Dánové ví, kdy na ně přijde řada s očkováním, a vládě nekriticky důvěřují, hodnotí český velvyslanec

Zatímco Česko patří k nejpomalejším zemím v očkování proti covidu-19, bezmála šestimilionové Dánsko je evropským premiantem. Vakcínu už dostaly čtyři procenta populace, tedy zhruba dvakrát více než u nás. „Očkování funguje na základě digitální evidence všech pacientů v rámci dánského zdravotnického systému,“ popisuje český velvyslanec v Kodani Radek Pech. Dánové díky tomu vědí, kdy na ně může přijít řada, a následně si rezervují termín očkování.

Interview Plus Praha/Kodaň Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První ženou, která v Dánsku dostala vakcínu proti covidu-19, se stala 83letá Jytte Margrete Frederiksenová

První ženou, která v Dánsku dostala vakcínu proti covidu-19, se stala 83letá Jytte Margrete Frederiksenová | Zdroj: Profimedia

Celoevropské zpomalení dodávek vakcín se týká i Dánska, nadále ale platí očkovací strategie, která počítá s očkováním všech obyvatel nad 16 let do července letošního roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Mezi Dány je vysoká ochota nechat se očkovat, opak v průzkumech deklaruje jen asi pětina obyvatel. „Vláda proto nevyvíjí žádnou specifickou kampaň kromě toho, že o vakcinaci mluví jako o základní podmínce toho, aby se Dánsko vrátilo k normálnímu způsobu života,“ přibližuje diplomat.

„Dánové jsou velmi racionální a disciplinovaní. Pokud zde panuje důvěra mezi státem a obyvateli, tak se spíš zamýšlejí nad tím, zdali nepřizpůsobit své chování tomu, co se jim doporučuje. Většinou se jim nic nenakazuje,“ dodává Pech.

Úskalím vysoké míry důvěry je podle něj ale i velká nekritičnost k rozhodnutím úřadů: „Málokdy se kladou nějaké složité otázky, které se vnějšímu pozorovateli jeví jako běžné. Roušky se nosí až od konce srpna, předtím je vláda s odvoláním na názory expertů odmítala. A když došlo k tomu zlomu, tak se nikdo nikoho neptal, co se stalo nového.“

Střední přísnost

Dánsko za celé trvání epidemie covidu-19 eviduje 200 tisíc nakažených a 2100 zemřelých, což jsou v přepočtu na hlavu nejméně třikrát lepší výsledky než v Česku.

„Spoléhají na disciplinované chování lidí, tedy hygienu a dodržování odstupů. Roušky se tu nosí ve veřejné dopravě, v obchodech a u lékařů, jinak nejsou povinné,“ uvádí velvyslanec.

Omezené je také sdružování lidí nad pět osob, zavřené jsou školy i restaurace a veškeré kulturní akce. Doporučuje se práce z domova, naopak nedoporučuje se pohyb venku nebo cestování do zahraničí.

V porovnání s ostatními skandinávskými zeměmi je Dánsko podle Pecha někde uprostřed, pokud jde o přísnost opatření: „Je rozhodně mírnější než Finsko a Norsko a poněkud striktnější než Švédsko, ale rozdíl není tak dramatický.“

V Rakousku se od příštího týdne uvolní koronavirová opatření. Otevřou se obchody, muzea nebo školy

Číst článek

„Dánové jsou optimisté a věří každé dobré zprávě. Během podzimu to bylo tak, že se hodlali naučit žít s virem, teď je tu vakcinace, o které jsou třeba z Velké Británie dobré zprávy. Takže není důvod, aby propadali malomyslnosti,“ myslí si velvyslanec.

„Ale je zřejmé, že všichni – počínaje mládeží a konče premiérkou, u které je už frekvence drobných přešlapů větší – jsou už unavení,“ uzavírá Pech.

Funguje v Dánsku karanténa a jak vypadá systém kompenzací? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme