‚Dvojitá past evropské volby.‘ Obliba krajní pravice i ruské dezinformace, jaká témata hýbou Unií?
Všechny státy unijní sedmadvacítky se připravují na červnové volby do Evropského parlamentu, číhá na ně ale tzv. dvojitá past. Musí se vypořádat s výzvami, které mají evropský přesah a zároveň se dotýkají i národní problematiky. Zastřešují je migrace, zelená politika nebo zemědělství. Jaká témata vykrystalizovala napříč EU? Radiožurnál a zpravodajský web iROZHLAS.cz se na ně zaměřují v euroseriálu.
„Jednota v rozmanitosti.“ Heslo Evropské unie, které zrcadlí národnostní pestrost a poukazuje na vůli hledat společná řešení.
V případě České republiky se vztah k EU vytváří v první řadě prostřednictvím osobního prožitku. Zároveň evropské otázky společnost dělí do šesti skupin, ukázal to unikátní průzkum Rozděleni Evropou. Promítá se to do smýšlení o Unii i témat, která Češi očekávají, že budou v unijních institucích řešit.
Jakým směrem se Evropská unie v příštích pěti letech vydá, to do značné míry určí nový Evropský parlament, jehož poslance volí sedmadvacet členských zemí současně ve volbách za necelé dva měsíce.
Společným jmenovatelem kampaně před eurovolbami je strach, všímá si odbornice Eliška Tomalová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Má přitom více podob, některé strachy přetrvávají v EU už delší dobu, jiné vyplynuly ze situace po ruském útoku na Ukrajinu před více než dvěma lety.
Politické strany objevují před eurovolbami umělou inteligenci. Pomáhá s videi, fotkami, texty i daty
Číst článek
„Jsou to populistická témata, která mohou rezonovat na národní úrovni. Třeba jakou roli má hrát Evropská unie v ukrajinském konfliktu, případně jakým způsobem se staví k dalšímu rozšiřování,“ říká Tomalová pro iROZHLAS.cz.
Dělicí linie bez hranic
Expertka popisuje také tzv. štěpící linii. V Evropě je pozorovatelná bez jakéhokoliv geografického ukotvení, není tedy podstatné, jestli se týká zemí na východě nebo severu kontinentu.
„Řada zemí si řeší své populistické hrozby. Je hodně společných jmenovatelů. Ukazuje se, že dochází k propojení osy stran, které využívají strachu ohrožení zvnějšku i zevnitř. Na druhé straně jsou ty strany, které se snaží spíše společnosti uklidnit a stmelit,“ poukazuje Tomalová na strategie, které zvolili politici v EU.
Data už několik měsíců ukazují, že v příštím Evropském parlamentu pravděpodobně posílí strany krajní pravice. Trendy ukazují, že aktuálně nejsilnější Evropská lidová strana (EPP) zůstane víceméně na podobných počtech mandátů, a naopak oslabí liberálové (Renew) a Zelení (Greens/EFA).
💥 NEW "Far-right and liberals continue tight race for third place" (see quoted article for more)
— Europe Elects (@EuropeElects) March 28, 2024
EU27, Europe Elects European Parliament seat projection for @EURACTIV:
Centre-right EPP: 184 (+6)
Centre-left S&D: 135 (-5)
Liberal RE: 87 (-15)
Right-wing ID: 82 (+23)… https://t.co/O6HShiL488 pic.twitter.com/ved9JCnsxZ
Podle Tomalové je důsledkem kampaň vedená v rovině negativních emocí. „Je to něco, co nebude specifikem pouze evropských voleb. Projevuje se to v národním kontextu úplně stejně,“ upozorňuje na zjitřenou atmosféru.
Na aktuální proud debaty napříč státy EU reagují středové politické strany větší mírou ráznosti. „Ale je to dvojitá past evropské volby – je třeba mířit na rovinu EU i na rovinu domácí,“ zmiňuje Tomalová.
„Přijde mi to jako nevýhoda stran středového a liberálního typu. Nemohou si v národních evropských kampaních dovolit používat stejné zbraně jako populisté. Tím pádem je jejich postoj rozvolněný,“ dodává.
27 countries, 1 union 🇪🇺
— European Parliament (@Europarl_EN) March 31, 2024
As an EU citizen, you have the right to vote in the European elections on 6-9 June.
Do you know when to vote in your country? Sign up for a handy reminder → https://t.co/vWfu80ztKh#UseYourVote #EUelections2024 pic.twitter.com/ZLteb72Tl1
A jak konkrétně to vypadá? Nálady ve 26 státech nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
Euroseriál zahájí v ráno úterý díl o Irsku, kde se snaží udržet digitální giganty v zemi, přestože je odrazují unijní regulace.
