Odhady výsledků voleb v Polsku: nejsilnější zůstává Právo a spravedlnost, nejspíš ale bez vládní většiny

Polské opoziční síly by podle odhadů výsledků parlamentních voleb sestavily vládu, dohromady by měly pohodlnou většinu. A to navzdory tomu, že absolutním vítězem nedělních voleb by se mohla stát už potřetí v řadě strana Právo a spravedlnost. Hlasovat do Sejmu dorazil nebývale vysoký počet lidí, hlasovat přišlo 72,9 procenta oprávněných voličů, fronty před volebními místnostmi stáli voliči i po půlnoci. Sčítání oficiálních výsledků potrvá.

Varšava (Aktualizováno: 7:07 16. 10. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jarosław Kaczyński a Donald Tusk

Jarosław Kaczyński a Donald Tusk | Zdroj: Reuters, Koláž iROZHLAS

Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice v 460členném Sejmu obsadí podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Ultrapravicová Konfederace bude mít 12 poslanců.

„Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ řekl rozjásaný šéf Občanské koalice a polský premiér z let 2007 až 2014 Donald Tusk. „Jsem nejšťastnější člověk na zemi,“ zopakoval několikrát.

„Tolik let se to nedařilo... Ale dnes můžeme říct: to je konec špatných časů. To je konec PiS,“ dodal. Radoval se navzdory tomu, že hodnotí pouze odhady výsledků, tzv. exit polls.

Oficiální výsledky budou známy až v pondělí večer nebo v úterý ráno. Polsko se probouzí do 10 sečtených procent. Státní volební komise uvádí zisk 40,36 procenta pro současnou vládu PiS, 26,41 procenta Občanské koalici, 13,64 procenta Třetí cestě, dále 8,29 procenta Lewici a 7,36 procenta Konfederaci.

Osm let s PiS

Právo a spravedlnost bylo v Polsku u moci v posledních osmi letech. Zavedlo kontroverzní justiční reformy, které podle Evropské komise narušují princip právního státu. Ovládlo státní firmy a veřejné instituce včetně veřejnoprávních médií a omezilo práva žen.

Postup podle ‚Orbánovy příručky‘. Polská demokracie je v ohrožení, varuje před volbami odbornice

Číst článek

Voliče se snažilo získat útoky proti Evropské unii nebo tvrdou rétorikou namířenou proti migrantům. Zároveň se vláda ve Varšavě po ruské invazi na Ukrajinu rozhodně postavila na stranu napadené země a Polsko dlouho patřilo k jejím nejpevnějším spojencům.

„Nedovolíme, aby Polsko ztratilo to, co je nejcennější, tedy nezávislost, právo rozhodovat o vlastním osudu,“ řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který byl doposud považován za nejvlivnějšího politika v Polsku. Připustil přitom, že není jisté, zda se jeho strana udrží u moci.

„Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ řekl také. Prezident Andrzej Duda je spojencem vládnoucí strany.

PiS získalo 36,8 procenta hlasů, Občanská koalice 31,6 procenta. Na třetím místě se 13 procenty skončila podle odhadů Třetí cesta, v níž se spojili lidovci se stranou Polsko 2050. Čtvrtá je Nová levice s 8,6 procenta a jako poslední se do Sejmu dostala Konfederace, kterou podpořilo 6,2 procenta voličů.

Lidé v neděli rozhodovali i o novém složení 100členného Senátu. Současná vláda prosadila, aby se současně s volbami konalo referendum, v němž voliči odpovídali na otázky ohledně migrace, bariéry na hranici s Běloruskem, zvýšení věku odchodu do důchodu a privatizace státního majetku.

Nahlášené bomby

Ve třech volebních místnostech ve Varšavě byla v neděli ohlášena bomba, řekl portálu wp.pl mluvčí varšavské policie Sylwester Marczak. Policisté je vyklidili a místa kontrolují.

„V současné chvíli kontrolujeme tři volební místnosti. Bylo evakuováno 200 lidí,“ řekl Marczak k večeru a dodal, že nedaleko jedné z volebních místností se našel batoh.

Poláci mají o volby velký zájem, u některých volebních místností ve Varšavě ještě večer čekali voliči ve frontách.

Zároveň s volbami se konalo referendum, v němž voliči odpovídali na otázky ohledně migrace, bariéry na hranici s Běloruskem, zvýšení věku odchodu do důchodu a privatizace státního majetku.

ČTK, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme