Lipavský: Africké země si uvědomily, že spolupráce s Čínou není výhodná. Česko nabízí partnerství
Investice do ekonomiky, pokračování dlouholetých vztahů a posun rozvojové agendy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v rozhovoru pro iROZHLAS.cz jmenoval body, na které se chce zaměřit při návštěvě Angoly a Zambie. „Zhoršila se bezpečnostní situace ve světě. Potřebujeme funkční OSN a na její úrovni potřebujeme odsoudit ruské kroky proti Ukrajině. 54 afrických hlasů je významná síla,“ vysvětluje motivace, proč chce jednat s africkými lídry.
Proč jste si jako cíl cesty vybral subsaharskou Afriku?
V letošním roce doháním do určité míry rest z loňska, kdy jsem nemohl tolik cestovat. Bylo to dané zaprvé tím, že v první polovině roku vypukla ruská invaze na Ukrajinu, tomu jsme se hodně věnovali. Ve druhé polovině roku pak probíhalo české předsednictví, kdy se spousta akcí odehrávala v Praze a nebylo tolik prostoru cestovat mimo Evropu.
Letos jsem již vycestoval do Indie, Perského zálivu, plánuju cestu do Jižní Ameriky, určitě se tam vejde i nějaká střední Asie a Indo-Pacifik. Rostoucí význam Afriky v současném geopolitickém kontextu jednoznačně velí, aby bylo Česko přítomno a bylo diplomaticky vidět v Africe, mám na mysli zejména subsaharskou Afriku.
Podle čeho právě tyto konkrétní země? Během čtyř dnů navštívíte Angolu a Zambii.
Hledali jsme země, které jsou nejperspektivnější z hlediska rozvoje vztahů a zároveň se tam ministerská cesta, třeba i v doprovodu podnikatelské delegace nejvíc vyplatí. Z toho nám vyšla nejlépe Angola.
Když už takhle daleko cestujeme, nechtěli jsme jet pouze do Angoly, a doplnili jsme tedy i Zambii, kde máme zase velmi širokou a bohatou agendu z hlediska rozvojové spolupráce a lidskoprávních projektů. Jsou to dvě plnohodnotné návštěvy, které jsou takto spojeny.
Síla 54 států
O subsaharské Africe jste mluvil už ve chvíli, kdy jste se ujímal úřadu. Jaký geopolitický hráč to podle vás je?
Nejde mluvit o Africe jako o jednom hráči. Ve světě se zhoršila bezpečnostní situace ve světě a potřebujeme funkční OSN a na její úrovni potřebujeme odsoudit některé ruské kroky proti Ukrajině. 54 afrických hlasů je významná síla.
Valné shromáždění OSN vyzvalo Rusko k odchodu z Ukrajiny. Rezoluci podpořilo 141 zemí, sedm bylo proti
Číst článek
Ale není to jenom o tom, je to o rozvoji obchodní spolupráce, která partnerským způsobem dokáže dát africkým zemím lepší nabídky než třeba ty, se kterými přichází Rusko a Čína. Není to úkol, který by mohlo naplnit Česko samotné, je to úkol, který jsme si v Evropě kolektivně zadali.
Ministerstvo také zdůrazňovalo, že Afrika může být důležitá pro českou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN. V jakém smyslu?
Je to právě těch 54 hlasů z Valného shromáždění OSN. Je potřeba s každou zemí mluvit, komunikovat a vysvětlovat to, co bude znamenat Česko v Radě bezpečnosti pro tyto konkrétní země.
V této souvislosti bych vzpomenul rok 1994, kdy Česko bylo členem Rady bezpečnosti a byl to tehdy náš velvyslanec v OSN, pan Karel Kovanda, který jako první označil, že to, co se odehrávalo tehdy ve Rwandě, byla genocida. Opravdu má smysl, abychom usilovali o členství v Radě bezpečnosti a jsou i momenty, kdy to má historické dopady.
