Po konci práva na potrat může následovat zákaz antikoncepce nebo sňatků homosexuálů, soudí Anýž

Americký nejvyšší soud zrušil federálně zaručené právo na potrat, které měly ženy ve Spojených státech zaručeno verdiktem Roe vs. Wade z roku 1973. Podobu potratových zákonů teď mají plně v rukou jednotlivé státy. „V devíti státech už jsou interrupce zakázané a v dalších 12 až 13 se to očekává v řádu dnů až měsíců,“ uvedl pro Český rozhlas Plus reportér Hospodářských novin Daniel Anýž. Zákazy se prý týkají i případů znásilnění nebo incestu.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Daniel Anýž

Novinář Daniel Anýž | Foto: Jana Přinosilová

„Čeká se velký právní chaos, protože více než polovina těhotenství už dnes končí pomocí medikamentů. Ty si můžete objednat u praktika do deseti týdnů těhotenství, ale zákazy kriminalizují i tyto prášky,“ přibližuje novinář s tím, že některé americké státy už omezují i přístup k antikoncepci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby s reportérem Hospodářských novin Danielem Anýžem

Argument soudců, že americká ústava nikomu nepřiznávala právo na potrat, prý může být v budoucnu využit i pro zákaz antikoncepce nebo zrušení homosexuálních sňatků na federální úrovni.

Nejnovější verdikt podpořilo šest z devíti soudců, včetně tří, které do funkce nominoval bývalý prezident Donald Trump. „Zvrátil poměr sil v nejvyšším soudu a v tuto chvíli je to největší dědictví jeho prezidentství. Tento verdikt je vítězstvím trumpismu,“ míní Anýž.

‚Je potřeba se tomu postavit.' V USA protestují zastánci i odpůrci zrušeného práva na potrat

Číst článek

Připomíná, že Trump v roce 2016 zvítězil i díky slibu, že bude jmenovat konzervativní soudce tak, aby padl rozsudek Roe vs. Wade. Nejvyšší soud prý už také Američané nepovažují za nadstranický orgán, zatímco ještě před deseti lety byla důvěra v něj na úrovni úřadu prezidenta, nyní se propadla na 25 procent.

„Oběma stranami, demokraty i republikány, je dnes už vnímán jako politická instituce. Dnes tak opravdu rozhoduje,“ dodává.

Aktivisté zůstávají doma

Anýž vysvětluje, že odpor vůči verdiktu z roku 1973 trvá už od jeho vynesení, a to na občanské i politické úrovni. Omezení přístupu k interupcím bylo už od dob prezidenta Ronalda Reagana cílem Republikánské strany, jejímiž voliči jsou z 80 procent křesťané.

„Aktivisté jsou aktivní jako demonstranti, méně ale už jako voliči.“

Daniel Anýž

„Z tohoto prolnutí se stal velice účinný politický nástroj. Pro řadu evangelikálů i katolíků se postoj politika k interrupcím stal dělící linkou, zda ho volit. Na druhou stranu ještě demokratický prezident Bill Clinton prohlásil, že potraty mají být bezpečné, legální a vzácné,“ podotýká novinář.

Progresivní křídlo Demokratické strany ovšem v roce 2012 program upravilo s tím, že potraty mají být přístupné všem bez ohledu na příjem a v roce 2020 se i pozdější prezident Joe Biden, který do té doby zastával umírněné pozice, prohlásil za příznivce potratů.

Téma potratů obě strany využívají k aktivizaci voličů: „Demokraté si myslí, že energie je teď na jejich straně, protože prohráli dlouhou bitvu, a navíc to nečekali. Doufají, že by jim to mohlo pomoci odvrátit prohru v listopadových volbách. Ze všech průzkumů ale zatím vyplývá, že tématem číslo jedna je ekonomika a inflace,“ zdůrazňuje Anýž.

„Z těch velkých demonstrací nelze moc usuzovat. Nevýhodou demokratů je, že aktivisté jsou aktivní jako demonstranti, ale už méně jako voliči. Potřebují k volbám dostat mladé lidi, a hlavně Afroameričany, kteří mají u voleb v polovině funkčního období ještě horší morálku než v prezidentských volbách,“ uzavírá.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme