‚Trpíme tu, Švédsko se změnilo.‘ Kurdové kritizují Stockholm, že se kvůli NATO sklonil před Tureckem
Když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na konci ledna podepsal jako předposlední vstup Švédska do Severoatlantické aliance - 20 měsíců po podání přihlášky – znamenalo to uklidnění napjaté diplomatické situace. Zatímco politici si vzájemně gratulují, v jedné švédské komunitě nálada ani zdaleka tak pozitivní není. Příslušníci tamní početné kurdské diaspory tvrdí, že diplomatický úspěch Stockholmu jde na jejich úkor, všímá si The Guardian.
„Nikdy jsem ve Švédsku nezažil tak těžké období jako nyní,“ řekl novinářům 58letý Kurdo Baksi, kurdský komentátor a spisovatel, který se do Švédska přestěhoval z Turecka už jako dítě. Ve Švédsku žije odhadem padesát až sto tisíc Kurdů původem z Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu.
Erdogan podepsal vstup Švédska do NATO. Už chybí jen souhlas Maďarska
Číst článek
Baksi tvrdí, že od podání švédské žádosti o vstup do NATO před téměř dvěma lety místní Kurdové čelí nepříjemnostem kvůli snaze Stockholmu vyhovět Erdoganovým požadavkům, kterými podmínil schválení švédského členství v Severoatlantické alianci. „Kurdové zde trpí. I já jsem trpěl. Mnozí potřebují pomoc,“ popsal.
Baksiho například jako vlivnou osobnost komunity kontaktovalo 42 švédských Kurdů, kteří tvrdí, že o nich Säpo (švédská bezpečnostní služba) podala zprávy migračnímu úřadu ve snaze ukončit jejich povolení k pobytu v zemi. Celkově jde ale podle Baksiho hned o několik stovek takových případů.
„Tyto osoby nejsou podezřelé ze spáchání trestného činu, ale Säpo tvrdí, že tyto osoby jsou v manželském svazku s osobami se švédským občanstvím, které jsou možná zapletené do teroristických aktivit. A pokud žijete s takovou osobou, podporujete terorismus, říká švédská bezpečnostní služba,“ shrnul Baksi.
Säpo v prohlášení taková obvinění kategoricky odmítlo. „Jakožto bezpečnostní služba se nezaměřujeme na konkrétní menšiny, etnické nebo jiné skupiny. Práce bezpečnostní služby je zaměřena proti jednotlivcům, kteří představují nebo mohou představovat hrozbu pro bezpečnost Švédska,“ uvedla její mluvčí.
Shovívaví k teroristům
Erdogan již dříve obvinil historicky neutrální Švédsko z toho, že poskytuje azyl představitelům kurdských politických stran, které Turecko považuje za separatisty a teroristy.
Kurdové v ohrožení. Ve Švédsku sílí obavy z toho, co tamní vláda obětuje za vstup do NATO
Číst článek
Do výčtu Erdogan zahrnul například i Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou ovšem Stockholm na svůj teroristický seznam zařadil jako druhý na světě (hned po Ankaře) už v 80. letech, podotýká The Guardian.
Paul T. Levin, ředitel Institutu tureckých studií Stockholmské univerzity, vysvětlil, že politická mobilizace Kurdů ve Švédsku byla v posledních letech vysoká, což vedlo k tomu, že se do popředí dostávala i sdružení spojená nebo napojená na PKK.
„Ačkoli je PKK ve Švédsku od 80. let klasifikována jako teroristická organizace, úřady jsou k ní shovívavější než v mnoha jiných evropských zemích,“ dodal.
Zvýšený dohled
Což se teď podle některých kritiků změnilo. Ve snaze naklonit si Turecko, aby schválilo švédský vstup do NATO, úřady údajně zvyšují dohled nad Kurdy žijícími ve Švédsku a Säpo žadatele o azyl podrobuje důkladné prověrce. Kromě toho se z nařízení úřadů uzavírají bankovní konta kurdských charitativních organizací.
V zemi kvůli tomu například přestal působit Červený půlměsíc. „Krůček po krůčku zavírají instituce kurdské diaspory ve Švédsku. To stoprocentně souvisí se švédským dialogem s Tureckem,“ uvedla humanitární organizace.
Objevily se také informace, že desítkám lidí bylo zrušeno povolení k pobytu, aniž by se dopustily něčeho trestného.
Několik dnů poté, co Turecko švédský vstup do Severoatlantické aliance schválilo, oznámil veřejnoprávní rozhlas Sveriges Radio, že k 1. dubnu 2024 uzavře svou kurdskou zpravodajskou redakci, spolu s ruským a tigrajským vysíláním.
Maďarsko stále neodsouhlasilo rozšíření NATO o Švédsko. Může to ohrozit vztahy s USA, tvrdí senátoři
Číst článek
Důvodem má být potřebné snižování nákladů a podle vyjádření pro The Guardian to rozhodně nemá nic společného se vstupem do NATO. Mnozí švédští Kurdové jsou ovšem přesvědčení o opaku - mají za to, že jde o součást širší snahy o omezení kurdské komunity s cílem udobřit si Ankaru.
‚Švédsko se změnilo‘
„Nejdemokratičtější země světa, Švédsko, se sklonila před jednou z největších dikatur na světě,“ okomentovala aktuální situaci Amineh Kakabavehová, bývalá švédská poslankyně íránského kurdského původu, která měla dříve policejní ochranu kvůli výhrůžkám smrtí.
„Ve Švédsku stále mluvíme o hodnotách, lidských právech a bezpečnosti lidí, kteří jsou přistěhovalci nebo žadateli o azyl. Nyní ale nejsou v bezpečí,“ dodala
Podobně to cítí i Cihanê Ruzer, šedesátiletý majitel kurdské restaurace ve stockholmské čtvrti Hammarby Sjöstad. „Přišel jsem do Švédska, protože jsem věděl, že Švédsko patří mezi země, které hájí lidská práva. Bohužel i Švédsko tuto linii opustilo,“ řekl novinářům. V zemi se údajně stále cítí bezpečně, Švédsko ale i podle něj po podání přihlášky do NATO prošlo výraznou změnou.
