Sucho, ale i jiné ryby v jiný čas. Z nejzranitelnějších částí světa přichází svědectví o rekordně teplém roku
Končí rok, který byl podle modelů klimatologů nejteplejším v dějinách lidské civilizace. Člověkem způsobená změna klimatu nabrala v roce 2023 nevídané obrátky. Různě to pocítili i lidé v nejzranitelnějších částech světa. Jedná se o dlouhodobý trend, který ohrožuje základy lidské civilizace. Potvrzují to letošní nové vědecké zprávy OSN, vedení Světové meteorologické organizace i dohoda z klimatické konference OSN.
Angelico Razafitsimiankina je Madagaskařan a na černém tričku má velký nápis, že Madagaskar není film. Je to marketingový vzkaz, trochu sebeironie, ale trochu i realita toho, z jak okrajové a pozornosti světa unikající části zeměkoule dorazil.
Popisuje, že hlavními problémy jeho ostrova, které zesiluje změna klimatu, jsou rozšiřování pouští, ničivé cyklóny a záplavy. Kvůli dvěma letošním cyklónám a zničené úrodě trpělo na Madagaskaru hlady víc než milion lidí, skoro sto tisíc jich podle vlády přišlo o střechu nad hlavou. Prohlubují se ale i opačné extrémy.
„Hlavně na jihu Madagaskaru už je problém něco vypěstovat, protože pole jsou velmi suchá. Způsobuje to velkou klimatickou migraci z jihu na sever ostrova. A kdo najde způsob, jak se dostat do zahraničí, tak zemi opouští úplně,“ říká Angelico.
V Bangladéši, kde žije Foezullah Talukder, mají se změnou klimatu problémy, kam se podívají – v čele se zaplavováním území stoupajícím oceánem. Ale během rekordně teplého roku lidé nejvíc prožívali pochopitelně nesnesitelná horka. Foezullah si vybavuje, že bylo až 44 stupňů Celsia ve stínu.
„I dřív u nás bývalo vedro. Ale ještě nikdy jsem necítil, že by horko doslova pronikalo do mého těla. Až letos, úplně nás to omračovalo. To bylo pro Bangladéšany nejhorší. Dokonce kvůli tomu vznikla pozice vrchního úředníka pro horka. Nejvíc to samozřejmě dopadá na chudé, kteří nemají klimatizaci ani žádný ventilátor. Navíc to na ně dopadlo i finančně, když nebylo možné kvůli vedru vyjít ven a oni ten den nemohli do práce,“ uvádí Foezullah.
Bangladéš je země jen o něco větší než bývalé Československo, ale žije tam dvanáctkrát víc lidí. Na místě, které patří k nejzranitelnějším na světě, pokud jde o dopady změny klimatu. A zdaleka nejde jen o vedra.
‚O Vánocích se máme učit, jak žít zdravě, šťastně a udržitelně.‘ Kanadský ‚Sustaina Claus‘ bojuje za klima
Číst článek
„Čelíme cyklónám, záplavám, bleskovým povodním, ale taky suchu. Kromě toho naši nízko položenou zemi ohrožuje stoupání hladiny oceánu. S tím se pojí také zasolování zemědělské půdy. To je mnoho rozličných projevů změny klimatu a je opravdu těžké tomu čelit na tak malém prostoru,“ komentuje ředitel Křesťanského výboru pro rozvoj v Bangladéši.
„Vyrovnat se všemi těmi složitými problémy zároveň je velmi náročné. Je to skoro nemožné a lidi tím hodně trpí. A zejména lidé na pobřeží už přestávají být schopní tam žít. Změna klimatu v kombinaci s chudobou jim ničí živobytí a životy.“
V Bangladéši, stejně jako v dalších nízko položených zemích už pociťují také to, co nás nechává většinou docela klidnými – třeba letošní zprávy o rekordně málo zamrzlé Antarktidě či stále zrychlujícím tání ledovců v Grónsku.
Angeline Heine-Reimersová vypráví, že pokud jde o přímé projevy, na Marshallových ostrovech se tento horký rok odrazil hlavně v rybolovu.
Pro tamní obyvatele je rybolov hlavní zdroj obživy, a jak se voda nadměrně ohřívá, mění to obvyklou podobu lovecké sezóny. Objevují se jiné ryby a v jinou dobu, než bývali ostrované zvyklí, takže je čím dál těžší zajistit si dobrý úlovek a tradiční umění rybolovu předávat z otce na syna. „Zkrátka už nic není zaručeno,“ popisuje Angeline z ostrovů v Tichomoří.
