Pellegrini vs. Korčok. Slovensko hraje o ‚návrat do náruče matičky Rusi‘

Bratislava 25. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ivan Korčok je vítězem prvního kola prezidentských voleb na Slovensku. Jak významné vítězství to je s ohledem na to, jaká byla, respektive jaká nebyla prezidentská kampaň v uplynulých týdnech a měsících? 
Upřesnil bych, že jde o postup do finále, ne přímo o vítězství, ale s velmi dobrým a překvapivým výsledkem.

Nicméně je vítězem prvního kola.
Ano, ale já se dívám na prezidentské volby jako na celek. Ale je to velmi významné v tom, že favoritem voleb byl jednoznačně Peter Pellegrini, čísla ukazovala spíše na něj. Některé agentury měly predikce, že by to mohl být i Ivan Korčok, ale zvlášť po těch jeho ne příliš přesvědčivých výkonech v televizních debatách to pro něj nevypadalo velmi nadějně. Své fanoušky ale velmi příjemně překvapil. Myslím, že v tomto případě to bylo hlavně o mobilizaci a také o tom, že slovenský volič, který by rád udržel Slovensko jako integrální součást západního světa, nemá jinou volbu. Zároveň se v tomto cítí ohrožený, zatímco volič Petera Pellegriniho je momentálně plně saturovaný. Robert Fico v tomto smyslu plní své předvolební sliby a myslím si, že má nižší motivaci se účastnit prezidentských voleb. To mohl být jeden z faktorů. Potom to byl samozřejmě Štefan Harabin, který naštěstí nenaplnil svůj reálný potenciál – skončil třetí s bezmála 12 procenty, což je děsivé číslo na to, kdo je Štefan Harabin a kdo jsou lidé v jeho pozadí. Ale mohlo to dopadnout v tomto směru i pro Štefana Harabina mnohem lépe.

Krajní pravice

Jen pro kontext – Štefan Harabin je muž, který byl šéfem Nejvyššího soudu, posléze byl i ministrem spravedlnosti. V současnosti zastává krajně pravicové, proruské názory.   

Velmi jednoznačně proruské, antizápadní. Diplomaticky řečeno, je to jedna z nejkontroverznějších osobností na slovenské politické scéně.

Ve druhém kole to bude souboj Ivana Korčoka, bývalého šéfa slovenské diplomacie, a Petra Pellegriniho, bývalého premiéra Slovenska a aktuálně šéfa Parlamentu. Jak moc se budou tihle dva prát o Harabinových 12 procent?
Myslím, že by si z toho oba rádi ukrojili podíl. Ačkoli to zní kontraintuitivně, tady to vypadá tak, že Ivan Korčok by neměl mít šanci získat ani jednoho voliče Štefana Harabina. Ve skutečnosti to není úplně beznadějné, protože i Harabinovi voliči mají velmi různé motivace. Už například samotný fakt, že Peter Pellegrini nemá po boku potenciální první dámu, může být pro mnohé z nich problém. To neznamená, že nutně půjdou volit Ivana Korčoka, mohou zůstat doma. Protože pokud je prezidentský kandidát single a je mu 30 let, tak to ještě nevzbuzuje takovou pozornost, jako když je těsně před padesátkou, už to na Slovensku nevypadá dobře a už se to čím dál víc komentuje i ve veřejném prostoru. Tohle bude Peterovi Pellegrinimu v očích voličů Štefana Harabina určitě škodit. Hlavně si myslím, že z jejich pohledu jsou oba – Ivan Korčok i Peter Pellegrini – nepřátelsky liberální prozápadní kandidáti. Možná to tak nevypadá, ale podle mě je Štefan Harabin tak daleko za legitimním pravým okrajem spektra, že z pohledu jeho voličů jsou oba liberální fašisté.

Nakolik právě voliči Štefana Harabina rozhodnou o tom, kdo se nakonec stane prezidentem Slovenska?
Může to být rozhodující síla. Ivan Korčok sice opravdu významně porazil Petera Pellegriniho – získal zhruba pětiprocentní bodový náskok –, takže ten rozdíl je významný a neočekávaně velký, ale Štefan Harabin si zase utrhl 12 procent. Jednou z klíčových věcí tedy bude demobilizace Harabinova voliče. Určitě si z něj spíš něco odtrhne Peter Pellegrini než Ivan Korčok, to je jednoznačné. Pro Ivana Korčoka by však bylo ideální, kdyby všech 12 procent zůstalo sedět doma.

Bude tam nějaká zákulisní dohoda? Sociolog Michal Vašečka v České televizi naznačoval, že by mohl mít Harabin chuť se podívat na Ústavní soud. Že by mu Pellegrini něco slíbil.
Štefan Harabin se určitě pokusí svých 12 procent kapitalizovat, a hodně se spekuluje o Ústavním soudu. Slyšel jsem i další možnosti – že by mu například úplně nevadilo křeslo předsedy Soudní rady. Otázka je, zda bude opravdu průchodný i pro lidi v prostředí Roberta Fica, pro kterého bude jeho toxicita představovat problém.

Řekněme si upřímně, že Peter Pellegrini je kandidátem Roberta Fica. Kdybych chtěl být velmi obrazný, je to jako kdyby mocnář potřeboval vyřešit svou ženu, která mu byla nevěrná a spustila se s jeho dvořany, kteří ho chtěli odstavit a zlikvidovat. A rozhodl se, že nižší politické náklady, než poslat ji na popraviště, je poslat ji do kláštera. Pro Petera Pellegriniho je tam prezidentský palác, kam ho může odstranit, čímž může resorbovat Hlas zpět do Směru a zbavit se ho. Ale do jaké míry je to pro něho důležité a do jaké míry je odhodlán se ho zbavit, třeba i jinými prostředky, to v tomto okamžiku ví jen Robert Fico. Na tomto faktoru bude velice záležet, protože například nejúčinnější kampaň pro Ivana Korčoka paradoxně dělal Robert Fico. Tím, jak mobilizuje část společnosti, které se nelíbí dekonstrukce demokratického režimu na Slovensku a zavádění autoritativního politického režimu, ta nemá jinou volbu než Ivana Korčoka, a je vysoce motivovaná jít to hodit komukoli, kdo bude brzdou Roberta Fica.

Strany barikády

Říkáte, že Peter Pellegrini je kandidátem Roberta Fica. Nicméně, v posledních týdnech jsem však neslyšel ani jednu výslovnou podporu Roberta Fica na adresu Petra Pellegriniho…?
Myslím si, že si Robert Fico uvědomuje, do jaké míry by to pro Petera Pellegriniho bylo toxické. Peter Pellegrini má hrozně široký elektorát a teď se dostal do velmi podobné pozice jako před parlamentními volbami, kdy se snažil zalíbit oběma stranám barikády. Pak ale přišly ty zlomové momenty, kdy se musel někam zařadit a pokaždé ztratil část elektorátu. To se pak snažil kompenzovat tím, že šel trochu více západním směrem, takže mu ubyli voliči z východního křídla, pak se otočil trochu více na východ, tak mu zase odpadli ti ze západního. Teď je ve velmi podobné pozici, takže pro něj bude velký problém získávat nové voliče, a zároveň neztrácet ty staré. Po vyjádřeních v noci ze soboty na neděli,  kdy už začal přitvrzovat v rétorice, je vidět, že se asi vydá spíše proruským, protizápadním směrem, ale tím pádem on bude ztrácet, protože jeho elektorát není nutně proruský, protizápadní. Jeho lidé volili z velmi rozmanitých důvodů.

Nicméně to, že se někdo nechává „potlapkávat“ Bruselem a USA, jak zmínil v noci ze soboty na neděli, to nebylo úplně běžné, že by něco takového zmiňoval…?
Snažil se na politické scéně velmi široce rozkročit, zleva až doprava. To se ale dá do nějakého momentu, ale jak se bude blížit do cíle, bude mít stále menší manévrovací prostor a myslím, že ještě může ztrácet. Navíc ten proruský, protizápadní volič je teď opravdu saturovaný. Ten si uvědomuje, že Ivan Korčok sice může některé procesy brzdit, ale nedokáže je zastavit. Kdybych byl v týmu Ivana Korčoka, snažil bych se této cílové skupině podsouvat myšlenku, že je vlastně úplně jedno, kdo se stane prezidentem republiky, protože si s Robertem Ficem stejně neporadí.

Nemůže právě to těsné – ale ne zas tak těsné, jak se čekalo – vítězství Ivana Korčoka tyto voliče zmobilizovat?
Ano, a Ivan Korčok se zase bude muset tímto směrem také vyhranit.

Se svým velmi prozápadním směřováním zastává pokračovatelskou politiku Zuzany Čaputové, ne?
Je třeba si připomenout, že je jedním z lidí, kteří oddřeli vstup Slovenské republiky do NATO a do EU po éře mečiarismu. To nebyla lehká práce. Byl mezi diplomaty, kteří to odpracovali v terénu, že nás nakonec vzali na milost a přijali do euroatlantických struktur. To opravdu nebyla maličkost. Slovensko bylo tehdy černou dírou na mapě Evropy, a on byl mezi těmi, kteří to zlomili. Kdyby se tedy otočil jiným směrem, popřel by celé své životní dílo.

V kampani působil velmi neohrabaně. Není to nějaký super přitažlivý kandidát, hlavně ne pro náročného, vzdělaného, liberálního, velkoměstského voliče. Ten určitě má výhrady. Kdyby měl na výběr, možná, že by Ivan Korčok nebyl jeho první volbou, ale na výběr nemá. Peter Pellegrini zas má část elektorátu, která má děti v zahraničí, nebo jim tam studují, nebo prostě rádi platí eury a rádi cestují. Tedy ti, když si začnou uvědomovat, že by o toto mohli přijít, mohou od něho přejít k Ivanovi Korčokovi. Ani toto není úplně marné, Ivan Korčok má nyní velmi dobrou šanci. Hodně však bude záviset na mobilizaci a volební účasti.

To je zajímavý detail – když se podíváte na volební účast v prezidentských volbách a jak byly rozděleny hlasy, do určité míry to kopíruje výsledek parlamentních voleb. Účast byla poloviční, a když se podíváte do Parlamentu, nemůžete hodnotit na ose koalice a opozice. Je tu radikálně populistický a chaotický Igor Matovič. Je tam Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), což je výslovně politické křesťanství – neváhám říct, že s neoĺuďáckou DNA už při svém vzniku v raných 90. letech. A to jsou možná také některé hlasy, protože Igor Matovič získal úplně bídný výsledek, 4 procenta. Ale lidé, kteří ho kdysi volili, kteří hlasovali pro chaos a odplatu, ti asi nebudou úplně volit Ivana Korčoka. Někteří ano, ale zdaleka ne všichni. Podíl Ivana Korčoka je celkem adekvátní tomu, co mají prodemokratické strany v opozici, tedy Progresivní Slovensko a podmíněně Svoboda a solidarita. Takže kdybychom si řekli, kde hodnotově stojí většina slovenské společnosti, tak by to měl vyhrát Peter Pellegrini. Ale prezidentské volby jsou trochu složitější.

Kolik to je teď? Asi 900 tisíc hlasů pro Ivana Korčoka?
Ano, zhruba tak. Když vezmeme v úvahu, že je 4,3 milionu oprávněných voličů, z toho přišla polovina, a mechanicky to zhruba odpovídá 20 tisícům hlasů na 1 procento.

Účast nebyla malá, naopak. Ale říkám si, jestli to nemůže dopadnout tak jako v posledních prezidentských volbách, kdy do prvního kola přišlo 48 procent a do toho druhého 41?
Ano, účast poklesla, a to se může stát i teď, například pokud zůstane doma 12 procent pro Štefana Harabina plus ta drobná procenta pro různé obskurní a extrémní postavy slovenské politické scény. Ale například Ivan Korčok má pořád nějaký rezervoár hlasů – těžko říct, jak velký – v zahraničí. Slováci, kteří žijí v zahraničí a budou se vůbec obtěžovat na druhé kolo prezidentských voleb, jsou většinou jeho voliči, to víme. Mnozí z nich si nechali cestu domů na druhé kolo, protože ne pro každého je jednoduché to otočit v průběhu dvou týdnů dvakrát.

Korčokova strategie

Jaký rezervoár hlasů a podpory má Ivan Korčok u maďarské menšiny?
To si vůbec netroufám odhadovat. V tomto regionu měl celkem solidní výsledek Krisztián Forró. Pokud vím, už i vyzval své voliče, Ať raději volí Pellegriniho. A má to logiku, protože etnická strana Maďarská aliance je velmi úzce propojená s maďarským Fideszem a s Viktorem Orbánem. Peter Pelegrini je opravdu kandidát Roberta Fica, a Robert Fico je v tomto okamžiku nejbližším spojencem Viktora Orbána v EU a v NATO. Takže má logiku, že budou masírovat lokální populaci, aby šla volit Viktorova spojence. Viktor Orbán zainvestoval obrovské peníze do maďarských oblastí – financuje tam školství, kulturu, sport, všechno možné. Lidé tam přímo cítí benefity z Maďarska, a Viktor Orbán je pro ně samozřejmě atraktivní. Takže si nemyslím, že půjdou volit někoho, kdo je – pokud to hrubě zjednoduším – anti-Orbánovský.

Bude muset být Ivan Korčok v nadcházejících 14 dnech hrubší a agresivnější? Jinými slovy, jak očekáváte, že přitvrdí kampaň?
Asi by měl a podle mě by si to i mohl dovolit. Nemyslím si, že by to bylo v souladu s jeho osobností. Je to opravdu celoživotní diplomat, který nemiluje konflikt. Podle mě je to spíš člověk, který žije ve světě dohod a rozumných kompromisů. Pro něj je ideální, když je to win-win, kdy nikdo neodchází od jednacího stolu s pocitem, že utrpěl porážku. 

Nevím, do jaké míry toho bude schopen, ale mohl by si to dovolit, protože pro prozápadní tábor slovenských občanů je jedinou možnou volbou. Peter Pellegrini tím, jaký je nevyhraněný, nemusí být úplně jednoznačnou volbou pro protizápadní nebo proruský tábor. Nebudou mu úplně důvěřovat. Zároveň mu nebude úplně důvěřovat ani prozápadní tábor. A jakmile se začne vyhraňovat na kteroukoliv stranu, bude spíše ztrácet než získávat. Ivan Korčok musí teď ukázat velmi pevný postoj. Odkud ale ještě může čerpat nové hlasy, to nevím. Podle mě by jeho cílem měla být demobilizace druhé strany barikády, protože na té své už nemá moc co mobilizovat.

On ale mobilizovat chce, protože jede do regionů. Připomeňme, že na kraje to bylo 5:3 v jeho neprospěch. Vyhrál v Bratislavském, Trnavském, Košickém a to je asi tak všechno. Můžou si brát i mezi sebou? Že by Peter Pellegrini sáhl do elektorátu Ivana Korčoka a naopak?
Myslím, že Ivan Korčok může ještě trošku sáhnout do elektorátu Petera Pellegriniho. O těchto věcech mluvím s velkým množstvím lidí a vím o voličích, kteří to byli hodit Peterovi Pellegrinimu, a kteří teď zvažují, jestli by Ivan Korčok nemohl být ve druhém kole zajímavější volbou. Nerozhodné hlasy jsou cítit. Je to ale spíš anekdotické a neumím si představit, že by se to dalo masově využít nebo že by to mělo rozhodující vliv. Ivanu Korčokovi by nejvíce pomohlo, kdyby potenciální volič Petera Pellegriniho, pro kterého Peter Pellegrini není první volbou, jednoduše zůstal doma s tím, že je to vlastně jedno, protože to Robert Fico stejně uhraje.

Potenciální monopol

Co když na Slovensku vznikne mocenský monopol vláda-prezident? Jak bude vypadat Slovensko při výhře Petera Pellegriniho?
V takovém případě Peter Pellegrini doručí to, co slibuje, a to je klid. Sice ne ten klid, o kterém mluvil, ale bude to klid pro Roberta Fica při zavádění autoritářského státu a jeho autokratické vlády. Peter Pellegrini mu určitě nebude klást překážky. Robert Fico už opravdu pracuje na tom, aby zglajchšaltoval média, aby utlumil, až zlikvidoval občanskou společnost. Pak na Slovensku nastane opravdu hrobové ticho a úplný klid na návrat Slovenska do náruče matičky Rusi. Robert Fico velmi otevřeně říká, že toto je cíl, a já nevidím důvod, proč bych mu neměl věřit. Nikdy nebyl tak autentický, jako je teď. A proto si pořád myslím, že Ivan Korčok právě proto, jak je rozložená volební matematika v populaci, nemůže vyhrát volby, ale může je prohrát Peter Pellegrini přesně tím samým způsobem, jako je prohrál Robert Fico proti Andreji Kiskovi. 

Andrej Kiska byl také zoufale nevhodný – to bych křivdil Ivanu Korčokovi, je řádově lepší kandidát, než byl Andrej Kiska. Andrej Kiska volby nevyhrál, ale Robert Fico je prohrál. Proto Kisku tak hrozně nenáviděl, protože přišel nějaký amatér z venkova, který mu dal v druhém kole KO, a potom, když si měl převzít cenu, tak ji vzal do ruky, podíval se na ni a zahodil ji. On ten úřad ani nijak moc nevykonával. To si myslím, že Ivan Korčok ho vykonávat bude. V tomto směru je lepší kandidát, ale není kandidát pro většinovou slovenskou populaci. Peter Pellegrini je ale na dobré cestě k tomu, aby volby prohrál, a v tom vidím obrovskou šanci. I kdyby se Ivan Korčok stal prezidentem republiky, určitě nebude mít Robert Fico takový klid, jaký by chtěl mít. Bude klást překážky, bude brzdit proces, pro Roberta Fica bude velmi nepříjemný. V konečném důsledku ale kompetence prezidenta republiky jsou podobné jako v ČR, takže s tím v konečném důsledku mnoho neudělá.

Je ale férové, aby se prezidentem stal někdo, kdo nebude mít podporu většinového veřejného mínění na Slovensku?
Takový je volební systém, rozhoduje většina, která se voleb účastní. Proto nemám rád diskuse o tom, že má koalice v Parlamentu velmi těsnou většinu. Rozhodující většina, která se rozhodla zúčastnit volby, se rozhodla takto, a nelze nic jiného než akceptovat realitu. To samé pak platí i z opačné strany barikády. Pokud většina, která chce rozhodnout, rozhodne o tom, že prezidentem republiky bude Ivan Korčok, tak na tom absolutně nic nefér nevidím. Ti ostatní nechali rozhodnout je.

Jaký je váš procentuální tip na druhé kolo?
Netroufám si říct. Ještě se mi to tak nerozleželo v hlavě,  abych si troufal odhadovat.

Tak možná jenom rozdíl, který bude mezi oběma kandidáty? Bude to těsné?
Kdybych si musel nevyhnutelně vsadit peníze, v tomto okamžiku bych je vsadil na Ivana Korčoka. Ale nevsadil  bych jich tolik, aby to zruinovalo můj rodinný rozpočet.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize a RTVS.