Ekonomické pouto
Zdůrazňujete ekonomickou provázanost, zároveň tím vysvětlujete, proč s sebou berete podnikatelskou delegaci. Uvádíte ale také potřebu rozvojové spolupráce, která se nicméně v těch dvou konkrétních zemích, které navštívíte, liší. Do prioritních zemí spadá Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko a Zambie – třeba Angola tedy chybí. Rámec je dán do roku 2023, k jakému přehodnocení následně dojde?
V tuhle chvíli nechceme přehodnocovat seznam prioritních zemí pro rozvojovou pomoc, nicméně dlouhodobým úkolem pro celou politickou scénu bude najít větší financování.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyhodnocuje množství finančních prostředků, které jednotlivé země dávají na rozvojovou spolupráci a Česko se bohužel tradičně řadí k zemím, které přispívají na rozvojovou spolupráci nejméně. Zároveň se ukazuje, že je celá řada forem spoluprací, které mají pozitivní vliv na vzájemnou spolupráci. Skutečně to není jenom o tom, že bychom posílali peníze ven.
❓ Proč je cesta do Afriky důležitá?
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) June 12, 2023
👉🏻 S Afrikou sdílíme společné zájmy a spolupracujeme dlouhodobě v mnoha oblastech.
👉🏻 Česko je v Africe uznávaným partnerem a naše vztahy musíme i nadále prohlubovat.
Více o cestě ⬇️@JanLipavsky pic.twitter.com/x3INDBsyvR
Sám pro sebe mám pro letošek velký úkol, abych celou rozvojovou agendu posunul o kus dál, protože současný stav není dlouhodobě uspokojivý. Rozumím tomu, že za současné rozpočtové situace není možné, abychom jednorázově a urychleně navýšili prostředky, ačkoliv teď do výdajů budou vstupovat finanční prostředky vynaložené v souvislosti s Ukrajinou, to číslo tedy povyroste.
Každopádně je potřeba se podívat na to, jakým způsobem děláme rozvojovou pomoc a jakým způsobem o ní komunikujeme s veřejností a jak se to promítá do vzájemných bilaterálních vztahů.
A budou na to prostředky? I vzhledem k tomu, že vláda rozhodla o škrtech na všech ministerstvech, kde byl požadavek pokrátit zbytné položky.
Měli jsme k tomu na vládě jednání i k těm dotačním titulům, kam část rozvojové pomoci náleží a kde ministerstvo zahraničních věcí nebylo kráceno. Přál bych si nárůst, ale vnímám realitu a je to něco, co v rámci politické dohody máme. Po jednom z těch jednání jsem to komentoval, že z hlediska zahraniční politiky to z mého pohledu proběhlo korektně.
Tlak v zákulisí, rozmrzelí ministři. Tvrdohlavou vládu čeká ve Sněmovně obstrukční peklo
Číst článek
Není to tak dávno, co byl angolský ministr pro ekonomiku a plánování Mário Augusto Caetano João v Česku. Po jeho návštěvě se zmiňovalo, že je v jednání mezivládní dohoda o ekonomické a průmyslové spolupráci. V jaké fázi to nyní je?
Konkrétně tohle do Angoly uzavřít nejedeme. Ale je to další moment, abychom o tom diskutovali. Setkám se tam s celou řadou důležitých lidí a uvidíme, kam se potom v té věci posuneme. Je v našem zájmu sjednávat tyto dohody, je v našem zájmu sjednávat různá memoranda o spolupráci. Má to formující vliv potom na to, jak ta spolupráce běží a aby se na nic nezapomnělo.
Je to tedy v začátcích?
Ano, je to v začátcích.
Často mluvíte o ekonomické diplomacii jako o základním kameni, na kterém budujete bilaterální vztahy. Ale co třeba kulturní diplomacie? Na té by se dalo stavět právě v Angole, kde se ve státní správě, ale nejen tam, pohybuje řada absolventů českých škol, kteří stále mluví česky.
