Antivirus: Šifrování chrání naše soukromí před slídily, ne všechny chatovací aplikace ho používají správně
Jaký je rozdíl mezi chatovacími aplikacemi? Co jsou metadata a proč na nich záleží? Další díl pořadu Antivirus vysvětluje, jak se co do bezpečnosti liší populární aplikace na posílání zpráv.
WhatsApp, Facebook Messenger, Telegram, Signal. To jsou jenom některé z populárních aplikací pro posílání zpráv. Všechny také tvrdí, že chrání uživatele před šmírováním, jenže ne všechny to dělají stejně dobře.
Přes jakou aplikaci si píšete s rodinou? Jak si posíláte fotky? A proč je lepší používat šifrovanou komunikaci? Poslechněte si další díl pořadu Antivirus
U všech tvůrci tvrdí, že zprávy šifrují takzvaným koncovým šifrováním. K obsahu komunikace by se tak neměl dostat nikdo kromě odesílatele a příjemce, dokonce ani tvůrce aplikace ne. Jenže v případě Telegramu a Facebook Messengeru je takové šifrování nutné zapnout v každém jednotlivém rozhovoru. Ve skupinách pak vůbec zapnout nejde.
Oproti tomu WhatsApp a Signal zprávy šifrují vždy. S tím rozdílem, že WhatsApp pořád sbírá informace o tom, kdo si s kým píše. Aplikace patří reklamní společnosti Meta (Facebook), která informace používá k cílení reklam.
Evropa, Anglie i USA
Sledování mobilů zůstává – pro policii i marketing. Co o vás ví váš telefon nebo e-mail?
Číst článek
Informace o tom, kdo si s kým píše, se nazývají metadata a často o lidech vypovídají více, než samotný obsah jejich zpráv. Jak popsala v roce 2019 soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, pomocí takových informací je možné o člověku sestavit podrobný profil „včetně tak zásadních údajů, jako jsou politická orientace, zdravotní stav, sexuální orientace, osobní vazby a společenské postavení.“
Že o takové informace mají zájem nejen reklamní firmy, ukázal v roce 2010 whistleblower Edward Snowden, který upozornil na sběr telekomunikačních dat americkými tajnými službami.
I proto šifrování čelí tlaku ze strany bezpečnostních složek i politiků, které kvůli boji s terorismem a dětskou pornografií požadují prolomení šifrované komunikace. Na úrovni Evropské unie nyní vzniká zákonná úprava, která s automatickým skenováním všech zpráv, včetně těch šifrovaných, počítá.
Podobné snahy probíhají i ve Spojeném království a ve Spojených státech.
Takové zákony čelí kritice kvůli významnému zásahu do soukromí, tu se v případě EU pokusila Evropská komise otupit placenou reklamou na síti X (dříve Twitteru). Inzeráty mířily i na české uživatelky a uživatele, přičemž byly zacílené i podle jejich politického přesvědčení. Něco takového by se podle Aktu o digitálních službách dít nemělo, ale podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Yohanssonové je to „běžná praxe.“
Česko zatím neví, jak se k návrhu postaví, podle pirátského europoslance Marcela Kolaji se k tomu tuto středu sejde vládní výbor pro Evropskou unii.
Podle informací serveru iROZHLAS.cz jsou názory na šifrování v Radě EU rozdělené. Češi proto mohou být jazýčkem na vahách, který pomůže rozhodnout, kam se v otázce šifrování Unie vydá.
Šifrování jako marketing
V článku používáme výraz šifrování pro šifrování koncové, tedy takové, které vylučuje, aby obsah zpráv mohl číst kdokoli kromě účastníků konverzace, tedy ani provozovatel chatovací služby.
Kromě toho se ale při provozu webových aplikací standardně používá šifrování při přenosu dat na server.
V takovém případě má ke zprávám přístup právě provozovatel služby, a skrze něj se k nim mohou dostat další osoby, jako bezpečnostní složky, tajné služby a marketingové společnosti. A nebo zločinci v případě, že na službu zaútočí.
Některé společnosti právě šifrování při přenosu dat používají ve svém marketingu, když o své službě hovoří jako o extra zabezpečené nebo šifrované.
