Za rok by se Maďarsko mělo postavit do čela Rady Evropské unie a nastolovat témata pro následujících šest měsíců. Z toho ale mají obavy poslanci Evropského parlamentu, kteří vyzvali členské státy, aby vystavily maďarskému předsednictví stopku. Jak pro iROZHLAS.cz upozorňuje analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), tento scénář není příliš pravděpodobný. Pokud by došlo na hlasování v Radě, ani postoj Česka není zřejmý.

Analýza Brusel/Budapešť 7:00 7. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Byla by pro to potřeba politická vůle, protože rozhodnutí by bylo ultimátně na Radě. Stejně jako v mnoha jiných problémech, které se týkají Maďarska, bychom potenciálně narazili zejména u některých členských států na to, že mají chuť Maďarsko podpořit. Tím myslím konkrétně Polsko,“ zhodnotila Janebová.

Blízkost a pochopení pro rozpory Maďarska a Polska s institucemi EU odůvodňuje tím, že obě země se musí vypořádat s podobnými problémy. Navíc maďarské a polské předsednictví na sebe navazuje.

Není proto překvapením, že vláda Viktora Orbána našla zastání u polského protějšku. Maďarska se zastal premiér Mateusz Morawiecki.

Odebrat Maďarsku předsednictví by podle Morawieckého bylo jasným porušením smluv o EU. „Zničit tímto způsobem řízení Evropské unie nevede nikam, vede to do katastrofy,“ řekl polský premiér.

Nezávazná rezoluce

Téma maďarského předsednictví otevřel minulý týden Evropský parlament. Ten totiž odhlasoval rezoluci, která vybízí Radu k jednání. Kladně se vyjádřily dvě třetiny poslanců – 442 pro, 144 z nich bylo proti. O tom, jak hlasovali čeští europoslanci, se dozvíte dále v textu.

Členské státy tímto rozhodnutím parlament vyzval, aby neumožnily Maďarsku od července 2024 předsedat Radě EU.

Maďarsko má vleklé problémy s právním státem a dodržováním unijních hodnot, a europoslanci nyní hrozí, že přijmou „odpovídající opatření“, pokud členské státy nebudou otázku maďarského předsednictví řešit.

„Většina odborné komunity zastává ten názor, že ze strany Evropského parlamentu jde o politickou deklaraci. Má sice politickou váhu a některé následné kroky by také mohly mít dopad, ale to, po čem parlament volá ve své rezoluci, aby Rada podnikla ‚vhodné kroky‘ nebo on sám k nějakým přikročí, to není žádným způsobem legálně vymezeno a nelze si pod tím nic konkrétního představit,“ poznamenala k tomu expertka Janebová.

Europoslanci nechtějí Maďarsko v čele Rady EU. Budapešť prý nerespektuje unijní právo a hodnoty

Číst článek

Parlament podle ní plní svoji funkci. Prostřednictvím svých prohlášení totiž stimuluje politickou debatu. „Reálný dopad na to, že by se předsednictví zrušilo nebo posunulo, z toho ale automaticky nevyplývá,“ zdůraznila expertka, která dlouhodobě sleduje maďarskou politiku.

‚Citlivé téma‘

Odebrání předsednictví by byl bezprecedentní krok a musely by ho potvrdit národní vlády v Radě. Není nicméně jasné, kdo konkrétně by se otázkou měl zabývat. V úvahu připadají dvě varianty: Rada pro obecné záležitosti nebo summit evropských lídrů.

Problematiku Maďarska tradičně na Radách řeší ministři, nicméně rozhodnutí o předsednictví přijímá Evropská rada, na které přijatá opatření schvaluje kvalifikovanou většinou. Ani autoři rezoluce rébus nevyřešili, rozhodnutí přehodili na Radu.

Server iROZHLAS.cz proto oslovil české aktéry zahraniční politiky, kteří připadají v úvahu, že budou vyzváni k nějakému stanovisku.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) prostřednictvím mluvčí vzkázal, že se jedná o „velmi citlivé téma“, jehož vývoj na resortu sledují. Na dotaz, jak by hlasoval, pokud by se bod maďarského předsednictví dostal na Radu pro obecné záležitosti (GAC), neodpověděl.

Obdobně neurčitě odpověděl také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jedná se o hypotetickou otázku, která nepřísluší komentovat ministrovi zahraničí. Podle Smlouvy o fungování EU rozhoduje o případném posunutí předsednictví Evropská rada kvalifikovanou většinou,“ poznamenal Lipavský.

