• Současný prezident Macron, zástupci krajní pravice Le Penová a Zemmour, nebo z opačné strany politického spektra Mélenchon. Francouzi z nich vyberou dvojici, která postoupí do druhého kola.
• Průzkumy veřejného mínění naznačují těsný souboj, otazník visí nad volební účastí.
• Jak dlouho budou otevřené volební místnosti? Jakým způsobem Francouzi hlasují? Čím se vyznačovala kampaň?
• Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na klíčové otázky k francouzským prezidentským volbám.

Otázky a odpovědi Paříž 7:00 10. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jakým způsobem Francouzi volí?

Dvoukolově. V prvním kole, které se koná v neděli 10. dubna, vybírají z dvanáctky kandidátů. Pět z nich, kteří mají největší šanci se do druhého kola dostat, jsme vám představili v profilech zde.

Finálová dvojice se utká o dva týdny později. Ze souboje vzejde příští prezident či prezidentka Francie.

Volební místnosti se otevírají v osm hodin ráno a jsou otevřené zpravidla 12 hodin.

Příští prezident Francie? Může jím být ‚chameleon‘, proevropský kandidát, nebo naopak euroskeptici

Číst článek

Ovlivní hlasování volební účast?

Nikdo neví. Tradičně bývá volební účast ve Francii vysoká, dosahující 80 procent. Na oba volební víkendy ale připadají prázdniny, obyvatelé tak místo hlasování mohou raději odjet na venkov. 

Průzkumy Politico navíc nyní ukazují, že až třetina obyvatel neplánuje přijít vůbec. To by znamenalo vůbec nejnižší podíl hlasujících. Prim dosud drží rovněž prezidentské volby, ale ty z roku 2002, které se vyznačují podobnými kulisami jako současné.

Prezidentský post v nich obhajoval Jacques Chirac, který se netěšil přílišné oblibě. Předpokládal se jeho souboj se socialistickým premiérem Lionnelem Jospinem, ale tradiční strany tříštily hlasy mezi více kandidátů. V prvním kole odvolilo 71,6 procenta voličů a druhé místo vybojoval zástupce krajní pravice Jean-Marie Le Pen (otec současné kandidátky Marine – pozn. red.).

Z předvolebních průzkumů vyplývá, že se bude opakovat nejen scénář voleb z roku 2002, ale také těch před pěti lety. Do druhého kola postoupil Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Zasáhnout může ještě krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, jehož podpora v posledních týdnech nebývale roste.

Co Francouzi od příští hlavy státu očekávají?

Naslouchání, poctivost, kompetentnost a schopnost zvládat krize. To jsou čtyři hlavní vlastnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury ELABE.

Méně důležité pro dotazované pak bylo, jak dobře by příští hlava státu reprezentovala Francii. Nehledají u kandidátů ani příliš autoritu, podstatná pro ně není ani zkušenost s politickou reprezentací.

Jakožto klíčová témata voleb jsou považovana kupní síla, bezpečnost nebo zdravotnictví. Všechny se váží ke krizím, se kterými se svět v posledních měsících potýká. S ohledem na dopady pandemie koronaviru má mnoho Francouzů hluboko do kapsy. Reportáž na toto téma z předměstí Paříže jsme přinesli zde.

Dopady války na Ukrajině lidé nyní přímo pociťují na vysokých cenách všeho – potravin, benzinu i energií. A právě energie a udržitelnost je také součástí programu kandidátů.

Čím se vyznačovala kampaň?

Přísnými pravidly i ostrými výroky. Všichni kandidáti museli mít stejný prostor ve vysílacím čase, striktně dodržovat také místo, na kterém vylepovali své plakáty.

‚Život lidí se tady mění spíš k horšímu.‘ Reportáž z předměstí Paříže, kde bývá nízká volební účast

Číst článek

Páteční půlnocí skočila oficiální doba kampaně. Ve vysílání se promítaly předvolební klipy jednotlivých kandidátů, které musely mít stejnou stopáž. Z domácího prostředí knihovny, v kulisách mítinků, na setkávání s občany nebo přímým oslovením voličů se snažili zaujmout a přesvědčit lidi, aby v neděli dali hlas právě jim.

Na sociálních sítích se uchytila videa, ve kterých se prezidentští kandidáti setkávali s dětmi v učebně. V pořadu Au Tableau dostávali od nich různé otázky, debatovali s nimi. V nejednom případě pak děti uchazeče o Elysejský palác vyškolily.

Například zástupce Zelených Yannick Jadot dostal lekci ze zeměpisu. Měl určit vybraná hlavní města Evropské unie a začal Londýnem, přestože Velká Británie už společenství opustila. Také si spletl Pobaltské země Litvu a Lotyšsko.

Krajně pravicový kandidát Éric Zemmour s dětmi debatoval o problematice imigrace ve Francii. Hovořil o tom, že migranti benefitují ze štědrého francouzského systému a zeptal se chlapce: „Proč tvoji rodiče přišli do Francie?“ Ten mu ale opáčil, že se v zemi už narodili, přistěhovali se jeho prarodiče.

Zemmour "Au tableau" : "Pourquoi tes parents sont venus en France ?". " moi mes parents ne sont pas venus en France". Il a trouvé en face de lui, un Français plus français que lui. pic.twitter.com/3yuLUmSpMf

— L'oeil Medias (@LoeilMedias1) March 24, 2022

Jak se kandidáti prezentovali?

Pompézními mítinky. Emmanuel Macron pro něj například zvolil multiarénu v pařížské čtvrti La Défense na dohled od Vítězného oblouku. Vše se neslo ve stylu amerického Super Bowlu.

O inovace se pokusil také nejstarší kandidát voleb, sedmdesátiletý Jean-Luc Mélenchon. Pomocí hologramu se promítl ze severofrancouzského Lille do dalších 11 francouzských měst.

Na Trocadéru za podpory tisíců lidí vystoupil někdejší novinář Éric Zemmour. Před Eiffelovou věží se vzedmula modro-bílo-červená vlna a Pařížané skandovaly heslo: „Zemmour prezidentem“.

V národovecké atmosféře se nesl také poslední velký předvolební mítink. Pořádala ho Marine Le Penová ve městě Perpignan v jihovýchodní Francii. „Naše drahá země vás potřebuje,“ vzkázala voličům.

Který z kandidátů dokázal oslovit největší množství lidí, bude jasné už v pondělí ráno, kdy ministerstvo vnitra oficiálně oznámí postupující do druhého kola francouzské prezidentské volby. To proběhne 24. dubna.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít