Supervolební rok 2024: Velká odveta v USA, odcházení Čaputové a posilování pravice v Evropě

Praha 8. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už máš jako šéf zahraniční redakce v hlavě všechna důležitá data spojená s tou velkou prezidentskou odvetou, která nás velmi pravděpodobně čeká v USA?
Jestli myslíš to hlavní datum, 5. listopadu, kdy se konají prezidentské volby, tak ano. 

A už máš naplánované, kdo tam od nás pojede, jak dlouho tam bude, a jak to budeme pokrývat?
Na místě bude samozřejmě náš zpravodaj v USA Pavel Novák, a určitě ho posílíme. Chystáme velkou americkou volební noc, tak jako při posledních amerických volbách. Bude to velké a určitě se vyplatí nás poslouchat. 

Je to zahraniční událost roku 2024 číslo jedna, ne?
Z globálního hlediska rozhodně. Jsou to nejdůležitější volby, které se letos konají. Připomeňme, že se letos koná asi sedmdesát různých voleb po celém světě, a k volebním urnám půjde snad polovina populace na planetě. Ale ty americké jsou rozhodně nejdůležitější, protože nový americký prezident může výrazně promluvit do dění na celém světě. Kdyby se jím stal znovu Donald Trump, a nějakým způsobem omezil pomoc pro Ukrajinu, tak to může do konfliktu výrazně zasáhnout. To samozřejmě předbíháme, ale dopad těchto voleb je rozhodně nejdůležitější. I když z českého pohledu asi budou mnohem důležitější ty evropské, které se nás budou bezprostředně týkat, a také v nich sami budeme rozhodovat.

Od roku 1956 by to bylo poprvé, co proti sobě stanou staří známí soupeři. Pokud by skutečně došlo k tomu, že za demokraty to bude opět Joe Biden a za republikány Donald Trump, došlo by k velké odvetě…? Pokud tedy do té doby jeden z nich neskončí v důchodu a druhý ve vězení.
To druhé je možná pravděpodobnější než to první, ale je to tak. To by volbám dodávalo na obrovské pikantérii, a možná by to přitáhlo ještě větší sledovanost, než jaká byla před čtyřmi roky. 

Nedíval ses teď v poslední době na Fox News?
Nekoukal jsem.

Zaujala mě tam tarotová kartářka, která Trumpovi v letošním roce předpověděla pocit ztráty a dodala k tomu takové ‚o-ou, jsem na Fox News‘. To mě docela pobavilo. Pak se to samozřejmě snažila zamaskovat tím, že pocit ztráty teď vnímá v sobě, a že by si měl znovu uvědomit, že toho má ještě spoustu před sebou.

Sám jsi poznamenal, že rok 2024 je volebním rokem.
Možná bych řekl supervolebním. 

Prezidentské volby čekají i naše sousedy, Slováky…?
Je to tak. Přesné datum ještě není známo, ale mělo by to být někdy v březnu. Utkají se nástupci prezidentky Čaputové, která už v loňském roce oznámila, že znovu kandidovat nebude. Teď se čeká, kdo všechno se voleb zúčastní. Některé kandidáty už známe, ale ten, od kterého se to nejvíc čeká, současný předseda Slovenské národní rady a předseda koaliční strany Hlas Peter Pellegrini se ke kandidatuře stále nevyjádřil. Předvolební průzkumy mu na případné vítězství dávají asi největší šanci, ale on sám kandidaturu oficiálně neoznámil. Takže to bude také velmi napínavé a i z českého pohledu velmi zajímavé. 

Ukrajina a Izrael

Ve světě pokračují dvě zásadní války, které bedlivě sledujeme. Začněme tou na Ukrajině. I tam budou mimochodem na jaře volby…?
To ještě není vůbec jisté. Přiznám se, že si ani neumím představit, že by se za válečného stavu volby konaly. Konat by se samozřejmě měly, ale to stanné právo, které je na Ukrajině od ruské invaze vyhlášeno, dává prezidentu Zelenskému možnost je nevyhlásit a pokračovat v současném složení. Konání voleb během války je složité nejenom bezpečnostně, ale i administrativně. Ukrajina by musela být schopná zajistit možnost hlasovat pro miliony Ukrajinců, kteří utekli do Evropy nebo do zámoří. Takže už jenom tohle by z logistického hlediska bylo strašně složitě proveditelné.

