• Jako jeden z mála ruských oligarchů dosud uniká cíleným sankcím. Díky tomu se vyšplhal na post nejbohatšího Rusa.
• Přesto podle společnosti Bloomberg přišel od začátku války na Ukrajině o čtvrtinu majetku.
• Zbohatl během postsovětské privatizace, když získal významný podíl v metalurgické společnosti Nornickel. V současnosti je jejím třetinovým vlastníkem.
• Peníze rád dává na odiv. Třeba prostřednictvím luxusních jachet. Prezentuje se ale také jako filantrop.
• Blízký přítel ruského prezidenta, se kterým sdílí vášeň pro hokej. Je to ale Potanin, kdo hraje lépe, protože, jak říká, „je mladší“.

PROFIL Dubaj 6:00 26. března 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přestože se Vladimir Potanin nenachází na sankčních seznamech, jeho jmění dostalo masivní zásah od doby, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přišel téměř o čtvrtinu původního majetku. Čímž se podle společnosti Bloomberg snížilo jeho jmění na 25 miliard dolarů.

Potanin je poměrně kritický k počínání Kremlu a jeho „protiúderu“ na západní sankce. Varuje před návratem Ruska do „bouřlivých dnů“ revoluce z roku 1917. To podle něj nastane, pokud zabouchne dveře západním společnostem a investorům. Vyzval tedy ruskou vládu, aby postupovala velmi obezřetně.

Proč by ale administrativu měl zajímat názor 61letého byznysmana? Patří do skupiny ruských oligarchů, kteří mají vliv na současné dění. Mimo to má zkušenost s vládním angažmá a blízký vztah udržuje také s hlavou Ruské federace, Vladimirem Putinem.

Start do života na vysoké noze nebyl pro Vladimira Potanina příliš složitý. Narodil se v roce 1961 do zámožné komunistické rodiny diplomata a lékařky. V rodné Moskvě byl od mládí čilým členem Komunistické strany Sovětského svazu, uvádí Forbes. Vystudoval mezinárodní vztahy. A do prvního zaměstnání nastoupil pod hlavičkou sovětského ministerstva pro zahraniční obchod.

Během svého působení řídil program „půjčky za akcie“. Právě díky těmto znalostem a kontaktům ovládl Potanin na začátku 90. let, v době, kdy se hroutil Sovětský svaz, společnost Nornickel, což z něj učinilo nejbohatšího muže té doby.

Stál tak u zrodu mnoha současných ruských oligarchů. Včetně například Romana Abramoviče, který disponuje majetkem v hodnotě téměř 14 miliard dolarů a rovněž vlastní akcie společnosti Nornickel.

Úspěšná dráha pokračovala dál. V raných 90. letech založil také společnost Interros, která nabízela účastníkům zahraničního obchodu poradenské služby.

Ve svých 30 letech potkal Michaila Prochorova, se kterým vytvořil obchodní partnerství. Dvojice založila Mezinárodní finanční společnost (International Company for Finance & Investments) a banku Onexim. Ta se stala největší soukromou bankou v zemi. O dva roky později se Potanin stal jejím prezidentem.

V rámci privatizace po rozpadu Sovětského svazu získal podíly v ropné společnosti Sidanko, Novorossijské lodní společnosti, Svjazinvestu a dalších. V roce 1998 byly Interros Group, Nornickel a Sidanko sloučeny do Interros Holding Company, kterou Potanin vedl.

Kontakty na vysokých místech

Vstoupil do kruhu filantropů. Na přelomu tisíciletí založil Nadaci Vladimira Potanina. Tato nezisková organizace se snaží realizovat „dlouhodobé vzdělávací a kulturní projekty v Rusku“, jak uvádí miliardář v životopise na webových stránkách Nornickel.

Byl jedním z „Velké sedmičky“. Tato skupina se zasadila o znovuzvolení Borise Jelcina ruským prezidentem, připomněl Financial Times. Jelcin se Potaninovi následně odvděčil vládním postem prvního vicepremiéra pro otázky energie a ekonomiky. Funkci zastával od srpna 1996 do března následujícího roku.

Protože se pohyboval v okruhu „ruských elit“, bylo jen otázkou času, než naváže bližší přátelství s Vladimirem Putinem. Muži se společně objevují na různých akcích nejméně od roku 2000.

Několikrát se setkal také s Dmitrijem Medveděvem, který byl ruským prezidentem v letech 2008 až 2012, tedy v době, kdy Putin nemohl po dvou obdobích kandidovat. Následně Potanin podporoval Putina v jeho kampani za znovuzvolení.

Se současnou hlavou státu sdílí miliardář vášeň pro hokej. V rozhovoru pro Financial Times z roku 2018 uvedl, že trénuje nejméně dvakrát týdně, vlastní soukromé kluziště a někdy hraje s Putinem. Na otázku, kdo je lepší hráč, Potanin jednoduše odpověděl: „Já, jsem mladší.“

V roce 2007 se „rozvedl“ se zmiňovaným obchodním partnerem Prochorovovem. Potanin z toho dokázal vytěžit. Stal se totiž stoprocentním vlastníkem Interrosu.

Prochorov svůj podíl ve společnosti Nornickel prodal ruskému podnikateli Olegu Děripaskovi. A následovaly problémy. Byl to počátkem několikaletého sporu mezi muži o kontrolu nad společností. Stala se z nich série „niklových válek“.

Ukončila je až dohoda, kterou zprostředkoval další miliardář – Abramovič. Potanin nyní vlastní 35procentní podíl ve společnosti, jež je jednou z největších světových výrobců rafinovaného niklu a palladia.

Nornickel má na svém kontě ještě jedno „nej“. Satelitní snímky dokládají, že se jedná o největšího znečišťovatele životního prostředí – žádná jiná firma, elektrárna ani ropný komplex nevytváří tak velké množství oxidu siřičitého.

To se projevilo především v ruské arktické oblasti. NBC News ve spolupráci s Inside Climate News přinesly investigativu, ve které popsaly dopady provozu společnosti. Znečištění je patrné na tamních stromech. Až šest milionu akrů lesů po větru od komplexu Nornickel je zpustošených. Řeky v oblasti firma zbarvila do červena, jak reflektovala BBC v roce 2016. Potanin v této souvislosti uvedl, že na nápravě pracují. Jaká opatření firma zavedla, však blíže nespecifikoval.

Touha zanechat odkaz

Potanin byl jedním z několika ruských miliardářů, kteří se podíleli na financování olympijských her v Soči v roce 2014. Rusko za ni utratilo celkem padesát miliard dolarů.

„Dobrovolně“ měl Potanin utratit 2,5 miliardy. Podle Forbes se po jeho firmách chtělo ještě následně přes půl miliardy dolarů, na což si podnikatel nejprve veřejně postěžoval. S odstupem času ale investice pro BBC hodnotil jako „otázku odkazu“ a obhajoval je tím, že „bohatí lidé musí více pracovat ve prospěch země“.

V Soči vybudoval lyžařské středisko s téměř 50 kilometry tratí, freestylové lyžařské centrum, snowboardový park, jednu ze dvou olympijských vesnic a Ruskou olympijskou univerzitu.

Inspiraci pro vybudování areálu nabral během „výletu“ s Putinem. „Byli jsme s prezidentem lyžovat v Rakousku a mluvilo se o tom, že by bylo dobré mít taková střediska v Rusku,“ řekl britskému tisku v únoru 2013.

Ohledně zanechání dědictví mluvil miliardář i ve vztahu ke svým dětem. Potanin má z prvního manželství tři: Anastázii, Ivana a Vasilije. Nyní je podruhé ženatý. Různí se ale odhady, kolik potomků má celkem. Některé zdroje uvádí tři, jiné až sedm.

V roce 2010 prohlásil, že většinu svého jmění věnuje na charitu. Údajně ho k tomu vedla snaha „pomoci svým dětem vyhnout se tlaku miliard“. „Dědictví mého jmění nebude. Můj kapitál by měl pracovat pro dobro společnosti a pokračovat v úsilí pro tyto sociální cíle,“ řekl listu Financial Times.

K přílišnému utahování opasku, co se týče financování dětí, však nedocházelo. Ruský oligarcha měl utratit 10 milionů dolarů za svatbu dcery Anastázie v roce 2018, která se konala v luxusním hotelu na francouzské Riviéře. Miliardář zajistil pro hosty transfery soukromými letadly a zaplatil jim pobyt v pětihvězdičkovém hotelu Cap-Eden-Roc.

Jachta, jachta, jachta a nemovitosti

Stejně jako řada ruských oligarchů je i Potanin „sběratelem“ luxusních jachet. U nizozemské společnosti Oceanco si objednal rovnou sérii tří lodí – Anastasii, Nirvanu a Barbaru. V roce 2008 mu dodali nejprve 75 metrů dlouhou Anastasii. O deset let později ji prodal za 82,5 milionu dolarů.

V roce 2012 se těšil v pořadí z druhé jachty Nirvana, dlouhé 88 metrů. Nachází se na ní hluboký ponorný bazén, přistávací plocha pro vrtulník. Má šest palub, které jsou propojeny hlavním schodištěm a proskleným výtahem. Její cena se odhaduje na 300 milionů dolarů.

Loď byla začátkem března na Maledivách, v současné době kotví v Dubaji. Vyplývá to z údajů společnosti Marine Traffic.

Třetí jachtou z kolekce je Barbara, postavená v roce 2017, její cena byla vyčíslena na 181,5 milionu dolarů.

Šrámy na rozsahu jeho majetku zanechal rozvod. Byl 30 let ženatý s Natalií Potaninovou. Rozvedli se v roce 2014 během veřejného sporu o rozdělení miliardářova majetku. Exmanželka v rozhovoru pro Business Insider uvedla, že usilovala o polovinu Potaninova majetku ve výši 15 miliard dolarů.

Ruská právně-informační agentura později uvedla, že dostala jen 6,8 milionu dolarů za svůj podíl na luxusním bytě, který pár sdílel v Moskvě (a který si Potanin ponechal), a třech pozemcích v Moskevské oblasti.

Odvetné sankce

Potanina Spojené státy v roce 2018 zmínily na známém „Putinově seznamu“ významných ruských politických osobností a oligarchů s vazbami na prezidenta. Navzdory tomu však v současné době není na rozrůstajícím se sankčním seznamu západních zemí.

Miliardář Jevtušenkov i moskevská radnice. Zmapovali jsme luxusní hotely majitelů z Ruska

Číst článek

Přesto si v důsledku ruské invaze na Ukrajinu finančně pohoršil. Přišel o čtvrtinu svého majetku. A zhoršily se také jeho vztahy s Putinem. Miliardář se totiž staví kriticky k reakci Kremlu. Potanin varoval před konfiskací majetku společností, které z Ruska odešly. Uvedl, že takový krok by zemi vrátil o více než 100 let zpět.

Desítky amerických, evropských a japonských společností opustily v posledních týdnech ruský trh. „Musíme rozhodně jednat s těmi (společnostmi), které se chystají uzavřít svou výrobu,“ řekl prezident Putin ve videu zveřejněného Kremlem. „Je tedy nutné zavést vnější řízení a poté tyto podniky předat těm, kteří chtějí pracovat,“ dodal podle CNN.

Potanin nepovažuje za účelné hovořit o znárodnění západních aktiv, ale navrhnul Kremlu, aby umožnil majitelům zachovat majetek a společnostem vyhnout se krachu a pokračovat ve výrobě produktů, stejně jako vyplácet peníze zaměstnancům.

„Na příkladu západních zemí vidíme, že jejich ekonomiky uvalením sankcí proti Rusku trpí. Musíme být moudřejší a vyhnout se scénáři, kdy odvetné sankce zasáhnou nás samotné,“ vysvětlil Potanin.

Vyzval také Rusko, aby zmírnilo omezení týkající se zahraničních měn. Mělo by být podle něj možné platit úroky ze zahraničních dluhopisů a půjček. V opačném případě by podle něj hrozilo, že země nesplatí celý svůj zahraniční dluh, který odhadl na zhruba 480 miliard dolarů.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít