Erdoganova vláda čelila před deseti lety protestům. Výročí připadlo na den jeho vítězství ve volbách
Vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve volbách slavili jeho stoupenci i na náměstí Taksim v Istanbulu. O deset let dřív tady vypukl největší protivládní protest v historii země. Mířil proti stejnému muži, kterému teď Turci prodloužili vládnutí o pět let. V roce 2013 zemřelo při protestech kolem Gezi parku 22 lidí a tisíce utrpěly zranění. Tehdejší účastníci protestů pochybují, že by se lidé dnes k podobnému odporu odvážili.
Gezi park je jednou z mála zelených ploch v centru Istanbulu. Na trávě pod stromy tu posedávají mladí, na spoustě laviček starší, na dětském hřišti je stále rušno. A park v horkých letních dnech ochlazuje velká fontána. Panuje tu příjemný klid. Přesně před deseti lety tu ale takhle klidno nebylo.
V centru Istanbulu vypukly před deseti lety krvavé protesty proti Erdoganově vládě. Na místě teď natáčel zpravodaj Štěpán Macháček
„Měli jsme tu postavené stany a drželi jsme protest proti plánované zástavbě namísto parku. Pak sem vtrhli policisté a začali nás vyhánět, stany bourat,“ popisuje pro Radiožurnál Ersoy.
Prochází parkem, místo kterého chtěla vláda tehdejšího premiéra Recepa Tayyipa Erdogana postavit nákupní centrum. S veřejností plán nekonzultovala. Jako ostatně žádná svá rozhodnutí.
„Prvním důvodem našeho protestu byla záchrana parku. Pak se ale připojily desítky různých občanských skupin, které měly své důvody nespokojenosti s vládou. Stalo se z toho velké protivládní hnutí, různí lidé tu získali prostor se proti vládě ozvat,“ vzpomíná.
‚Dobří lidé odešli‘
Na lavičce u fontány uprostřed parku sedí vedle rozkvetlých růží paní se synem. Také ona ví, co se tu před deseti lety odehrávalo.
Turecká prezidentská kampaň byla neférová. Erdogan bude vždy obtížným spojencem, tvrdí politoložka
Číst článek
„Bydlela jsem tehdy nedaleko. A dneska jsem sem přišla se synem si to připomenout. Tehdy byl ještě malý, byly mu čtyři,“ přibližuje paní Allúda.
A dodává, že je to hezká náhoda, že jsem ji tu potkal právě, když přišla zavzpomínat.
„Chodila jsem sem během protestů každý den. Miluju tenhle park. Protesty byly fantastické. Chodili jsme sem s dětmi, hráli si s nimi, všichni si pomáhali. Byla to hezká komunita. Dneska by se to už nedalo zopakovat. Dobří lidé, kteří se účastnili, z Turecka odešli. Spousta mých přátel odešla z Turecka,“ podotýká.
Během protestů vzniklo v parku stanové městečko, bylo tam improvizované zdravotní středisko i jídelna. Policisté všechno několikrát zlikvidovali a demonstranty vyhnali.
Burcu mě požádala, abych její jméno pozměnil, bojí se, aby se nedostala do problémů. Vzpomíná, jak jí a jejím kamarádům nosili i babičky a dědečkové do protestního městečka v parku něco k jídlu.
‚Reis Erdogan tu s námi bude dál.‘ Příznivci tureckého prezidenta slavili vítězství ve volbách celou noc
Číst článek
„Pořád vzpomínám na události kolem Gezi parku s úsměvem, protože se nám nakonec podařilo park zachránit. Ale mrzí mě, jak vláda tehdejší demonstranty vykresluje. Říká o nich, že se snažili o protivládní puč. Ale to není pravda. My jsme jen chtěli zachránit náš park,“ zdůrazňuje.
Za pokus o svržení vlády při protestech v Gezi parku tráví ve vězení doživotní trest filantrop Osman Kavala. Dalších sedm lidí bylo odsouzeno na 18 let vězení za to, že mu pomáhali. Je mezi nimi architekt, filmový producent nebo vysokoškolský profesor. Erdogan prý dodnes považuje tehdejší protesty za jedno z největších ohrožení své dvacetileté vlády.
„Na protestech byla spousta lidí, kteří léta zadržovali svůj vztek. Nesměli jsme slavit První máj, nesměli jsme slavit Den žen, nesměli jsme se na Taksimu scházet kvůli ničemu a pořád ještě nesmíme. Takže Gezi park pro ně byl jedinečnou příležitostí protestovat proti vládě,“ přibližuje.
Desáté výročí prvního velkého odporu proti Erdoganově politice připadlo na den, kdy zvítězil v dalších prezidentských volbách.