A pokud by se to nepodařilo, tak by to bylo zase velmi nefér.
Přesně tak. Navíc by museli zajistit hlasování i v těch oblastech, které jsou okupované Ruskem. A to už je asi úplně nepředstavitelné, jak by toho kyjevská vláda dosáhla. Volby taky něco stojí. Potřebuješ peníze na jejich uspořádání, a Ukrajina peníze nemá. Je velmi závislá na pomoci zvenčí. Takže představa, že se v téhle situaci konají volby… Neumím si to představit. Prezident Zelenskyj tu možnost stále nevyloučil a řekl, že pokud se konat budou, tak by kandidoval. Ale zároveň se velmi otevřeně mluví o tom, že je to velmi nereálné. Já sám se k tomu kloním.

Určitě se bude v roce 2024 řešit další vojenská pomoc Ukrajině a tak dále. Jak čteš slova vojenských stratégů a analytiků? Je teď na Ukrajině nějaký významný posun?
Myslím si, že konflikt zamrzá a že se pro letošní rok velký průlom, ať z jedné nebo z druhé strany, nečeká. Minimálně odborníci ho nečekají a já se k tomu také kloním. Momentum, které mohlo nastat, Ukrajina loni nevyužila. Ani Rusko evidentně nemá sílu to zlomit a bude se spíš snažit zabetonovávat oblasti, kde bude docházet k pozičním bojům. Myslím, že celý konflikt spěje k tomu, jaký byl ten na Donbase před plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022 – že Rusko bude okupovat část ukrajinského území, kde bude dál docházet k vyčerpávajícím bojům, ale ani jedna ze stran nebude mít takovou sílu, aby to zlomila a aby výrazně vytlačila tu druhou ze stávajících pozic. 

Pojďme z Ukrajiny do regionu Blízkého východu. Tam je druhý významný konflikt – válka v Gaze.
To je možná jeden z důvodů, proč na Ukrajině – když se k ní ještě vrátím – velmi pravděpodobně nedojde k výraznějšímu průlomu, protože se pozornost světa, mezinárodního společenství, musí klonit i k Blízkému východu. 

Pozornost se tříští.
Přesně tak. Západ už nemůže jen jednostranně podporovat Ukrajinu. Musí hledět i na Blízký východ, protože tam hrozí, že by lokální konflikt mohl přerůst v regionální, nebo možná v ještě větší. A to si samozřejmě nikdo nepřeje. Takže se najednou pozornost, kterou měla po celý rok Ukrajina, štěpí, a i z toho důvodu nebude moct být podpora pro Ukrajinu tak masivní, jakou by si Kyjev třeba představoval. 

Eurovolby

Pojďme k tématu, které je ti velmi blízké – volby do europarlamentu. Mohl bys nadhodit nějaké predikce?
Evropské volby budou nesmírně zajímavé – jak jsem říkal – i z našeho pohledu, protože se nás budou bezprostředně dotýkat. To, jak dopadnou, se potom promítne do obsazování unijních postů. Takže v Evropě nás teď čeká velmi zajímavé období, které my, kteří se věnujeme EU, máme ze všeho vůbec nejradši.

Připomeňme, že jsi v Bruselu prožil část pracovního života.
Ano, byl jsem tam zpravodajem Českého rozhlasu. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by měla posílit pravice a zároveň i krajní pravice, naopak oslabit by měli zelení liberálové. Takže se očekává, že příští Evropský parlament bude více pravicový a více konzervativní, a to se potom asi promítne i do evropské politiky, která už možná nebude tak bezhlavě zelená, ale bude možná realističtější. Dá se očekávat, že budou zaznívat i více euroskeptické nebo národovecké projevy. Ale to asi i odráží současný vývoj v Evropě. Můžeme to sledovat při posledních volbách – výsledek voleb na Slovensku, i v Polsku vlastně vyhrála konzervativní pravice, i když nebyla schopná sestavit vládu. V Nizozemsku vyhrála krajně pravicová strana Geerta Wilderse. Takže je to určitý trend, který se v současné Evropě projevuje, a očekává se, že se projeví i ve výsledku evropských voleb.

A může se stát, pokud by byl budoucí europarlament mnohem víc konzervativní, že bude euroskeptický?
Myslím, že až tak daleko to nedojde. Bude asi euroskeptičtější, ale stále platí, že jádro bude patřit evropským lidovcům, evropským socialistům, a to jsou silně proevropská až eurofederalistická uskupení. Mluvím hlavně o socialistech. Takže si nemyslím, že by Evropský parlament šel najednou sám proti sobě a chtěl se nějak rozpouštět. To určitě nenastane, ale dá se očekávat, že tam bude daleko větší zastoupení politiků, kteří jsou vůči EU kritičtí, skeptičtí nebo přímo eurofobní. 

