Politolog Havlíček: Projev prezidenta Pavla byl radikálnější i díky přítomnosti ruských zástupců
Petr Pavel Rusko nešetřil. V projevu na Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) mluvil o agresorovi, kterému roste chuť, i o „hanebné urážce mezinárodního společenství“, kterého se Moskva útokem na Ukrajinu dopustila. „Ve srovnání se západními státníky byl Pavlův projev určitě ostrý, ale svou rétorikou naopak velmi asertivní,“ říká politolog Pavel Havlíček.
Jak ostrý byl projev Petra Pavla?
Já si myslím, že záleží, s kým to porovnáváme. Pokud se podíváme na projevy například ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tak ty jsou samozřejmě v některých pohledech ostřejší.
‚Hanebná urážka mezinárodního společenství.' Petr Pavel na Radě bezpečnosti znovu odsoudil Rusko
Číst článek
Ale pokud máme srovnání s některými západními státníky, tak byl ten projev určitě poměrně ostrý a řekl bych, že tou rétorikou byl, nechtěl bych říct, že agresivní, ale naopak velmi asertivní, pokud mohu použít takový výraz.
Takže za mě ta slova, která byla použitá, byla použitá zásadně správně. Bylo vidět, že ve srovnání s jeho předchozím projevem, který zazněl na Valném shromáždění, byla jeho rétorika radikálnější, a to taky v kontextu toho, že ruští zástupci byly u projevu přítomní. Viděli jsme, že toto skutečně je něco, co poměrně rezonovalo a bylo v kontextu celkového vidění poměrně silnou rétorikou.
Pokud tedy Pavlův projev tak zarezonoval, může donutit Radu bezpečnosti OSN k nějakému dalšímu silnějšímu jednání, co se týče války na Ukrajině?
O tom úplně nejsem moc přesvědčen. Petr Pavel tam byl na pozvání albánského předsednictví, také tam Albánii během projevu děkoval. Jeho projev tam zazněl trošku mimořádně právě kvůli tomu, že tam byl jenom hostem. Česká republika není zastoupena v orgánech, jako je Rada bezpečností OSN, respektive není stálým členem.
Dokážu se představit, že asi některé další státy mohou takováto jednání vyvolat, ale to nebude úplně příslušet České republice, protože ona v Radě bezpečnosti nemá formální postavení v tomto ohledu a musí jednat přes třetí strany, jako právě přes to albánské předsednictví.
Bývalý prezident Miloš Zeman na půdě OSN například podpořil anexi Krymu. Napravuje Pavel tímto projevem České republice reputaci?
Já bych řekl, že rozhodně. Myslím si, že ta změna v mezinárodním vystupování nemůže být razantnější. Je to samozřejmě dáno i kontextem. Domnívám se, že ani z úst Miloše Zemana by už dnes takovýto projev nezazněl, nicméně v té době, o které se jednalo, zazněl a byl velmi negativní a byl negativně přijímán.
O to více je potom vidět ta změna mezi rétorikou obou „šéfů“ českého státu. V tomto ohledu je ta změna kardinální, je velmi silná a myslím, že si jí všímají i mezinárodní partneři.
První promluvil Zelenskyj, Lavrov nesouhlasil. Poté přesvědčoval Radu bezpečnosti o nutnosti invaze
Číst článek
Koneckonců, Petr Pavel se například v projevu, který přednesl před Valným shromážděním, který byl takový delší, robustnější, víc postavený na zajímavých obsahových momentech, přihlašuje k tomu, že Česká republika, byť není velký stát, má docela zodpovědnost na chod globálního uspořádání a globálního řádu, a chce k němu dále přispívat.
Odkazoval tam vlastně na české předsednictví v Radě pro lidská práva OSN, ale také ohlásil kandidaturu právě mezi nestálé členy Rady bezpečnosti OSN. Takže ano, je tam určitě i to pomyslné přihlášení k tomu, že Česká republika chce hrát v mezinárodním prostředí aktivní roli.
Prezident Pavel říkal, že on sám za sebe může slíbit, že se bude podílet na chodu mezinárodních organizací a že k nim bude aktivní přispívat. Něco takové nikdy ze strany Miloše Zemana nezaznělo.
V tomto smyslu byl, řekl bych, spíše neambiciózním politikem, který neusiloval o některé zásadnější proměny třeba i ve světovém řádu, jako například v oblasti reformy OSN, které naopak Petr Pavel odkazoval.
