Evropa v obležení traktorů | Foto: Alexandros Avramidis | Zdroj: Reuters
Evropští zemědělci se bouří. Vadí jim unijní regulace, jejich požadavky na sebe ale vzájemně naráží
- Zemědělci vzali útokem ulice, které posypali hnojem, na silnicích pálili pneumatiky a stavěli barikády. Nespokojenost doutnala delší dobu, protesty nyní vzplály v plné síle.
- Nelíbí se jim agrární politika Evropské unie, kterou viní ze zvyšování výrobních nákladů. Kritizují i dovoz levnějšího zboží ze třetích zemí. Jejich požadavky ale nejsou, a z podstaty ani nemohou být jednotné.
- Unie vyrazila do boje proti změnám klimatu, když Evropská komise představila plán zelené transformace evropské ekonomiky. Green Deal chce docílit téměř nulového vypouštění škodlivých emisí. Političtí lídři ale narazili na odpor nejsilnější lobby v EU, která si našla důvod k protestu.
Traktory v ulicích, pach hnoje, pomeranče létající vzduchem. To jsou obrázky, které dominovaly evropské scenérii v posledních týdnech. Prvotní náznaky nespokojenosti však byly pozorovatelné už loni na jaře. Nyní se protestuje v Polsku, Německu, Belgii, Nizozemsku, Itálii, Řecku, Španělsku a samozřejmě také ve Francii.
Farmáři nesouhlasí se zemědělskou politikou Evropské unie, která jim podle nich zvyšuje výrobní náklady, a to skrze klimatické požadavky. Bouří se, že v době energetické krize „Brusel“ upřednostňuje dovážené zboží ze třetích zemí, které je možné nakoupit levněji.
Těmi třetími zeměmi pak mají protestující farmáři na mysli zejména Ukrajinu. Ta totiž dostala celní výjimku kvůli válce, která už téměř dva roky probíhá na jejím území. Ukrajinské zemědělské produkty díky úrodné černozemi nestojí tolik co konkurenční v EU.
Klimatické cíle
- OSN opakovaně varuje, že oteplení planety je fatální a situace si vyžaduje razantní kroky. Oteplení planety dokazují i data.
- Plán EU o snížení emisí v sobě zahrnuje kromě nutných požadavků směrem k výrobcům také příležitosti, a to díky nástupu nových technologií.
- Evropská komise v úterý představila doporučení pro nové klimatické cíle. Do roku 2040 by podle nich měla Unie snížit emise skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od zmínek o snižování emisí konkrétně v zemědělství.
Někteří zemědělci se obávají i obchodní dohody se skupinou Mercosur, ve které se sdružují země Jižní Ameriky, jako Brazílie či Argentina. Jejich zemědělské produkty mohou být taktéž levnější konkurencí těch evropských.
Plány transformace
Trnem v oku zemědělců je velká unijní legislativa, tzv. Green Deal. Na počátku svého funkčního období Evropská komise ohlásila boj proti klimatické změně a přednesla plány na zelenou transformaci ekonomiky. Záměrem EU je se vyvarovat vypouštění škodlivých emisí do roku 2050. Závazek nulových emisí odsouhlasili následně unijní premiéři a prezidenti na summitu v prosinci 2019.
Klimatický zákon se ale netěší velké podpoře a politici už na vlnu zemědělských protestů reagují mírnými ústupky.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová stáhla tento týden návrh, aby zemědělci museli do roku 2030 o polovinu snížit používání pesticidů. „Naši zemědělci si zaslouží, abychom jim naslouchali,“ mírnila vášně. Doporučila také odložit povinnost, aby část půdy nechávali v zájmu její regenerace ležet ladem.
Podle všeho to udělala právě kvůli masivním protestům zemědělců. S jejich zástupci, kteří obsadili bruselské náměstí Place du Luxembourg a kteří během demonstrace úmyslně shodili tamní sochu, se von der Leyenová potkala na závěr mimořádného summitu, jenž se tam ten samý den konal.
Meeting confirmed of @alexanderdecroo with President @vonderleyen and @MinPres with members of the @COPACOGECA agricultural organizations following #EUCO https://t.co/RYqKBEQOGH
— Barend Leyts (@BarendLeyts) February 1, 2024
Odolné rostliny
Další kroky podnikli tento týden europoslanci během plenárního zasedání ve Štrasburku, kde debatovali o stavu zemědělství v EU. Ve středu podpořili nařízení o rostlinách vypěstovaných některými novými genomickými technikami (NGT) včetně potravin a krmiv, které jsou z těchto rostlin vyráběny.
Šlechtitelské metody
NGT jsou různé techniky, které mění genetický materiál organismu, například aby byl odolnější vůči škůdcům nebo klimatu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin v nich ale vyhodnotil potenciální bezpečnostní problémy.
Učinili tak „v zájmu udržitelnějšího a odolnějšího potravinového systému“, stojí v tiskové zprávě.
Reflektují tím komisní návrh z července minulého roku, který reaguje na způsoby NGT. Jejich cílem je vyvinout zdokonalené odrůdy rostlin, které budou odolávat změně klimatu i škůdcům, budou mít vyšší výnosy a vystačí s nižšími dávkami hnojiv a pesticidů.
Nařízení ve Štrasburku přijali europoslanci 307 hlasy, 263 z nich hlasovalo proti a 41 se zdrželo hlasování. Češi se za návrh ve většině postavili. Vymezili se vůči němu jen všichni Piráti, Hynek Blaško (nestraník zvolený za SPD) a Kateřina Konečná (KSČM).
Evropský parlament dnes schválil nařízení o rostlinách vypěstovaných některými novými genomickými technikami včetně potravin a krmiv, které jsou z těchto rostlin vyráběny.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 7, 2024
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/ShpxMa02lk
Od ukrajinského obilí
Protesty zemědělců jsou na denním pořádku především od začátku nového roku. Fakticky ale začaly mnohem dřív, už minulý rok na jaře. Postupně se rozšířily z východní Evropy, nyní se odehrávají především v západoevropských státech.
Farmáři si stěžují na drahé úvěry, daně na pohonné hmoty nebo na tlak na ceny. Nelíbí se jim ani přílišná regulace ze strany EU. Na unijním půdorysu platí společná zemědělská politika, která funguje na systému dotací. Bere mimo jiné v úvahu odlišnosti mezi východem a západem Unie, včetně rozdílů v cenách a v odměňování.
Europoslanci zamítli návrh na omezení pesticidů. ‚Ignoroval by rozdíly mezi zeměmi,‘ říká šéf svazu
Číst článek
Protože je zemědělství závislé na externích faktorech, velmi ho ovlivňuje aktuální počasí, patří mu důrazná pozornost unijních institucí, třeba v podpoře příjmů, tržních opatření nebo záruk pro rozvoj venkova. Financování zemědělské politiky EU je součástí sedmiletého rozpočtu. Část vyčleněná pro aktuální období (2021–27) činí 378,5 miliardy eur, což představuje 31 procent z celkového rozpočtu Unie.
Na evropské trhy se po ruské invazi kvůli výše zmíněné celní výjimce dostalo levné obilí z Ukrajiny. Kvůli zablokovaným přístavům v Černém moři začal Kyjev převážet zemědělské produkty po souši přes sousední země. Proti tomu se vymezily země především střední Evropy v čele s Polskem. Blíže jsme o tom na iROZHLAS.cz psali zde.
Protesty se ale postupně rozšířily i do dalších zemí: Německa, Francie, Itálie, Španělska nebo států Beneluxu. Společné požadavky farmáři nemají. Důvody k nespokojenosti se totiž v jednotlivých zemích liší. Stejně tak je lze jen stěží vyřešit plošně. Třeba výši daně na pohonné hmoty si určují členské státy EU samostatně.
Národní protesty
A jak to tedy v jednotlivých evropských zemích vypadalo? Rozhněvaní zemědělci na konci loňského roku třeba navozili hnůj do ulic Berlína a traktoristé vyrazili do ulic dalších německých měst. Placení za znečištění po energetické krizi a pandemii je pro ně prý příliš velkým zásahem.
Někteří si stěžují i na přebujelou byrokracii a přetížení předpisy. Protesty v Německu odstartovalo zrušení daňového zvýhodnění nafty pro farmáře, vláda pak zmírnila plán na snížení dotací na pohonné hmoty pro zemědělská vozidla.
Na zhoršenou ekonomickou situaci si stěžovali také ve Španělsku, i tam vyjely do ulic stovky traktorů. Farmáři demonstrovali za zachování nižší daně na zemědělskou naftu nebo za státní pomoc v době nebývalého sucha, které výrazně trápí některé španělské regiony.
Do řady nespokojených zemědělců se zařadili také ti italští. Stovky traktorů vyjely z provincie Arezzo směrem na Řím. Protestem farmáři upozorňovali na vysoké výrobní náklady, které jim v kombinaci s drahými energiemi způsobují celý koktejl nepříjemností.
Kultura protestů je pak hluboce zakořeněná ve Francii, takže ani tamní zemědělci nezůstali pozadu. Farmáři demonstrovali proti nízkým výdělkům, silné regulaci a podle nich neférové konkurenci ze zahraničí.
V zemi galského kohouta dokonce stávkují už i včelaři. Vláda podle nich totiž nechrání životní prostředí a vadí jim opět také dovoz medu ze zahraničí, kvůli němuž se jim nedaří prodat jejich vlastní výrobu, což se prý v minulosti nestávalo.
Zemědělci také v několika městech opakovaně blokovali kamiony, které převážely zboží z jiných oblastí, například severu Afriky. Zboží také často z nákladních aut vyhazovali a ničili. Na francouzských silnicích pak hořely pneumatiky a balíky slámy. Z „barikád“ ale zemědělci slezli poté, co jim vláda nabídla podporu v celkovém objemu přes 400 milionů eur.
Související témata: zemědělci, protest, protesty, farmáři, Green Deal, Evropská unie, Evropská komise, pesticidy, dotace, zemědělské dotace