Diplomacie je jenom jedna a ty vztahy jsou jenom jedny, je potřeba se na ně vždy dívat celistvě a vždycky podporovat to, co má největší efekt a dopad. Kulturní nebo veřejná diplomacie je naprosto stěžejní. Koneckonců je to velká priorita i pro mě samotného, věnuji jí velké úsilí. Česko na ni vynakládá poměrně značné prostředky, ačkoliv bych si představoval, že ty věci mohou být více vidět.
Evropa nahrazuje energii z Ruska zkapalněným zemním plynem. Nabídka je ale stále omezená
Číst článek
Konkrétně v Africe připravujeme kampaň strategické komunikace, která bude nejenom prezentovat Česko a s jakými nabídkami Česko do Afriky přichází, tak aby Afrika rozuměla tomu, co naše země může znamenat.
Také je ale třeba zamyslet se nad tím, jakým způsobem se můžeme vymezovat vůči vlivu Ruska a Číny. Kulturní diplomacie i ve vztahu s tím, že jsou některé africké země, kde celá řada elit studovala v Československu, vzpomínají na Prahu, na Brno, často tam mají i rodinné vazby – je potřeba s tím pracovat a využívat každého měkkého nástroje, kterého v diplomacii máme.
Významní dodavatelé plynu
Zmínili jsme vlivy Ruska a Číny. Právě tyto země do značné míry ovlivňují průmysl, který je pro subsaharskou Afriku stěžejní – těžbu ropy. Jakým způsobem by se dala navazovat spolupráce Západu třeba s Angolou nebo Zambií v tomto odvětví? Když byl v Praze angolský ministr, doprovázela jeho návštěvu také debata o LNG terminálech.
Česko má v tomto ohledu dvě role. Zaprvé jsme konzumentem těchto (ropných) produktů, a je tedy relevantní s námi hovořit, protože Česko odebírá a platí za tyto suroviny. Zároveň máme poměrně zajímavý průmysl, který může podporovat spolupráci v energetickém sektoru.
Je důležité, že i africké země si uvědomují nutnost přechodu na obnovitelné zdroje energie, nikdo to nepopírá, ale je potřeba hledat cestu, jak k tomu ekonomicky dojít. Můžeme být svědky třeba toho, že Spojené státy americké dělají v Angole velký energetický projekt stavby na solární energii. Tyto příležitosti mohou být ve výsledku zajímavé i pro české společnosti.
Česko loni snížilo dovoz ruského plynu na čtyři procenta. Do budoucna chce být nezávislé úplně
Číst článek
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu nabízely africké země své ropné zdroje, aby se Evropa mohla odstřihnout od ruských nerostných surovin. Proběhla o tom debata? Dospěla někam? Chystá se Česko uzavírat kontrakty s africkými dodavateli?
Nemůžu mluvit o tom, jestli vláda plánuje uzavírat nějaké kontrakty, to nechám na pana ministra Jozefa Síkelu (STAN), který to má v kompetenci. Ale určitě se díváme na Afriku jako na potenciálního dodavatele energetických surovin i pro Česko.
Zároveň platí, že to, co změnilo hru, je LNG. Protože dokud africké země, které mají hodně nalezišť zemního plynu, nemohly nebo neměly možnost, jak dodat plyn do Evropy jednoduše, tak to nebyl relevantní byznys. V situaci, kdy LNG technologie dosáhla úrovně, kdy se vyplatí dovážet, že se vyplatí stavět terminály, tak je to Angola i celá řada dalších afrických zemí, které se mohou stát významnými dodavateli LNG do Evropy. Jsou to obchodní vztahy, kdy je potřeba najít vhodného investora, mít garanci těchto investic, což může Evropa zajistit.
Vlivy Číny a Ruska
Mluvíte o investorech, já bych to ještě otočila a zaměřím se na věřitele. Protože Angola i Zambie jsou velkými dlužníky Číny v závislosti na těžebním průmyslu a investicemi do něj spjatými. Jak by se do budoucna měl Západ chovat, aby k takovýmto závislostem, které z toho vyplývají, nedocházelo?