Letos to bude poprvé, co proběhnou volby do Evropského parlamentu bez Velké Británie. Bude nám chybět?
Británie v Evropě chybí třeba České republice, která, když bojuje za jádro a podobně, tím ztratila výrazného spojence, který při vyjednáváních Česku velmi pomáhal. Česko mělo se svým ‚euroopatrným‘ přístupem v Británii vždycky spojence, a naopak Británie v Česku. Takže v tomto ohledu můžeme říct, že nám Británie chybí, ale jinak myslím, že už jsme si na EU bez Británie zvykli. Sedmadvacítka to zvládá i bez ní. 

Když už jsme u voleb – Velkou Británii taky čekají volby…?
Je to tak. Zatím nevíme kdy, to je na premiérovi Rishim Sunakovi. A nemusí to být ani letos. Britská vláda má čas do začátku příštího roku, kdy je může vyhlásit. Nicméně Rishi Sunak už oznámil, že to chce udělat do konce letošního roku. Tam to bude zajímavé, protože konzervativci v průzkumech dlouhodobě dost výrazně ztrácejí na opoziční labouristy. Osobně očekávám, že to nastane někdy v momentě, kdy to konzervativcům nebo Rishimu Sunakovi začne ve volebních průzkumech aspoň trochu vycházet, že náskok stahují a ucítí, že má aspoň nějakou šanci na úspěch. V současné situaci, kdy se jeho strana pohybuje asi 20 procentních bodů za opozicí, není moc výhodné volby vyhlašovat. 

Foreign Policy uvedl, že by to mohly být první a poslední volby pro Rishího Sunaka…?
Samozřejmě. Pokud by prohrál o 20 procent, tak v ten moment končí v čele britských konzervativců.

Takže bude čekat na vhodný moment, kdy se volební preference trošku převrátí?
Přesně tak. A není vyloučené – protože rok je ještě velmi dlouhá doba –, že v určité fázi roku, třeba na podzim, začnou průzkumy ukazovat, že to konzervativcům roste, a v tu chvíli můžou pozitivní vývoj využít. Takže očekávám, že na tuto vhodnou chvíli konzervativci čekají. 

Osud EU

EU bude za půl roku v rukách Maďarů s výrazně euroskeptickým Viktorem Orbánem v čele. Nebojíme se toho, co se stane?
Myslím, že EU se víc bojí toho, co Viktor Orbán může ještě do té doby provést než maďarského předsednictví. Nezapomínejme, že je tu nevyřešená záležitost dlouhodobé finanční pomoci pro Ukrajinu, kterou Viktor Orbán na posledním prosincovém jednání Evropské rady zablokoval. Maďarské předsednictví vychází na dobu, kdy se formuje nový Evropský parlament, nová Evropská komise a ještě se nepředkládá žádná legislativa, tudíž je to spíš ceremoniální role. Předsednická země do toho nemůže tolik zasahovat, jako v jiném období legislativního cyklu, kdy už Evropská komise funguje, předkládá návrhy, a předsednictví je projednává a posunuje dál. Takže obavy z maďarského předsednictví přece jenom nejsou tak velké.

Čistě pro formu – od koho bude Viktor Orbán a celé Maďarsko přebírat velení?
Od Belgičanů a belgického premiéra De Croo, který dotahuje zbytek legislativy. Teď je ještě pár měsíců čas na to dořešit, co je na stole, co se ještě nepodařilo uzavřít. Belgičané mají zhruba do března čas dojednat, co se dojednat dá, protože pak už se naplno rozjede předvolební kampaň, před evropskými volbami, které se konají na začátku června. Po nich právě nastanou velká škatulata, hejbejte se na evropské scéně, kdy se ustaví nový Evropský parlament a začne se obsazovat jeho vedení. Na základě toho, jak bude složen, se vybere nový předseda nebo předsedkyně a začnou se obsazovat klíčová místa v čele Evropské komise. A to nastanou pravé žně pro nás novináře.

Bude rok 2024 jenom rokem válek a voleb?
Koná se i spousta zajímavých sportovních událostí – olympiáda v Paříži, u nás mistrovství světa v hokeji… Takže já myslím, že se máme… 

… a v biatlonu ještě, jak říkal pan prezident.
Ano, bude tady mistrovství světa v biatlonu. Takže naši posluchači se nemusí děsit, že to letos bude jenom o válkách a politice. Dojde i na hezké věci.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká tisková kancelář, Česká televize, oficiální facebooková stránka prezidentky SR Zuzany Čaputové, web Pravda.sk, televize TA3, Rádio e Televisão de Portugal, youtubový kanál FOX 26 Houston, youtubový kanál Fox News, youtubový kanál Global News, youtubový kanál Associated Press, youtubový kanál Guardian News a youtubový kanál Die Weltwoche.