V Rusku už se nemluví o denacifikaci Ukrajiny. Teď prý Putin plní historickou misi, přibližuje zpravodajka
To, co Rusové slýchávají o válce na Ukrajině z ruských médií nebo od politiků, se změnilo. „Z ruského veřejného prostoru ubylo zmínek o denacifikaci, která byla pro velkou část ruské populace nesrozumitelná. Proměnil se ale i způsob, jak Rusko vysvětluje, že místo bleskové akce už to trvá skoro půl roku,“ přibližuje zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová.
Informace o dění v Rusku zprostředkovává například ruský nezávislý web Meduza, který dlouho před invazí přesídlil do lotyšské Rigy. Podle Meduzy prezidentská administrativa dokonce vydala novou metodiku, jak by měla ruská státní média vysvětlovat dění na Ukrajině a jak by měla ospravedlňovat invazi.
Host: někdejší zpravodajka v Moskvě Ivana Milenkovičová. Moderuje Zita Senková
„Důraz by měl být nově kladen na historické argumenty a na to, že Rusko plní historickou misi. Ostatně Vladimir Putin sám sebe nedávno přirovnal k Petru Velikému, když řekl, že úkolem Ruska je navracet a upevňovat,“ přibližuje zpravodajka Ivana Milenkovičová v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Víc zdůrazňovat by se podle ní měla i role pravoslaví. „Důležitá bude jeho ochrana jakožto tradičních hodnot, na kterých chce Rusko stavět a které chce rozšiřovat dál do prostoru, který považuje za svůj.“
Militaristické a nacionalistické Rusko
Podpora Vladimira Putina a současných kroků ruské armády je velmi silná. „Poslední nezávislé sociologické centrum Levada uvádí dokonce 80 procent. A i moje osobní zkušenost tomu nasvědčuje,“ přiznává zpravodajka.
‚Putin dobře zná důvody, proč jsme začali válku.‘ Řada Rusů se snaží ospravedlnit vpád na Ukrajinu
Číst článek
Zároveň ale vyvrací snahu vnímat Rusy jako oběti propagandy. „Propaganda neexistuje ve vakuu. Do určité míry je odrazem ruské společnosti, nálad, které v ní panují. A koneckonců i sám Vladimir Putin je odrazem ruské společnosti, oním sovětským člověkem.“
„Rusko prochází zásadní proměnou. Ruská společnost se stává více a více militaristickou a nacionalisticky orientovanou. Jsou zdůrazňovány tradiční hodnoty. A všechno, co nekoresponduje, je z veřejného prostoru vymýcené. Velký důraz je kladen i na práci s dětmi a mládeží.“
O tom svědčí i přípravy na nadcházející školní rok. „Od září to v Rusku bude tak, že každé pondělí budou žáci začínat výuku vztyčením ruské vlajky, ruskou hymnou a pravidelnou besedou s pedagogy na téma tradičních hodnot a vlastenectví.“
„Vzniká také nová celoruská mládežnická organizace. Ruští zákonodárci se sice dušují, že to nebude nový Pionýr. Na druhé straně návrh zákona o vzniku této organizace předložili symbolicky na den 100. výročí vzniku sovětského Pionýra.“
Na Ukrajině se život přizpůsobil situaci. Na sirény leteckého poplachu si všichni zvykli, říká zpravodaj
Číst článek
Zmíněné tendence mají podle zpravodajky Českého rozhlasu kořeny v samém začátku vládnutí Vladimira Putina. „Už 22 let se snaží dlouhodobě naplňovat očekávání ruské společnosti nebo to, co si myslí, že ruská společnost chce slyšet,“ shrnuje Milenkovičová.
Dopad sankcí? Ve druhé polovině roku
Zatím toho mnoho nezměnily ani západní sankce, pokračuje zpravodajka:
„Nemají okamžitý dopad, ale také mají setrvačnost. I šéfka ruské centrální banky na jaře připustila, že okamžik, kdy Rusové a ruské domácnosti sankce naplno pocítí, přijde teprve ve třetím a čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. Ruská ekonomika totiž přestane žít ze zásob vytvořených ještě před invazí.“
Problémy čekají třeba domácnosti ve městech, kde existuje pouze jeden velký podnik, na kterém jsou místní lidé závislí.
„Třetina měst, kde takový jeden stěžejní podnik, typicky třeba automobilka nebo metalurgické a dřevozpracující závody, už zažívá nějaké těžkosti. Buď výroba stojí úplně, nebo jsou částečně omezené výrobní dny a lidem zkrátka vypadávají příjmy. Bude to ještě citelnější s tím, jak roste inflace,“ předpovídá Milenkovičová.
Návrat kremlologie
V době studené války byla populární takzvaná kremlologie neboli snaha odhadnout, co se děje v Kremlu a jaký to bude mít dopad na svět. Dnes se tento trend vrací, říká Milenkovičová:
„Můžeme sledovat určité tendence a vytvářet si domněnky na základě toho, že třeba po začátku invaze se některé osobnosti už neobjevují na veřejnosti v blízkosti Vladimira Putina. Typicky třeba Dmitrij Kozak, někdejší kurátor Ukrajiny, který vedl jménem Ruska vyjednávání s Kyjevem v rámci normandské čtyřky. Ten zcela zmizel.“
Více je naopak slyšet někdejší prezident a dnes místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. „Staví se do role jestřába v ostrém kontrastu s tím, že jsme měli tendenci ho vnímat na Západě jako možného liberála, který by mohl v uvozovkách obrousit hrany,“ říká zpravodajka a dodává:
„Ale jeho vliv je dnes zanedbatelný, nemá na rozhodování vliv. Jen to dává nahlédnout do toho, jak asi uvažují současné kremelské elity. Jestli takto mluví bývalý liberál, co se asi honí v hlavách skutečných jestřábů.“
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.
