Rusko a Bělorusko posílí svazový stát, prohlásil Šojgu. Reaguje na rozšiřování NATO o Finsko a Švédsko

Rusko a Bělorusko posílí „společný svazový stát“ v reakci na nárůst vojenských aktivit Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Moskvě to podle agentury TASS řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko

Rusko plánuje posílit svazový stát s Běloruskem (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Vojenské aktivity NATO výrazně vzrostly poté, co se k Alianci připojilo Finsko a blok do sebe začlenil i švédské vojenské struktury. Pro nás zůstává otevřenou otázka, co Helsinky a Stockholm získaly svým zapojením do vojenské konfrontace s Ruskem,“ prohlásil Šojgu.

Rusko podle ministra obrany pozorně sleduje probíhající změny v souvislosti s Severoatlantickou aliancí. „Budeme adekvátně reagoval na bezpečnostní hrozby a pokusy o provokace, včetně posílení bezpečnosti svazového státu Ruska a Běloruska,“ zdůraznil.

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila loni v únoru. Zatímco Finsko se členem letos v dubnu stalo, přistoupení Švédska zatím stále blokuje Turecko s Maďarskem.

Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště tureckým disidentům, které Ankara označuje za teroristy. Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti.

Maďarský parlament podle všeho projedná ratifikaci švédské žádosti o vstup do NATO po letní pauze.

Moskva už pravděpodobně finančně nepodporuje wagnerovce, tvrdí britské ministerstvo obrany

Číst článek

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině Šojgu na konferenci uvedl, že vojenské zdroje Ukrajiny jsou „téměř vyčerpané“. Speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá válku na Ukrajině, podle něj ukázala, že neexistuje nic, co by „nedokázaly zničit ruské zbraně“.

Jak ministr dodal, historie Rusku opět přisoudila roli „lokomotivy při prosazování zájmů většiny nezávislých států“ a porážka Kyjeva se stane „faktorem v boji proti modernímu neokolonialismu“.

„Rusko nestojí v opozici proti ukrajinským ozbrojeným silám, ale proti celému kolektivnímu Západu, ke kterému se nedávno připojily jednotlivé státy Asijsko-pacifického regionu,“ tvrdil ruský ministr obrany.

Zahraniční poradci podle něj využívají ukrajinské vojáky k tomu, aby „si cvičili různé vojenské operace za použití západních zbraní, aniž by brali v úvahu ztráty“.

‚Speciální vojenská operace‘

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Moskva svou agresi neoznačuje za válku, ale pojmem „speciální vojenská operace“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Do útoku na Ukrajinu se postupně zapojily různé ruské soukromé vojenské skupiny, především žoldnéřská Wagnerova armáda, ale třeba i vojáci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.

Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka rozpoutaná na Putinův rozkaz si podle ověřených údajů Organizace spojených národů vyžádala tisíce obětí z řad civilistů na obou stranách.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme