od řady dalších státníků vyhnul účasti na klimatické konferenci OSN v Dubaji.
Nejvíce zpráva o přítomnosti ruského prezidenta rezonuje v ukrajinském pavilonu konference. To, že ruského prezidenta vítají v této zemi coby váženého hosta, považuje členka ukrajinské delegace Marharyta Bohdanovová za pokrytecké a extrémní. Podle ní nepatří Putin do šejkova paláce, ale do Haagu.
Ruský prezident navštívil Spojené arabské emiráty. Jak na to reagují Ukrajinci na COP 28?
Za válečného zločince ho označuje také další Ukrajinka Anna Ackermannová. Její organizace Ekodia v Dubaji představila studii, která vyčíslila škody ruské války jen na klimatu asi na 200 miliard korun. Svět by měl podle ní Rusko přinutit k placení.
„Přece to nepůjde z kapes běžných lidí, třeba Čechů,“ říká. I během války dokázala Ukrajina už postavit třeba větrnou elektrárnu. Budovat zelenou, decentralizovanou energetiku nebo úsporné budovy. Anna dodává, že to je pro Ukrajinu nejen ochrana klimatu, ale otázka přežití ve válce sponzorované výnosy z ropy a plynu.
Rusům pořadatelé přidělili budovu na druhém konci areálu konference, tedy co nejdál to jde od té ukrajinské. V ruském pavilonu ale není nikdo, kdo by chtěl komentovat Putinovu návštěvu ve Spojených arabských emirátech a také tam není nikdo, kdo by se chtěl bavit o ruském přístupu ke klimatu.
Propojení klimatu a invaze
V ukrajinském pavilonu chce naopak o klimatu mluvit snad každý. Na Ukrajincích je patrné, že se tu snaží provázat téma ochrany klimatu s ruskou invazí na své území a trochu tím zase podnítit uvadající pozornost světa.
Marharyta Bohdanovová z ukrajinské delegace ukazuje výstavu fotek z Rusy zlikvidované obří vodní nádrže Kachovka, dřevo z lesů spálených ruským bombardováním nebo vzorky ukrajinské úrodné černozemě zničené ruským fosforem. A taky obrázky nově postavené větrné elektrárny.
Bohdanovová říká, že jde o první větrnou elektrárnu na světě, která byla postavena během totální válečné invaze za nepřetržité ho ostřelování.
Konference o klimatu s 90 tisíci účastníky? Měli bychom se nad tím zamyslet, hodnotí Pavlův poradce
Číst článek
„První část už funguje a po dokončení to bude nejvýkonnější větrná elektrárna ve východní Evropě. V plánu máme s mezinárodní podporou i mnoho dalších projektů a náš prezident chce mít z Ukrajiny velmoc v exportu zelené elektřiny. Budeme díky tomu mnohem odolnější a připravenější. Třeba turbíny té elektrárny stojí daleko od sebe, aby nebylo snadné ji celou zničit. O to se Rusko snaží,“ vysvětluje Bohdanovová.
Také přiznává, že je složité se ve válce soustředit i na ochranu klimatu. „Víme, že pomoc je potřeba hlavně pro armádu na frontě. Ale je to nezbytné a musíme to dělat. Je to strašné, ani o tom nemůžu mluvit. Ale jsem ohromená a opravdu hrdá na lidi na Ukrajině,“ dodává.
„Ukrajinci díky zelené transformaci budou schopní přestát i budoucí hrozby – a tyto hrozby tu bohužel asi budou ještě desítky let,“ myslí si Anna Ackermannová z organizace Ekodia. Ochranu klimatu teď podle ní Ukrajina bere jako otázku národní bezpečnosti.
Ukrajinská města si i během války dávají klimatické cíle a snaží se o přechod k zelené energetice a úspornějším budovám. Věří, že díky tomu budou odolnější a zajistí si energetickou bezpečnost.
„U všech těch nových domů, které už během války stavíme, tak chceme, aby byly moderní, úsporné a bezpečné pro lidi. S bombovými kryty, ale taky odolné proti přicházející změně klimatu. Budou stát desítky let, takže na to musíme myslet už dnes,“ říká Anna Ackermannová.