O vyjádření požádal iROZHLAS.cz také premiéra Petra Fialu (ODS). Jeho mluvčí Václav Smolka však pouze sdělil, že nepředpokládá, že se téma Maďarska a otázka možného zásahu do jeho předsednictví objeví na nadcházejícím jednání Evropské rady, a proto považuje dotaz za předčasný.

Opatrnost ve vyjadřování s předními politiky nesdíleli čeští europoslanci. Devět z nich hlasovalo pro rezoluci, čtyři byli proti, pět se zdrželo a trojice nehlasovala.

Maďarské předsednictví

Janebová z AMO je k dalšímu vývoji skeptická. „Myslím si, že Rada neudělá nic a potom přijde na to, jestli se parlament odhodlá k tomu, že by třeba přistoupil k bojkotu maďarského předsednictví. Čímž by fakticky zablokoval legislativní proces v půlročním období,“ poznamenala.

Tři poučení pro Unii. Německý kancléř na Den Evropy mluvil o jednotě i nákupu munice pro Ukrajinu

Číst článek

Maďarské předsednictví má startovat příští rok v červenci, čili proběhne v měsících následujících po červnových eurovolbách. Dá se předpokládat, že to nebudou „legislativně nejnabitější“ měsíce. V té době se budou ustavovat staronové frakce v Evropském parlamentu, zvolí se složení Komise a vymezí se její priority.

Janebová v tomto ohledu upozornila na aspekt, který může zahýbat s postojem unijních institucí k maďarskému předsednictví. Po volbách totiž může vzniknout úplně jiný parlament co do jeho složení.

„Nevíme, jaká bude převládající politická ideologie. Dá se předpokládat, že posílí pravicově-populističtější strany. V tomto kontrastu je aktuální Evropský parlament hodně aktivistický, minimálně pokud jde o Maďarsko,“ uvedla.

Bezprecedentní tlak

Unie dlouhodobě s nelibostí nese maďarské omezování plurality médií, akademické svobody, činnosti nevládních organizací nebo práv sexuálních menšin. Podnikla kvůli tomu kroky ohledně ochrany právního státu a zjištění stavu korupce v zemi. Jak iROZHLAS.cz informoval loni na podzim, došlo také ke zmražení unijních fondů pro Maďarsko.

Pro Maďary je Evropská unie ‚boxovací pytel‘. Orbán už léta předvádí dvojí hru, neustává a přitvrzuje

Číst článek

V posledním více než roce se také projevuje maďarský odmítavý postoj k vojenské podpoře Ukrajiny. Nelibost vyvolává také fakt, že premiér Orbán nadále udržuje vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mimo jiné i kvůli tomu nyní europoslanci vyjadřují obavy z průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku.

Tlak EU vůči Maďarsku je unikátní a bezprecedentní, s vládou vedenou Viktorem Orbánem to ale příliš nedělá.

Jako nejefektivnější se ukázala být finanční pobídka a pohrůžka odebráním unijních fondů, která odstartovala určité reformy. Následně se však znovu opakovaly stejné scénáře, kdy Maďarsko blokuje schválení dalšího balíčku na pomoc Ukrajině.

Reakce Maďarska

Maďaři nechtějí přijmout výtky vznesené parlamentem. Rezoluci považují za lichou. „Je to vnímáno jako nějaký politický aktivismus Evropského parlamentu, ale není cítit ohrožení maďarského předsednictví,“ popsala analytička Janebová.

Prezidentka Katalin Nováková se nechala slyšet, že doufá, že „nebude přijato žádné nedemokratické řešení v rozporu se zákonem a že seriózní lidi nenapadne, že by mohlo být zpochybněno předsednictví Maďarska v Radě EU“.

Europoslanec za Orbánovu stranu Fidesz Balázs Hidvégi řekl: „Levicoví členové Evropského parlamentu podporující válku (na Ukrajině) se nemohou smířit s tím, že Maďarsko je pro mír a nepodporuje válečné štváčství.“

Změna maďarského postoje se tak nedá očekávat. Budapešť se odvolává na to, že pokud by jí bylo předsednictví odebráno, znamenalo by to porušení smluv o fungování EU.

„Pokud něco změní postoj Maďarska, rozhodně to nebude tato pohrůžka Evropského parlamentu. Existují zbraně mnohem většího kalibru, které byly použity a stejně nic moc nezmohly,“ uzavřela skepticky pro iROZHLAS.cz Janebová.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít