‚Práva jsou pro Němky, ne pro naše ženy.‘ Palestinská křesťanka popsala zážitky po útěku do Berlína
„Co tu děláš? Jsi přece ženská. Padej domů,“ pokřikovali na Hayat muži v Berlíně při lekcích integrace pro migranty a uprchlíky. Arabská křesťanka z Palestiny se se zážitky z táborů a systému začlěňování příchozích svěřila německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Popsala strach z islámského fundamentalismu, se kterým se v Německu setkala, ale i vágní reakce úřadů.
„Bylo to jako sen. Byla jsem tady. Poprvé v životě jsem se cítila svobodná,“ vzpomíná Hayat na svůj příchod do Německa, kam v září 2016 přišla z Palestiny.
Džungle, kde 80 lidí čeká na jednu sprchu. Reportáž z přeplněných uprchlických táborů před branami EU
Číst článek
Její jméno redakce německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) z obav o její bezpečnost změnila.
V palestinském Betlémě, kde žije muslimská většina, ale i jedna z největších palestinských křesťanských komunit, vystudovala Hayat anglistiku.
První rozčarování zažila krátce po příjezdu do Německa. Na kurzu integrace do společnosti se setkala s reakcemi mužů, které znala z Pásma Gazy, kde se narodila.
„Co tu děláš? Jsi přece ženská. Padej domů,“ pokřikovali na ni mužští účastníci kurzu. „Bylo by lepší, kdybys držela půst, jsi taková tlustá,“ narážel další na probíhající Ramadán.
Zlí duchové a strach ze tmy
V Berlíně nejprve bydlela v centru pro uprchlíky na bývalém letišti Tempelhof, kde se o ubikaci bez oken dělila se třemi ženami. Muslimka ze Sýrie s ní ale odmítla bydlet: „Je to křesťanka a jsou v ní zlí duchové,“ tvrdila.
V celém objektu žilo na 2,5 tisíce lidí a ke konfliktům tam podle Hayat docházelo téměř každý den. Po zhasnutí světel se v černočerné tmě bála většina žen dojít si byť na toaletu, děsilo je možné obtěžování ze strany strážných a dalších uprchlíků. Vedení zařízení podle ženy na stížnosti nereagovalo. Hayatina Egyptská spolubydlící si dokonce podřezala žíly.
Takové příběhy potvrdila i dobrovolnice pomáhající přicházejícím lidem Irena Kosoková. „Je to jiná kultura. Nemůžeme nic dělat,“ cituje ji deník FAZ. „Ty ženy, které dorazí do Německa, narazí na místě na spáry patriarchálního islámu,“ dodává Kosoková.
Práva pro Němky, ne pro tebe
Hayat při kurzu integrace dostala na Mezinárodní den žen od lektora otázku na práva žen, odpověděla, že v její domovině žádná práva nemají. „Říkáš hlouposti. Očerňuješ nás. Práva žen jsou jen pro Němky, ne pro naše ženy,“ dostala odpověď od mužských účastníků kurzu.
Právě fakt, že se v Německu setkává se stejným způsobem myšlení jako v Pásmu Gazy, považuje Hayat za nejhorší. Podle ní problém nepodceňují jen němečtí politici a úřady, ale i aktivisté a „azylový průmysl“. Žádné věrohodné statistiky o životě žen-migrantek ale podle deníku FAZ neexistují.
Německé úřady ženě azyl zamítly, s pomocí Kosokové se ale odvolala a při čekání na rozhodnutí pracuje v centru na pomoc uprchlíkům.
