Erdogan pokračuje s proměnou byzantských chrámů na mešity. Nově jí bude i istanbulská Chora

Měsíc poté, co se ze světoznámého byzantského chrámu Hagia Sofia stala mešita, čeká podobný osud další významný istanbulský chrám. Na základě rozhodnutí tureckého soudu, který anuloval nařízení z roku 1945 o proměnu chrámu Chora v muzeum, prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal na konci minulého týdne dekret, jenž mění muzeum opět na mešitu, informovala agentura Reuters.

Istanbul Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Vedení mešity Kariye (turecký název pro chrám Chora – pozn. red.) bylo převedeno na ředitelství pro náboženské záležitosti a (mešita) se otevře k bohoslužbám,“ píše podle Reuters prezident Erdogan v dekretu.

Hagia Sofia se stala mešitou. Muslimové před chrámem nocovali, křesťané se bojí odlivu turistů

Číst článek

Chora přitom patří k jedněm z nejvýznamnějších byzantských chrámů. Její zdi pokrývají vzácné fresky a mozaiky s biblickými motivy ze 14. století. Ty byly po dobytí Istanbulu sultánem Mehmedem II. Dobyvatelem, kdy se z chrámu stala mešita, skryty pod omítkou. Odkryty byly až v polovině 20. století za vlády zakladatele moderního sekulárního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

V roce 1945 vydaly úřady nařízení, kterým se chrám změnil z mešity na muzeum a jeho správa byla svěřena ministerstvu školství. Toto nařízení ale loni zrušil soud a nyní ho nahradil Erdoganův dekret.

Proměna chrámu Hagia Sofia na mešitu. Mozaiky a fresky budou během modliteb zakryté

Číst článek

Dokument ale nestanovuje, kdy se budou věřící v mešitě Kariye poprvé modlit, ani jak bude naloženo s křesťanskými freskami a mozaikami. Islám totiž zakazuje zobrazovat lidské bytosti. Proto jsou například fresky v chrámu Hagia Sofia během modliteb zakryty závěsy nebo lasery.

Chrám Chora byl postaven jako součást klášterního komplexu ve 4. století. Většina dochovaných budov ale pochází až z 11. století, kostel byl přestavěn v letech 1345 až 1321, kdy vznikly i mozaiky a fresky.

První bohoslužba po 85 letech se v jednom z nejslavnějších chrámů na světě Hagia Sofia konala 24. července. Zúčastnil se jí i sám Erdogan. Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. „Velké roztrpčení“ vyjádřil i papež František.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme