Německo reaguje na vzestup ultrapravice. Hodlá posílit kontrarozvědku a zostřit dohled nad zbraněmi
Demokracie se musí umět postavit ultrapravici, prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Berlín by proto chtěl zpřísnit dohled nad zbraněmi, posílit boj s dezinformacemi a sledovat, jestli jejich šíření nefinancují cizí země. Stát vytvoří varovný systém, aby takové kampaně včas podchytil. Německo tak mimo jiné posílí i pravomoci své kontrarozvědky.
Pravicoví extremisté momentálně jsou podle německé kontrarozvědky aktuálně tou největší bezpečnostní hrozbou. Ultrapravice tak v tomto žebříčku překonala i radikální islamisty, kteří v posledních letech stáli za většinou teroristických činů v Německu.
Statisíce Němců opět protestovaly proti krajní pravici a růstu AfD. ‚Jen to odvádí pozornost,‘ namítá strana
Číst článek
Součástí nových opatření, které plánuje vláda, bude také reforma služebního zákona, díky které bude snazší propustit státní zaměstnance, u kterých se zjistí napojení na ultrapravicové skupiny. Upozornil na to zpravodajský server Deutsche Welle.
„Chceme využít všechny nástroje právního státu k ochraně naší demokracie. Chceme rozklíčovat sítě extrémní pravice a odebrat jim jejich příjmy i zbraně,“ okomentovala navrhovaná opatření ministryně Faeserová.
Statisícové celostátní protesty
Poté, co vyšlo najevo, že členové krajně pravicová AfD jednali s dalšími extremisty o tom, jak dostat ze země „všechny, co nemají německý původ“, se po celém Německu konaly masové protesty. Němce plány na deportaci milionů „nepůvodních obyvatel“ pbouřily.
Podle ministryně Faeserové daly tyto stovky tisíc protestujících proti Alternativě pro Německo vládě „povzbuzení a mandát“.
V posledních letech stály ultrapravicové skupiny za několika pokusy o ohrožení německé demokracie. Například tvořili část složek policie a Bundeswehru. Nejvíce známým případem ovšem zůstává spiknutí ultrapravicového hnutí Říšští občané, které plánovalo na konci roku 2022 vládní převrat, tuto konspiraci ale bezpečnostní složky odhalily.
