Světové volby 2024:
Soupeření o amerického prezidenta, eurovolby i hlasování na Tchaj-wanu

Největší mocnost, nejlidnatější země, největší obchodní blok nebo území, na kterém aktuálně hrozí největší riziko konfliktu. V 70 zemích napříč zeměkoulí proběhnou v roce 2024 volby. Nového prezidenta si budou volit v USA, Finsku, na Tchaj-wanu i Slovensku, proběhnout by mělo hlasování také v Rusku. Řada zemí si zvolí nové složení parlamentu. Výsledky mohou otřást geopolitickou situací a web iROZHLAS.cz proto přináší přehled těch nejzásadnějších.

Washington / Brusel / Moskva 1. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Volební rok odstartují hned v polovině ledna na Tchaj-wanu. Po osmi letech ve funkci končí prezidentka Cchaj Jing-wen, která proslula rázným postojem vůči Číně. Přestože totiž Peking ostrov považuje za svou součást, vyznačuje se svou odstředivostí.

Zda bude pokračovat tento trend, nebo nastane opětovné sbližování s Čínou, je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně. O prezidentské křeslo usilují tři kandidáti. V průzkumu z konce prosince vede Lai Ching-te z Demokratické pokrokové strany, který podporuje úplnou nezávislost Tchaj-wanu. Těsně za ním je ale Hou Yu-ihem z Kuomintangu, jenž se naopak vyslovuje pro smířlivější vztahy s Pekingem. Kandidát Tchaj-wanské lidové strany Ko Wen-je s odstupem drží třetí pozici.

Putinův mandát

Prezidentské volby v březnu čekají také Rusko. Hlavní favorit je ale jasný. Vzhledem k počtu uvězněných oponentů a žádnému reálnému vyzývateli bude 23letá vláda Vladimira Putina pravděpodobně dále pokračovat.

„Mluvit o prezidentských volbách v Rusku není příliš relevantní. Nezáleží totiž tolik na výsledku, protože ten bude takový, jaký si rozmyslí systém, ale podstatné je, kolik úsilí bude muset vložit vláda do toho kýženého výsledku. Kolik bude muset slíbit bonusů, o kolik se zaváže zvýšit důchody a ke kolika nekalostem se budou muset uchýlit,“ komentoval před nedávnem v rozhovoru pro iROZHLAS.cz britský historik a politolog Mark Galeotti.

V lednu 2021 podepsal Putin zákon, který mu umožňuje na post hlavy státu kandidovat ještě dvakrát. Rusové úpravu zákona posvětili v referendu rok předtím. Prezidentský mandát v Rusku trvá šest let, Putin by tak mohl na postu setrvat až do roku 2036. To by mu bylo 83 a panoval by 36 let.

Prezidentské volby v Rusku se uskuteční ve stínu invaze, kterou před téměř dvěma lety podniklo na Ukrajinu. Nekončící boje dosud zásadně neotřásly Putinovou popularitou. Podle odborníka Galeottiho ale současný vládce Kremlu ale nemá jinou možnost, než setrvat ve funkci.

„Je si velmi dobře vědom toho, že pokud by to udělal (odstoupil), pokušení svalovat na něj vinu úplně za všechno, by bylo příliš velké. Jakékoliv záruky by dostal, nic by neznamenaly. Putin zůstane u moci tak dlouho, jak jen toho bude schopný. Myslím, že jen vážná nemoc nebo smrt ho donutí vzdát se úřadu,“ poznamenal Galeotti.

Slovensko bez Čaputové

Na podzimní předčasné volby na Slovensku naváží v dubnu ty prezidentské. O post se už znovu nebude ucházet současná hlava státu Zuzana Čaputová. 

„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.

Jejím nástupcem se chce stát bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Doposud patřil v zemi k nejdůvěryhodnějším politikům, je známý svými proevropskými a proatlantickými názory.

Největší šanci stát se slovenským prezidentem má ale zatím předseda strany Hlas Peter Pellegrini. Podporuje ho kromě mateřské strany také nejsilnější vládní strana Smer Roberta Fica. 

Americké ‚supervolby‘

Prezidentské volby, volby do Sněmovny reprezentantů, Senátu i guvernérské volby se v listopadu stanou realitou ve Spojených státech. Výsledky mohou ovlivnit přístup Američanů k podpoře Ukrajiny, vztahy uvnitř NATO i vyhrotit obchodní soupeření s Čínou.

Schyluje se k opakování prezidentského souboje. O republikánskou nominaci na post prezidenta se sice uchází šest kandidátů, jednoznačným lídrem ale zůstává exprezident Donald Trump. 61procentní podpoře se těší i navzdory probíhajícímu policejnímu vyšetřování i vyřazování z primárek.

Jeho vyzývatelkou je například republikánka Nikki Haleyová, bývalá guvernérka Jižní Karolíny a někdejší americká velvyslankyně v OSN. Želízkem v ohni zůstává také floridský guvernér Ron Desantis.

Naproti tomu demokraté mají o svém kandidátovi jasno, zdá se. Proti aktuálnímu prezidentovi Joe Bidenovi se nestaví žádný vážný konkurent. Už je nyní nejstarším prezidentem USA. U Američanů se netěší příliš velké popularitě.

O demokratickou nominaci se přihlásila spisovatelka Marianne Williamsonová a kongresman za Minnesotu Dean Phillips. Do voleb by rádi promluvili i nezávislí kandidáti, třeba Robert F. Kennedy mladší, který vyniká především svými antivaxerskými názory. Dále také politický aktivista Cornel West nebo lékař Jill Stein.

Prezidentské volby proběhnou dále v Moldavsku, se kterou na prosincovém summitu rozhodli lídři EU zahájit přístupové rozhovory. Nového prezidenta vyberou také ve Finsku, Litvě, Chorvatsku nebo některých afrických státech jako Tunisku či Čadu.

Unijní volby

Volby do Evropského parlamentu se ve všech členských státech uskuteční na začátku června. Očekávají se přesuny ve frakcích: doposud nejsilnější středopravicová Evropská lidová strana (EPP) by podle projekcí měla oslabit, naopak posílit by mohli Konzervativci a reformisté (ECR).

EU27, Europe Elects seat projection:

EPP: 179 (+4)
S&D: 142
ID: 93 (+6)
RE: 84 (-5)
ECR: 81 (-2)
NI: 50 (-2)
G/EFA: 49 (-2)
LEFT: 36 (-1)
Unaffiliated: 6 (+2)

+/- vs. November 2023

More details at: https://t.co/iPax4U5fDr pic.twitter.com/KT8oIEJNpw

— Europe Elects (@EuropeElects) December 31, 2023

Kolem kandidátek do eurovoleb už mají víceméně jasno všechna politická uskupení v Česku. Jejich formování popisoval v jedné ze svých epizod podcast Bruselské chlebíčky. Kandidáti se poperou o 21 křesel, které připadnou Čechům v parlamentu, který bude mít po červnových volbách 720 zástupců. Konkurence bude veliká a riziko „přeskakování“ je značné, popisuje web iROZHLAS.cz zde.

Kromě výběru nových europoslanců budou ve stejném termínu probíhat v Belgii parlamentní a regionální volby. A aby toho nebylo málo, uskuteční se tak navíc v závěru belgického předsednictví Rady EU.

Pronikání ruského vlivu

Pro Unii bude také klíčové sledovat říjnové volby v Gruzii. Po rozhodnutí prosincové Evropské rady, která udělila Gruzii statut kandidátské země, se ukáže, zda obyvatelé upřednostňují příklon k EU, nebo podlehnou ruskému vlivu.

Prezidentka Salome Zurabišviliová označila rozhodnutí summitu unijních lídru za „monumentální milník“. Gruzie podle ní získala „nezvratnou vyhlídku na znovusjednocení s evropskou rodinou“.

Ještě jednu zemi, ve které je více než patrné ruské působení, čekají parlamentní volby. Hlasovat půjdou už v únoru občané Běloruska. Moc místních zastupitelstev a parlamentu je v zemi ale malá, její převážnou část si uzurpuje prezident Alexandr Lukašenko. Za jeho vlády plní totiž tyto orgány pouze deklarativní funkci a představují „úředníky bez tváře“.

Běloruská opozice vyzývá k bojkotu voleb. Právě kvůli nízkému dopadu výsledků se netěší parlamentní volby tradičně velkého ohlasu.

Soumrak konzervativců?

Obvykle pochmurné počasí ve Velké Británii předznamenává podzimní volební střetnutí. Po 13 letech vlády Konzervativní strany se očekává její volební debakl. Poslední rok nebyl pro konzervativce příliš úspěšný. V jejich čele se vystřídali dva nevolení premiéři. Nyní opoziční Labouristická strana má ve volebních průzkumech náskok 18 procent.

Who's ahead in the polls in the United Kingdom?

Our current poll of polls:
Lab: 44% (+12)
Con: 24% (-19)
Lib Dems: 11% (=)
Reform: 8% (+6)
Greens: 7% (+4)
SNP: 3% (-1)

+/- vs. 2019 result pic.twitter.com/z9qZ3roA8m

— POLITICO Poll of Polls (@pollofpolls_EU) November 27, 2023

Také nejlidnatější země světa – Indie bude volit nový parlament. Současný premiér Naréndru Módí je u moci téměř deset let a stále je velmi populární. Pravděpodobně si tak půjde pro třetí mandát v řadě, nezabrání mu v tom ani široká koalice 28 stran, která se proti němu zformovala.

V Evropě ještě na podzim proběhnou volby v německy mluvících zemích. Zdá se, že v nich posílí krajně pravicové síly. Průzkumy v rakouských parlamentních volbách favorizují Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Chystají se také několikeré zemské volby v Německu, kde roste podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Anna Urbanová

Související témata: volby 2024, eurovolby 2024, Americké prezidentské volby 2024, volby, USA, Evropská unie, Tchaj-wan, Velká Británie, Rusko, Vladimir Putin, krajní pravice, Slovensko