Nedostupné léky, nefunkční vláda. Libanon je rok po explozi na pokraji kolapsu

Výbuch přístavní haly srovnal v úterý 4. srpna 2020 se zemí velkou část libanonského hlavního města Bejrútu. Nejničivější exploze 21. století připravila o život 207 lidí a zranila jich více než 7500. V hale explodovalo téměř 3000 tun dusičnanu amonného neboli ledku, které libanonská vláda zkonfiskovala a skladovala šest let. Rok po tragédii se země zmítá v chaosu ekonomické, společenské a vládní krize, jejíž konec je zatím v nedohlednu.

Bejrút Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bejrútský přístav rok po explozi skladu

Bejrútský přístav rok po explozi skladu | Zdroj: Reuters

Jednatřicetiletý Gilbert Kahaan nabíjí telefon. Ten nepatří jemu, patří jeho přítelkyni Sarah, jedné z obětí loňské exploze. Každý den jí píše zprávy přes platformu WhatsApp, jeho zprávy budou doručeny, ale nezodpovězeny. Stejně jako mnohým dalším, i jemu se po tragédii život zastavil.

„Říká se, že život jde dál, ale můj nejde. Skončil 4. srpna loňského roku,“ uvedl Kahaan pro The Independent. Když k výbuchu došlo, se Sarah si povídali přes videohovor. Její smrt tak viděl v přímém přenosu.

„Prožívám to každý den znovu. Nemůžu spát. Představuju si, že je jen na cestách,“ dodává zdrceně Kahaan. Tak jako ostatním přeživším, i jemu se stále nedostalo úplných informací, co tehdy bylo špatně.

Země bez ničeho

Stát nyní ani nedokáže zajistit občanům věci potřebné k životu. Světová média v poslední době informovala především o nedostatku elektřiny, který trápí většinu obyvatel země.

Monika Sadeehová, Češka žijící v Libanonu, uvedla pro Seznam Zprávy, že je elektřina dostupná v průměru dvě hodiny denně. „My jsme třeba za generátor platili 800 tisíc libanonských liber, což je pro řadu lidí celá výplata,“ dodala Sadeehová.

Elektřina ale není to jediné, čeho je v zemi nedostatek. Lidem docházejí léky, v lékárnách je jich zoufale málo a dodávky váznou. I pro základní léčiva momentálně lidé létají do tureckého Istanbulu.

Problémy se dotkly i libanonských nemocnic. „Ty už poskytují jen základní péči, nedávno třeba nemocnice oznámily, že omezí dialýzu, a to je přece základní věc,“ prohlásila Sadeehová.

Pokračující protesty

Situace se pro většinu obyvatel stává neúnosnou. Nedostatek potravin, léků, benzinu a dalších nezbytností se projevuje převážně ve velkých městech. Libanoncům se současná situace nelíbí. Na konci června například vyšly davy do ulic druhého největšího města Tripolisu.

Protesty mají k poklidným vyjádřením nesouhlasu daleko, účastníci se například pokusili zapálit kanceláře vlády a vniknout do budovy. Podle serveru Al-Džazíra bylo zraněno několik demonstrantů i členů bezpečnostních složek.

Several injured in Lebanon protests over plunging currency aje.io/jnw69n

11:03 – 27. 06. 2021

42 158

Nefunkční vláda

Nepokoje míří především proti současné vládě, která funguje bez důvěry již 11 měsíců. Současný předseda kabinetu Hasan Dijáb podal demisi v srpnu 2020 po bejrútském výbuchu. Prezident Michel Aoun pověřil sestavením vlády bývalého premiéra Saada Haririho, kterému se ale po celý rok nepodařilo sestavit vládu.

Na důvěře politickým činitelům nepřidává ani stále neukončené vyšetřování okolností loňské přístavní exploze. Organizace Human Rights Watch (HRW) v úterý zveřejnila zprávu, ve které uvádí, že prezident, premiér Dijáb a další bývalí ministři jednali nedbale a nepodnikli kroky k ochraně veřejnosti, i když o rizicích věděli, informovala ČTK.

Vyšetřování výbuchu v Bejrútu pokračuje. Interpol hledá majitele a kapitána lodi, která přivezla ledek

Číst článek

Bejrútský soudce Fadi Sawan vedl vyšetřování výbuchu. V prosinci navrhl obvinění premiéra Dijába a tří bývalých ministrů z nedbalosti okolo prevence exploze. O měsíc později byl odvolán. Vyšetřování incidentu tak stojí na mrtvém bodě.

Ovlivnění nezávislého státního šetření je jedním z hlavních témat současných demonstrací, které na výročí tragédie plánují.

Možné vazby na Sýrii

Účast libanonských politiků na katastrofě ale není jedinou nezodpovězenou otázkou. V lednu 2021 Al-Džazíra informovala o zjištění novinářů, že loď, která náklad dusičnanu přivezla, původně nemířila do Mosambiku, jak uváděly dokumenty, ale právě do Libanonu.

ČTK uvedla, že společnost Savaro Limited, která přepravu zajišťovala, je podle britského listu The Guardian napojena na tři osoby, které mají syrské a ruské občanství a které jsou napojeny na diktátorský režim syrského prezidenta Bašára Asada. 

Human Rights Watch vyzvala Radu OSN pro lidská práva, aby povolila nezávislé vyšetřování případu. Evropská unie uvedla, že je připravena uvalit sankce z důvodu neřešení politické krize, která v Libanonu loni nastala. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dle Seznamu Zpráv oznámil, že by sankce měly postihnout konkrétní lidi spíše než instituce.

Francouzská naděje

Zemi by z krize mohla pomoc Francie, jíž je Libanon bývalou kolonií. Prezident Emmanuel Macron na středeční konferenci k prvnímu výročí bejrútského výbuchu podle ČTK přislíbil pomoc v podobě 100 milionů eur a půl milionu dávek vakcín proti covidu-19. Pandemie je v politicky zdevastovaném Libanonu až na druhém místě.

#Beirut port explosion anniversary: @Michelle Bachelet stresses urgent need for #Lebanon govt to ensure transparent, effective, thorough & impartial investigation & hold those responsible accountable. Victims’ rights to effective remedy+reparations must be upheld ow.ly/Txod50FJ9s4

10:57 – 03. 08. 2021

69 218

Macron z úpadku země viní neschopné politiky a upozorňuje, že pomoc nebude zadarmo.  „Krize v Libanonu není nešťastnou náhodou ani řízením osudu. Je to výsledek úpadku jednotlivců a kolektivu a neospravedlnitelných dysfunkcí,“ uvedl prezident. Libanonci si rozhodně zaslouží víc než žít z mezinárodní solidarity.“

Konference o Libanonu spolupořádané OSN se účastní asi 40 světových vůdců. Videozprávu zaslal i prezident USA Joe Biden. Na konferenci by státy měly vybrat na pomoc Bejrútu až 350 milionů eur.

Dvě podobná setkání už Francie v minulosti uspořádala. Na nich se podle agentury AFP celkem vybralo 280 milionů eur.

Timon Láska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme