Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé.
Na fresce je vidět stříbrný tác, na němž leží placka podobná pizze, která je doplněna ovocem, jako jsou například granátová jablka nebo datle. Na tácu rovněž stojí pohár naplněný červeným vínem.
Chotěšov (Plzeňsko)||Alice Baumruková Kotylová, Veronika Krátká|Výtvarné umění
O záchranu unikátní nástropní fresky usilují lidé, kteří se podílejí na obnově kláštera v Chotěšově. Malba je na řadě míst poškozená, pomoci by mohly peníze z veřejné sbírky.
Hospodářský dvůr byl postaven mezi lety 1710–1716 na základě plánů architekta Santiniho. Oprava jeho severního křídla, které bylo v havarijním stavu, probíhá aktuálně pět let.
„Je to velice vzácné. Je to z počátku stavby kostela svatého Ignáce. A tady ta kaple zřejmě sloužila jako hrobní kaple jezuitského řádu,“ popisuje historik Jaroslav Pachner.
„Nemáme všechny závěry, ale může se jednat třeba o alegorii času nebo ročních období,“ vysvětlila zástupkyně kastelána s tím, že na výsledky bádání si ještě budeme muset počkat.
Palác je zbytkem rozsáhlé Villy Ludovisi, kterou v 16. století nechal postavit kardinál Francesco Maria del Monte. Strop jeho pracovny opatřil malíř Caravaggio freskou trojice římských bohů.
„Když je počet fragmentů velice rozsáhlý, tak je ruční rekonstrukce (malby) velice obtížná a rozeznat návaznost jednotlivých kousků na sebe je takřka nemožné,“ uvedl ředitel archeologického parku.
Vzácné nástěnné malby si lidé můžou prohlédnout v osmi různých módech, které se liší nejen barevností a osvětlením, ale i doprovodnými zvukovými efekty.
Z fresky se podařilo odkrýt jen torzo, v malbě nejsou patrné některé detaily, třeba latinské nápisy nebo obličeje postav. Sál bude přístupný od listopadu.
Restaurátoři pracují na freskách v bývalé jídelně. „Tahle místnost bývala daleko větší. Odkryvy jsou jedinečným svědectvím toho, jak byl barokní sál původně vyzdobený,“ ukazuje kastelán.
„Je to systém transferu, který se dělá tím způsobem, že se malba zakryje ochranným plátnem. Na něj se tužkou rozkreslí jednotlivé díly, na které se to následně rozřeže,“ vysvětlil Jiří Poslední.
„Vedení mešity Kariye (turecký název pro chrám Chora – pozn. red.) bylo převedeno na ředitelství pro náboženské záležitosti a (mešita) se otevře k bohoslužbám,“ píše prezident Erdogan v dekretu.
Sedm století stará gotická freska je zatím veřejnosti skrytá, přístup k ní momentálně pomáhá upravit skupina dobrovolníků. Nejprve musí z fary odklidit desítky pytlů lidských ostatků.
Archeologové objevili v atriu bohatě zdobeného domu v Pompejích dobře zachovanou fresku bájného Narcise, který zamilovaně pozoruje svůj odraz na vodní hladině.
Zásah amatérského restaurátora dostal sochu v kostele svatého Michaela ve španělské Estelle do světových médií. Nová podoba svatého Jiří na koni se stala předmětem kritiky.
Moravská galerie musí vrátit římskokatolické církvi fresku, která původně zdobila teď už zbouraný kostel v Hustopečích na Břeclavsku. Rozhodl o tom Městský soud v Brně. Církev chce malbu z 16. století vrátit do nově postaveného kostela sv. Václava.
Velkou slávu zažijí obyvatelé malé osady Hrozová na Osoblažsku. Po více než roce se totiž znovu otevírá kostel sv. Michaela, který ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty. Při opravách tam pod omítkou náhodou objevili nástěnné malby z 13. století, které překvapily jak farníky, tak památkáře a restaurátory. Obnova fresek končí dnes slavnostní bohoslužbou. Při ní budou na věřící ze zdí shlížet světci a králové v nadlidské velikosti.
Restaurátoři odkryli na fasádě domu v historickém centru Olomouce světskou fresku z počátku 16. století. Malba, která zachycuje honosně oblečenou ženu, je unikátním dokumentem o někdejším životě v Olomouci.
Při údržbě muzea Uffizi v italské Florencii byla dost kuriózním způsobem poškozená pozdně renesační freska, která zdobí strop jedné z velkých chodeb světoznámé galerie. Kus nástropní omítky s freskou o průměru přibližně 30 centimetrů se rozlomil na několik kousků. Naštěstí se nerozdrobil, a tak prý bude možné strop opravit.
Za senzaci označují italská média objev týmu vědců. Ti věří, že našli "ztracenou" fresku Leonarda da Vinciho. Na zeď tamní radnice ji měl renesanční mistr vytvořit na počátku 16. století.
Kontroverzní prvky jedné z Michelangelových fresek nakonec nevysvětlili historici umění, ale neuroanatomové. Michelangelo totiž do zobrazení Boha zřejmě propašoval nákres části mozku a míchy.
