Ruská nezávislá média v ohrožení. Putin podepsal zákon zakazující reklamu u zahraničních agentů
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, jenž zakazuje ruským občanům a společnostem umisťovat reklamu na platformách takzvaných „zahraničních agentů“. Informoval o tom v pondělí server Meduza a web The Moscow Times, podle něhož se všeobecně očekává, že tento krok téměř znemožní nezávislým médiím označeným tímto přívlastkem vydělávat peníze.
Označení „zahraniční agent“, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a je považováno za jeden z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu.
Zpráva o schválení zákona ve Státní dumě, tedy dolní komoře parlamentu, minulý měsíc vyvolala šok v malé komunitě nezávislých médií a novinářů, kteří v zemi zůstali navzdory válečné cenzuře a rozsáhlému potlačování disentu, píše The Moscow Times.
„Zahraniční agenti“
- Mezi ně patří novináři, blogeři, zpravodajské stránky či sociální média
- Je zakázáno propagovat prostřednictvím podniků jejich produkty a služby
- Fyzické osobě, která zákon poruší, hrozí pokuta až 50 000 rublů (necelých 13 000 korun)
- Právnickým subjektům až 500 000 rublů
- Za dvojnásobné porušení zákona v jednom roce může obviněný dostat až dvouleté vězení
Podle nového zákona podniky nemohou inzerovat své výrobky a služby u fyzických osob a právních subjektů, které ministerstvo spravedlnosti označilo za „zahraniční agenty“.
Fyzické osobě, která zákon poruší, hrozí pokuta až 50 000 rublů (necelých 13 000 korun), právnickým subjektům až 500 000 rublů, píše server Meduza. Za dvojnásobné porušení zákona v jednom roce pak může obviněný dostat až dvouleté vězení.
Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
Vyhraná bitva, ale ne válka. Zákon o zahraničních agentech ukázal pravou tvář gruzínské vlády
Číst článek
Takto označení jedinci nebo organizace musejí mimo jiné označovat své publikace, pravidelně hlásit své příjmy a výdaje a podrobovat se finančním auditům.
Obhájci lidských práv zákon dlouhodobě kritizují a označují ho za prostředek ruské moci k potlačení opozice a pronásledování občanské společnosti. Od roku 2012 úřady označily za „zahraniční agenty“ stovky zpravodajských kanálů, organizací, novinářů, podnikatelů a kulturních osobností, podotkl The Moscow Times.