Myslím, že celá řada afrických zemí si uvědomila, že spolupráce s Čínou přináší celou řadu nákladů pro ty země a dost často není příliš výhodná, protože je hodně jednostranná. Dluhové pasti jsou součástí celého fenoménu, který obsahuje i drancování nerostného bohatství nebo navážení pracovníků do Afriky.
Sankce na čínské firmy? Varování EU, na které Peking zareaguje neadekvátně, míní expertka
Číst článek
České a evropské nabídky naproti tomu přicházejí s partnerstvím, rovnocenným vztahem, přicházejí se zajímavými technologiemi a to je mým cílem podtrhnout během návštěvy v Angole a Zambii. Takto to budu komunikovat svým protějškům, takto o tom píšu v článku, který vyšel v místních novinách. Věřím tomu, že i když byznysově nemusí být některé naše nabídky nejlepší, tak zároveň k nim ale nemáme žádné další podmínky z hlediska podvazování si spolupráce. Opravdu chceme, aby to byl partnerský vztah.
S tím vlivem se pojí ještě jedna věc, a to je deklarovaná neutralita k ruské agresi na Ukrajině. Africké státy ve skrze odsoudily invazi, zároveň však vyzývají k mírovým jednáním a ukončení války. Mluvil jste o tom, že těm zemím nechcete podsouvat váš pohled. Jakým způsobem ale tedy s nimi chcete o válce na Ukrajině mluvit?
Mojí povinností je vyložit postoj Česka. Mojí povinností je ukázat, co nás ohrožuje, což je ruský imperialismus, a přiblížit tento pohled partnerům v Africe, konkrétně v Angole a Zambii. Tohle je legitimní, po druhé straně to nevyžaduje, aby nějakým způsobem měnila svoji politiku.
Africký obrázek je pestrobarevný. Jsou země, které nemají problém odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině a pak je celá řada zemí, která nechce dávat najevo své stanovisko, jsou tzv. neutrální. Proto je potřeba do Afriky jezdit, s těmito zeměmi mluvit, ukazovat jim náš pohled. Věřím, že když to bude doprovozeno i praktickou spoluprací, dokážeme je získat na naši stranu a třeba potom své stanovisko změní.
Afričtí lídři zamíří do Kyjeva a Moskvy. Lipavský jim před odletem zprostředkuje zkušenost s Ruskem
Číst článek
Jak se díváte na iniciativu šestice afrických prezidentů tzv. mírové mise, kterou chtějí vyjednávat v Kyjevě i Moskvě?
Nese to duch té neutrality, že se setkají s oběma lídry. Myslím si, že je dobře, že navštíví Kyjev, budou mít zkušenost země, která je pod útokem agresora. Jsem zvědavý, jaký to v nich zanechá dojem. Berme to pragmaticky, každé takové jednání může vést k nějakým pozitivním výsledkům.
Nezapomínejme, že Ukrajina udělala několik velmi zajímavých kroků vůči africkému kontinentu, Dmytro Kuleba (ukrajinský ministr zahraničí – pozn. red.) oznámil, že bude otevírat deset zastupitelských úřadů v Africe, zároveň běží velký humanitární projekt Obilí pro Afriku. To ukazuje, že Ukrajina má velký zájem o Afriku, protože si uvědomuje její váhu, třeba v rámci OSN.
Věříte v nějaké konstruktivní závěry, které budou po „mírové misi“ následovat?
Nechci předjímat, nepřísluší mi to komentovat, dokud neuvidíme výsledky. Ale jak říkám: jsem rád, že se to odehraje, je to důležitý moment, především z hlediska toho, že navštíví Kyjev. Rád si počkám na výsledky. Uvidíme, jestli bude nějaké společné prohlášení, to těžko předjímat.
Nicméně není to běžné, aby šest afrických lídrů cestovalo někam společně, to už samo o sobě o něčem vypovídá.
